Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Do Litvy dorazili němečtí vojáci. Místní je vítají stejně srdečně jako za druhé světové války

Do Litvy dorazili němečtí vojáci. Místní je vítají stejně srdečně jako za druhé světové války

Německým vojákům mávali za války a nyní jim mávají znova. Litevci jsou zřejmě jedním z mála národů, které vítají na svém území cizí vojsko. Za druhé světové války nadšeně zdravili nacisty, protože doufali, že je osvobodí od ruské nadvlády. Nyní německé vojáky vítají znova. A opět doufají, že je ochrání od jejich většího východního souseda.

V posledních dnech do Litvy přijelo asi 650 vojáků německého Bundeswehru, kteří se připojili k jednotkám NATO a vytvořili na území armádu o 1 400 mužích. Tak početná síla cizího národa by na vlastním území pravděpodobně mnohé děsila. Litevci ale vojáky nadšeně vítají a chtějí, aby jich přijelo ještě víc.

„Tleskali nám, když jsme procházeli městem. To se mi nikdy nestalo,“ potvrdil jeden z německých vojáků aliance. Místní jim prý často potřásají rukou, děkují a říkají, že jsou rádi, že je tady mají. Oproti jiným zemím, kde průjezdy vojáků NATO často vzbuzují negativní emoce až protesty, tak vojáci zažívají zřejmě skutečně neobvyklé situace.

Severoatlantická aliance rozhodla o rozmístění vojáků z důvodu stále silnějších hrozeb Ruska. Mnozí obyvatelé pobaltských zemí mají možná stále před očima anexi Krymu a přijde jim, že něco podobného by se možná brzo mohlo stát i jejich malým státům. Vojáci NATO jim tak poskytují alespoň nějakou záruku a pocit bezpečí. Země přesto po několika letech oprášila příručku, která radí obyvatelům, co dělat v případě invaze a jak přežít v divočině.

„Předtím jsme měli jen malé záruky. Teď jsme ale v úplně odlišné situaci, všechno se mění,“ řekl serveru Politico litevský ministr obrany Raimundas Karoblis. Krok Aliance rozmístit v Pobaltí své vojáky vnímá jako akt solidarity, díky kterému mohou zdejší obyvatele opět volněji dýchat. Podle prohlášení ministra by Rusko mohlo začít s útokem v podstatě ihned, když by chtělo, respektive do 48 hodin. „Vše, co k tomu potřebují, je rozhodnout se,“ dodává Karobilis.

„Dnes se společně hlásíme k našemu závazku o budoucnosti Litvy. Litva už nikdy nebude stát osamoceně,“ prohlásila německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Právě to je prohlášení, na které čekali nejen obyvatelé pobaltských zemí. Evropané si totiž čím dál více uvědomují sílu Ruska, jehož agresivní politika může čím dál častěji překračovat jeho vlastní hranice.

Podobný akt solidarity navíc uklidňuje nejen obyvatele Litvy. Poté, co Donald Trump prakticky ihned po svém nástupu do funkce začal zpochybňovat funkci a smysl NATO, mnohé vstup vojsk do Pobaltí uklidnil a ujistil o budoucnosti Aliance. Přestože se ale síly Severoatlantické aliance přesunují k ruským hranicím, stále není jasné, jakou roli budou v budoucnosti hrát v případném konfliktu právě americké síly.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek