Články odjinud

Diplomatický průlom: USA budou s Tálibánem o míru jednat přímo. Chce Trump z Afghánistánu?

Diplomatický průlom: USA budou s Tálibánem o míru jednat přímo. Chce Trump z Afghánistánu?

Spojené státy se rozhodly jednat přímo s radikálním hnutím Tálibán o konci války, kterou v Afghánistánu vedou už sedmnáct let. Tálibán, který teď řídí nebo ovlivňuje 40 procent země, ovšem opakuje, že podmínkou jakéhokoli míru je odchod všech cizích vojáků. Znamená to, že Trump záhy vyklidí afghánské bojiště? A Tálibán bude spoluvládnout Afghánistánu?

Říjen, rok 2001. Ještě neuplynul ani měsíc od útoků na newyorská dvojčata a americké jednotky společně se spojenci vstupují do neklidného Afghánistánu. Chtěly potrestat – a svrhnout – vládnoucí hnutí Tálibán, který poskytlo zázemí islamistické síti al-Káida včetně jejího šéfa Usámy bin Ládina. Podařilo se, i když ne docela. Píše se rok 2018 a USA podle dostupných zpráv zavelely k přímému jednání s letitým nepřítelem. Ani po sedmnácti letech se totiž Americe nepodařilo Taliban zlikvidovat.

INFOGRAFIKA DNE: Rozložení sil v Afghánistánu (červen 2018)INFOGRAFIKA DNE: Rozložení sil v Afghánistánu (červen 2018)autor: info.cz

Podle inspektorů podléhajících washingtonské vládě (SIGAR) teď kábulský kabinet a jeho armáda kontrolují jen 229 z celkem 407 afghánských okresů. Na 59 jich ovládá hnutí Tálibán. Ve zbylých regionech se afghánská armáda s Tálibánci o moc přetahuje. Jinak řečeno: Tálibán po bezmála dvou dekádách války se zahraničními i (místními) vládními vojáky řídí nebo ovlivňuje odhadem 40 procent Afghánistánu.

Tálibán: Povstalci? Ne, my jsme legitimní vláda!

Tálibán si je vlastní síly dobře vědom a proto prohlašuje: o případném míru se hodláme bavit jen s Američany, nikoli s loutkami z Kábulu, které právě pod patronací Washingtonu sestavili nelegitimní kabinet, Táliban se ve svých dokumentech označuje za přímého pokračovatele Islámského emirátu, což byl název diletantsky vedeného státu, který hnutí v letech 1996 až 2001 vytvořilo na drtivě většině území Afghánistánu. Jinými slovy: radikální islamisté se sami považují ne za povstalce, ale za pokračovatele legální vlády svržené americkou invazí.

Spojené státy dlouho tvrdily, že mír a jednání o něm jsou výhradní záležitostí Afghánců – tedy Tálibánců a Západem podporované vlády v Kábulu. Nynější americký obrat komentátoři přičítají rostoucímu neklidu (příslovečně netrpělivého) prezidenta Donalda Trumpa s vývojem na afghánském bojišti. Jde přesněji řečeno o neklid vyvolaný tím, že se situace už řadu měsíců, ba roků příliš nemění.

Potvrzuje se obehraný bonmot, podle kterého je Tálibán příliš slabý, aby v Afghánistánu zvítězil, zároveň ale dost silný na to, aby byl nadobro poražen.

Tálibán jako koaliční partner? Poroste cena burek

Lze jen odhadovat, co by dohoda Tálibánu s USA mohla znamenat pro Afghánce. Pokud by radikálové v novém, mírovém Afghánistánu získali podíl na moci, což zní logicky, jistě by ubylo práv ženám a patrně i náboženským menšinám. Tálibán ve svých regionech kupříkladu stále brání dívkám ve školní docházce. A i když se prý vzdal nejhorších excesů z konce 90. let minulého století (veřejné popravy na stadionech, takřka totální izolace žen v jejich domovech), zůstal extrémně konzervativním hnutím.

Podle loňské studie think tanku Afghanistan Analyst Network se navíc hlavně nová generace tálibánských vůdců inspirovala v cizině a spíše než o bigotní venkovské konzervativce jde teď o moderní islamisty s názory typickými třeba pro přežívající al-Káidu. Afghánistán pod jejich spoluvládou by se mohl opět stát jedním velkým výcvikovým táborem mezinárodní islamistické internacionály – snaha tyto kempy zničit byla jedním z oficiálních a široce akceptovaných důvodů americké invaze z roku 2001.

