Dříve nemyslitelné, dnes realita. V Aténách otevřou první mešitu, chystá se krematorium | info.cz

Články odjinud

Dříve nemyslitelné, dnes realita. V Aténách otevřou první mešitu, chystá se krematorium

V Řecku se schyluje k léta nemyslitelným změnám. V Aténách již brzy otevře brány první mešita postavená od osvobození země z nadvlády Osmanské říše. A ulevit se má i místním přeplněným hřbitovům. V zemi vyroste historicky první krematorium.

Podle odhadů žijí v Řecku jistě statisíce muslimů. List Kathimerini uvádí, že jen v Aténách jich je zhruba 250 tisíc. Někteří legálně, jiní ne. Společné mají omezený prostor k praktikování vlastní víry. V řeckém hlavním městě funguje jen pět akreditovaných modliteben. Doplňují je desítky míst fungujících bez posvěcení úřadů, tedy sklepní a garážové modlitebny.

„Moje děti chodí do školy, na univerzitu, žijí stejně jako řecké děti. Ale když se chtějí modlit, jedni jdou do kostela a ti druzí do podzemní garáže. To dokazuje, že mladí muslimové nejsou rovnoprávnými občany,“ cituje list Financial Times Naima el-Gahndoura, egyptského rodáka, jenž se do Řecka přestěhoval v roce 1974. V zemi žije, pracuje a snaží se přesvědčit úřady, aby pro muslimy otevřely mešitu.

V Aténách už dvě jsou. Tzistarakisova mešita postavená na konci 18. století a mešita Fethiye na náměstí Monastiraki. Ani jedna ale neslouží původnímu účelu. V první je muzeum, druhá se po otevření stala výstavní síní. Řekové se totiž po osvobození od nadvlády Osmanské říše v 19. století rozhodli islám potlačit. To zahrnovalo mimo jiné i bourání osmanské architektury.

Když turecký prezident Recep Tayyip Erdogan před šesti lety debatoval s tehdejším řeckým premiérem Antonisem Samarasem o znovuotevření Fethiye jako mešity, vyvolalo to v Řecku masivní odpor. Erdogan se svého nápadu nakonec vzdal.

Imáma už vybrali

Nyní to vypadá, že se řečtí muslimové své mešity skutečně dočkají. Řecko jejich stavbu povolilo před více než deseti lety. I kvůli historickým konotacím však ochota stavět nebyla nijak velká a proces narážel na úřední průtahy. Vše dospělo do situace, kdy v roce 2016 zasáhl parlament, aby výstavbu urychlil.

Podle Kathimerini by k otevření mešity, která nebude mít minaret, mělo dojít během letošního postního měsíce ramadánu, tedy mezi 5. květnem a 4. červnem. Tento týden vybral výbor, jenž na stavbu dohlíží, i kandidáta na prvního imáma. Stát se jím má 50letý marocký rodák Zaki Mohammed, jenž v Řecku pobývá zhruba polovinu svého života, má tamní občanství a je otcem dvou dětí. Nominaci musí ještě posvětit ministr pro vzdělání a náboženství Costas Gavroglou.

Mohamed se mezi aténskými muslimy těší velké úctě a jeho volba byla jednomyslná. Studoval teologii a matematiku, kromě arabštiny a řečtiny ovládá ještě francouzštinu a dosud působí jako imám v jedné ze zmiňovaných pěti akreditovaných modliteben.

Extremisté se bouří, církev je opatrná

Otevírání první mešity od osvobození ale neprovází celospolečenská shoda. Protestuje proti ní hlavně extrémně pravicový Zlatý úsvit. Jeho šéf Nikolaos Michaloliakos označil řecké poslance, kteří stavbu posvětili, za zrádce. „Mešita ve stínu Akropole. Vracíme se do časů turecké okupace? Protože Parthenón byl také mešitou. Nemůžeme vyloučit, že budou požadovat, aby se jí stal znovu,“ strašil bez důkazů o podobných záměrech Michaloliakos.

