Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Drama ve švýcarské jeskyni: Uvízli v ní turisté, hladina vody stoupla a ven se zatím nedostanou

Drama ve švýcarské jeskyni: Uvízli v ní turisté, hladina vody stoupla a ven se zatím nedostanou
 

Už od soboty je v jeskynním systému ve švýcarských Alpách uvězněna skupina sedmi turistů. Ven se nemohou dostat kvůli nečekanému navýšení vodní hladiny v důsledku silných srážek. Na povrch se budou moci dostat nejdříve o víkendu, informovala s odvoláním na místní úřady agentura DPA. Dnes jim záchranáři dopravili balíčky od příbuzných.

„Nikdo není zraněný, nálada je tam dole dobrá," ubezpečil dnes v rozhovoru poskytnutém agentuře DPA Peter Draganits, majitel cestovní kanceláře, která výlet pro sedm turistů do švýcarského jeskynního systému Hölloch zorganizovala.

Muži mezi 25 a 55 lety se v sobotu vydali s profesionálním průvodcem na dvoudenní túru do jednoho z největších jeskynních systémů na světě, který se nachází ve středním Švýcarsku jižně od Curychu. Zpět se ale kvůli nečekanému zvýšení hladiny vody už bezpečně dostat nemohli. Původně se očekávalo, že hladina klesne za pár dní. Podle policie kantonu Schwyz se ale skupina ven dostane nejspíš až o víkendu.

Profesionální speleologové se na místo 300 metrů po povrchem země, na kterém turisté nyní za konstantní teploty šesti stupňů Celsia pobývají, dokážou dostat trasou, která by ale pro amatéry byla příliš náročná a nebezpečná. Uvízlí turisté tak dostávají zásoby, baterie či zprávy z domova, sami ale musí vyčkat poklesu hladiny vody v jeskyni.

Jediné, co nedobrovolným jeskynním mužům nyní hrozí, je nuda. Tu mohou zahánět díky dodávkám z povrchu země hraním karet, čtením knih a dopisů od svých milých či hodováním na švýcarské specialitě - sýrovém fondue, napsala agentura DPA. Denně si muži dělají také krátké výlety, například k podzemním vodopádům či do krápníkové jeskyně.

„Tam dole je světlo, toaleta, tekoucí pitná voda, kuchyně se stoly a polstrované židle - je to jako horská chata, ve které člověk uvízl kvůli sněhu," uvedl Draganits. "Včera měl jeden z nich narozeniny, tak měli jako dezert čokoládový krém," dodal. K dispozici podle něj muži mají i alkohol. Pokud si ale všech vypijí, nový nedostanou. "Nepatří to k prioritám," zdůraznil Draganits.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1