Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn vyzval Su Ťij k odstupení z funkce faktické premiérky země – kvůli genocidě menšinových Rohingů barmskou armádou. Su Ťij ale armádu obhajuje. Není to přitom tak překvapivé, jak si mnozí myslí. Su Ťij je barmská nacionalistka, jde jí o moc a koncept boje za lidská práva možná ani nikdy nepochopila.
Barmská disidentka Aun Su Ťij se stala symbolem boje za demokracii. Téměř 15 let byla držena barmským vojenským režimem v domácím vězení, v roce 1991 za boj za demokracii a lidská práva získala Nobelovu cenu míru, nakonec se ale dostala na svobodu. V roce 2012 se stala poslankyní, její strana vyhrála volby a od jara 2016 je „státním poradcem“, tedy fakticky premiérkou Barmy. Její vláda se snaží podle oficiálních vyjádření uzavřít mír s národnostními menšinami, které válčí proti ústřední vládě, rozšiřovat demokracii a zavádět v zemi nové zákony, které by umožnily rozvoj podnikání a zavedly právní jistoty, které pod vládou vojáků chyběly. Skutečnost je ale jiná.