Pošle Trump „americké chlapce domů“?

Případná dohoda USA s Talibanem by velmi pravděpodobně znamenala úplný odchod všech zahraničních jednotek z Afghánistánu. Pro radikály jde o nepřekročitelnou podmínku. Spojené státy mají v tuto chvíli na afghánském území asi 15 tisíc vojáků a sám populistický prezident Trump by se jejich stažení zřejmě nebránil. Proti odchodu je ale kromě části jeho vlastní administrativy třeba i Rusko, které se jinde (viz Sýrie) chová zcela opačně a Američany ve své blízkosti nechce. Kreml má totiž strach, že se afghánská nestabilita přenese do postsovětské Střední Asie, která patří do sféry jeho zájmu a odkud mají případní teroristé do Ruska blízko.

Jisté je, že Trump ze zděděné afghánské bitvy nadšený není. „Jde o válku, kterou podporuje jen málokterý Američan. Které většina Američanů nerozumí. Přesto hovoříme o konliktu, který bude pravděpodobně pokračovat i v blízké budoucnosti… Je to takový další Vietnam“, konstatoval Michael Kugelman, expert na Afghánistán z amerického Wilsonova centra.

 

Kdo je Andrej Babiš mladší? Bývalý pilot, který se přes únos na Krym dostal až do Švýcarska

Kolem osoby Andreje Babiše juniora a jeho údajného únosu na Krym se zatím objevuje více otázek než odpovědí. Informací o synovi českého premiéra a šéfa hnutí ANO ve veřejném prostoru příliš není. Projděte si alespoň základní údaje o jeho životě.

Podle reportáže novinářů ze Seznam Zpráv, kteří s Babišem mladším osobně mluvili, žije dnes politikův syn ve Švýcarsku a drží místní občanství. Před několika měsíci se ocitl podle svých slov nedobrovolně na Krymu, kam ho měl odvést spolupracovník premiéra Babiše Petr Protopopov. Podle Babiše mladšího chtěl premiér, aby jeho syn po zahájení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo zmizel.

Link

Dita Protopopová a její posudek

Šéf hnutí ANO tvrdí, že je jeho syn „psychicky nemocný, bere léky, musí být pod dohledem a žije s matkou ve Švýcarsku“. Na záběrech Seznam Zpráv je opravdu vidět i někdejší Babišova manželka.

Situace ohledně psychického stavu Babiše mladšího ale není úplně jasná. „Posudek“ před časem sepsala lékařka Dita Prototopopová, která za hnutí ANO kandidovala v Praze 8.

5350772:article:true:true:true

Bývalý pilot, který náhle psychicky onemocněl

Podle iRozhlas.cz policisté hodnotí „výmluvu“ Babiše mladšího na zdravotní stav jako účelovou a obstrukční. Odkazují se přitom na to, že ještě nedávno vykonával profesi pilota civilního dopravního letadla Boeing 737. Podle iRozhlas.cz si policisté tento fakt ověřili u Úřadu civilního letectví.

Babiš mladší létal pro společnost Travel Service, z níž měl být podle zpráv médií – například týdeníku Aha! - vyhozen.

Z médií lze ještě vyčíst, že si Babiš junior před několika lety pořídil dům na kraji Prahy za necelých třináct milionů korun. Konkrétně šlo o vilu v pražských Ďáblicích.Link

Nemocná má být údajně i sestra Adriana Bobeková

Prvorozený syn šéfa hnutí ANO se narodil v roce 1983 politikově první manželce Beatě, rozené Adamovičové. Pár má společně ještě dceru Adrianu. Se svou současnou manželkou Monikou má premiér další dvě děti: dceru Vivien a syna Frederika.

Babiš junior i jeho starší sestra figurují ve vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Andrej Babiš v pondělí zopakoval, že psychickými problémy trpí i jeho dcera Adriana Bobeková, konkrétně má jít v jejím případě o bipolární poruchu.

Andrej Babiš mladší: Můj otec chtěl, abych zmizel. Kvůli Čapímu hnízdu mě drželi na Krymu>>>

ONLINE Syn i dcera jsou nemocní, brání se Babiš. Kvůli Čapímu hnízdu chtějí jeho demisi. Sledujte zde>>>

37867