Diplomatický průlom: USA budou s Tálibánem o míru jednat přímo. Chce Trump z Afghánistánu? | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Diplomatický průlom: USA budou s Tálibánem o míru jednat přímo. Chce Trump z Afghánistánu?

Diplomatický průlom: USA budou s Tálibánem o míru jednat přímo. Chce Trump z Afghánistánu?

Spojené státy se rozhodly jednat přímo s radikálním hnutím Tálibán o konci války, kterou v Afghánistánu vedou už sedmnáct let. Tálibán, který teď řídí nebo ovlivňuje 40 procent země, ovšem opakuje, že podmínkou jakéhokoli míru je odchod všech cizích vojáků. Znamená to, že Trump záhy vyklidí afghánské bojiště? A Tálibán bude spoluvládnout Afghánistánu?

Říjen, rok 2001. Ještě neuplynul ani měsíc od útoků na newyorská dvojčata a americké jednotky společně se spojenci vstupují do neklidného Afghánistánu. Chtěly potrestat – a svrhnout – vládnoucí hnutí Tálibán, který poskytlo zázemí islamistické síti al-Káida včetně jejího šéfa Usámy bin Ládina. Podařilo se, i když ne docela. Píše se rok 2018 a USA podle dostupných zpráv zavelely k přímému jednání s letitým nepřítelem. Ani po sedmnácti letech se totiž Americe nepodařilo Taliban zlikvidovat.

INFOGRAFIKA DNE: Rozložení sil v Afghánistánu (červen 2018)INFOGRAFIKA DNE: Rozložení sil v Afghánistánu (červen 2018)autor: info.cz

Podle inspektorů podléhajících washingtonské vládě (SIGAR) teď kábulský kabinet a jeho armáda kontrolují jen 229 z celkem 407 afghánských okresů. Na 59 jich ovládá hnutí Tálibán. Ve zbylých regionech se afghánská armáda s Tálibánci o moc přetahuje. Jinak řečeno: Tálibán po bezmála dvou dekádách války se zahraničními i (místními) vládními vojáky řídí nebo ovlivňuje odhadem 40 procent Afghánistánu.

Tálibán: Povstalci? Ne, my jsme legitimní vláda!

Tálibán si je vlastní síly dobře vědom a proto prohlašuje: o případném míru se hodláme bavit jen s Američany, nikoli s loutkami z Kábulu, které právě pod patronací Washingtonu sestavili nelegitimní kabinet, Táliban se ve svých dokumentech označuje za přímého pokračovatele Islámského emirátu, což byl název diletantsky vedeného státu, který hnutí v letech 1996 až 2001 vytvořilo na drtivě většině území Afghánistánu. Jinými slovy: radikální islamisté se sami považují ne za povstalce, ale za pokračovatele legální vlády svržené americkou invazí.

Spojené státy dlouho tvrdily, že mír a jednání o něm jsou výhradní záležitostí Afghánců – tedy Tálibánců a Západem podporované vlády v Kábulu. Nynější americký obrat komentátoři přičítají rostoucímu neklidu (příslovečně netrpělivého) prezidenta Donalda Trumpa s vývojem na afghánském bojišti. Jde přesněji řečeno o neklid vyvolaný tím, že se situace už řadu měsíců, ba roků příliš nemění.

Potvrzuje se obehraný bonmot, podle kterého je Tálibán příliš slabý, aby v Afghánistánu zvítězil, zároveň ale dost silný na to, aby byl nadobro poražen.

Tálibán jako koaliční partner? Poroste cena burek

Lze jen odhadovat, co by dohoda Tálibánu s USA mohla znamenat pro Afghánce. Pokud by radikálové v novém, mírovém Afghánistánu získali podíl na moci, což zní logicky, jistě by ubylo práv ženám a patrně i náboženským menšinám. Tálibán ve svých regionech kupříkladu stále brání dívkám ve školní docházce. A i když se prý vzdal nejhorších excesů z konce 90. let minulého století (veřejné popravy na stadionech, takřka totální izolace žen v jejich domovech), zůstal extrémně konzervativním hnutím.

Podle loňské studie think tanku Afghanistan Analyst Network se navíc hlavně nová generace tálibánských vůdců inspirovala v cizině a spíše než o bigotní venkovské konzervativce jde teď o moderní islamisty s názory typickými třeba pro přežívající al-Káidu. Afghánistán pod jejich spoluvládou by se mohl opět stát jedním velkým výcvikovým táborem mezinárodní islamistické internacionály – snaha tyto kempy zničit byla jedním z oficiálních a široce akceptovaných důvodů americké invaze z roku 2001.

Pošle Trump „americké chlapce domů“?

Případná dohoda USA s Talibanem by velmi pravděpodobně znamenala úplný odchod všech zahraničních jednotek z Afghánistánu. Pro radikály jde o nepřekročitelnou podmínku. Spojené státy mají v tuto chvíli na afghánském území asi 15 tisíc vojáků a sám populistický prezident Trump by se jejich stažení zřejmě nebránil. Proti odchodu je ale kromě části jeho vlastní administrativy třeba i Rusko, které se jinde (viz Sýrie) chová zcela opačně a Američany ve své blízkosti nechce. Kreml má totiž strach, že se afghánská nestabilita přenese do postsovětské Střední Asie, která patří do sféry jeho zájmu a odkud mají případní teroristé do Ruska blízko.

Jisté je, že Trump ze zděděné afghánské bitvy nadšený není. „Jde o válku, kterou podporuje jen málokterý Američan. Které většina Američanů nerozumí. Přesto hovoříme o konliktu, který bude pravděpodobně pokračovat i v blízké budoucnosti… Je to takový další Vietnam“, konstatoval Michael Kugelman, expert na Afghánistán z amerického Wilsonova centra.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.