Zlatý úsvit, jenž má v dosluhujícím parlamentu 16 křesel, se angažuje i nyní. Loni v září protestovali proti státem financované stavbě stovky jeho příznivců. Strategie extremistům zatím vychází. Udržují si stabilní podporu kolem sedmi procent a s nově založeným středolevicovým Hnutím pro změnu soupeří o pozici třetí nejsilnější řecké strany.

Stavba mešity ale nebudí odpor jen u krajní pravice. Rozpačitě se k ní staví také pravoslavná církev, která si navzdory nepříliš harmonickému vztahu s vládou premiéra Alexise Tsiprase, jenž usiluje o její odluku od státu, udržuje velký vliv na myšlení Řeků.

Jedna z hlav pravoslavné církve, aténský arcibiskup Ieronymos II., sice v posledních vyjádřeních projevil vstřícnost, v minulosti ale mešitu silně kritizoval. Jako důvod uváděl obavy z radikalizace muslimů. „Budou se tam tito lidé modlit, nebo se stane školou džihádismu a fundamentalismu? Kdo to bude kontrolovat?“ prohlásil v roce 2016 v rozhovoru na řecké televizní stanici Skai TV.

Muslimy vnímá pozitivně třetina Řeků

Opatrní jsou také běžní Řekové. Jejich vztah k muslimům stále ještě formuje historie poznamenaná lety osmanské nadvlády nebo sporem o Kypr. Vztahy současného Turecka a Řecka, dvou spojenců v NATO, nejsou ideální, což je vidět nejlépe během různých námořních cvičení armád. Někteří Řekové vnímají muslimy automaticky jako Turky.

Vztah Řeků k muslimům navíc zhoršila migrační krize, která ekonomicky nestabilní zemi zasáhla v roce 2015 nepřipravenou. Skrze řecké ostrovy proudily do Evropy miliony lidí, zhruba 17 tisíc jich stále zůstává v nevyhovujících podmínkách v záchytných táborech například na ostrově Lesbos.

Podle ankety prováděné společností Dianeosis Research vnímá slovo „muslim“ pozitivně jen 36 procent Řeků. Výroční šetření Evropské komise navíc odhalilo, že mezi lety 2015 a 2016 stoupl počet Řeků, kteří považují migraci za největší riziko pro svoji zemi z 26,5 na 40,5 procenta.

První krematorium uleví hřbitovům i peněženkám

Mešita není jediným signálem svědčícím o velkých změnách v současném Řecku. Země se po 13 letech od jejich legalizace zřejmě dočká svého historicky vůbec prvního krematoria.

Vzniknout by mělo v Aténách. Další se plánují v Soluni a ve třetím největším řeckém městě Patra. Posun nastal v březnu, kdy ministr životního prostředí a energetiky Giorgos Stathakis posvětil umístění aténského krematoria.

Proces výstavby se ale zatím vleče a není jisté, kdy by krematorium mělo být otevřené. Město začalo vykupovat pozemky ke stavbě teprve v roce 2016. Zástupci Atén ale tvrdí, že politická vůle k vybudování krematoria existuje.

Řecko je jednou z mála zemí, které krematoria nemají. Řekové, kteří chtějí nechat své pozůstalé spálit, tak musejí za službou cestovat do zahraničí. Nejčastěji využívají sousední Bulharsko, ale výjimkou nebyly ani kremace ve Velké Británii, Francii nebo Itálii. Takový postup je však nákladný. Stojí mezi 2500 až 6 tisíci eury (asi 64 až 150 tisíci korunami) a ne všichni si jej mohou dovolit.

Roli v absenci krematorií hrál právě silný vliv církve. Ta i po liberalizaci prostředí prohlásila, že kremace svým věřícím nepovolí. Jihoevropská země navíc neumožňuje zřízení soukromých krematorií, vše zůstane pod taktovkou obcí a měst.

Ke stavbě zařízení, neboli jedné z nejdůležitějších reforem, jak krok nazval premiér Tsipras, stát donutila neudržitelná situace na místních hřbitovech. Ty jsou přeplněné a jejich správci často přistupují k exhumaci ostatků, aby uvolnili místo pro nově zemřelé. Není výjimkou, že se tak děje již po třech letech od jejich uložení do hrobu, jinde (třeba v ČR) je nutné čekat deset roků.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Články odjinud