Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dojemné gesto usmíření. Otec tříleté oběti z Barcelony objal během pietní akce imáma

Dojemné gesto usmíření. Otec tříleté oběti z Barcelony objal během pietní akce imáma

Velké emoce na sociálních sítích dnes vyvolala fotografie, kterou zveřejnily na svých stránkách všechny velké španělské deníky. Otec jedné z obětí útoku v Barceloně, za nímž stojí radikální islamisté, na ní objímá plačícího imáma. Gesto usmíření učinil otec tříletého zesnulého chlapce ve čtvrtek vpodvečer při pietním setkání asi 700 lidí ve městě Rubí nedaleko Barcelony.

Gestem sklidil potlesk přítomných, kteří se sešli i proto, aby vyjádřili odhodlání, že se teroristy nedají zastrašit. Pod heslem „No tinc por“ (Nemám strach) se v předchozím týdnu konalo už několik demonstrací a velká manifestace za přítomnosti krále Felipeho VI., členů španělské vlády i premiérů autonomních regionů Španělska se v Barceloně chystá na sobotu večer.

„Potřebuji obejmout muslima, aby tito lidé neměli strach,“ svěřil se listu El Periódico Javier Martínez. A jak řekl, tak udělal. Ve čtvrtek večer, když vycházel spolu s místním imámem z radnice ve městě Rubí, se oba objali. A zatímco otec malého Xaviho statečně zadržoval emoce, imám Idrís Sally se mu v náručí rozplakal. Uklidňovala ho podle listu El País i chlapcova matka Silvia.

Martínez už dříve vyslovil přání, aby jeho syn neumřel zbytečně. Zdůraznil, že Katalánsko si musí uchovat svůj historicky vstřícný postoj k lidem všech národností i náboženství. Za dvěma teroristickými útoky z Katalánska z minulého týdne stála zřejmě 12členná buňka, z níž velká část byli Maročané a kterou nejspíš řídil marocký imám.

„Sdílím bolest se všemi. Se všemi. I s rodinami teroristů. Jsme všichni lidé. A říkám to svým srdcem, nejsem pod prášky, nepotřebuji je,“ řekl odhodlaný otec listu El Periódico.

Martínezův syn zahynul před týdnem na třídě La Rambla spolu s dalšími 12 lidmi, mezi nimiž byl i chlapcův prastrýc. Do lidí najel dodávkou Maročan Júnis abú Jakúb. Zraněna přitom byla i chlapcova matka, která se o smrti dítěte dozvěděla až v nemocnici, nemohla totiž syna najít. Chlapce odvezl do nemocnice městský policista, který se ho předtím snažil oživit defibrilátorem z blízké lékárny.

„Všem moc děkuji. Těší mě, že La Rambla je opět plná lidí, že lidé nemají strach,“ vyjádřil díky otec. Pochválil také práci záchranářů a katalánské policie. „Jsou jednou z nejlepších policií na světě,“ uvedl Martínez, který na služebnu ve městě Rubí v úterý přinesl policistům Xaviho fotku a jeho policejní autíčko. „Od teď máte anděla strážného. Bude vás chránit, když to budete potřebovat, tak jako jste pomáhali v těchto dnech mnoha lidem vy,“ řekl policistům Martínez.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1