Drsná realita v hurikánem zpustošeném Karibiku: Hlad, rabovaní a rasismus ve stínu Ameriky | info.cz

Články odjinud

Drsná realita v hurikánem zpustošeném Karibiku: Hlad, rabovaní a rasismus ve stínu Ameriky

Irma. Jeden z nejničivějších hurikánů, který se kdy prohnal Karibikem, na tamní ostrovy udeřil jako ďáblovo kladivo. Ničil, pustošil, drancoval. Přesto většina obyvatel Karibských ostrovů přežila. Po šoku ale nyní přichází chladné vystřízlivění. Začínají si uvědomovat, že jsou bez domova. Jejich ostrovy připomínají obří smetiště. Nemají jídlo, voda dochází. A v ulicích se začíná rabovat. Zatímco oči světa jsou upřené na poslední záchvěvy Irmy v USA, chudí lidé z Karibiku doufají, že i jich někdo všimne.

„Stále potřebujeme základní věci. Vodu. Jídlo a bezpečí,“ pláče Stacy-Ann Taylorová z ostrova Svatý Martin. „Tak moc se bojím. Chtěla bych, aby to moje děti nemusely prožívat se mnou,“ třese se. Ve městě Marigot, kde bydlela, začíná další den po hurikánu. Místo pevného semknutí a společné snahy o obnovu místa se však děje pravý opak. Rabování, sociální napětí, rasismus. Nizozemská armáda dělá, co může, ale všechny incidenty se jí zachytit nedaří.

„Všechno jídlo už je pryč,“ vysvětluje smutně třiašedesátiletý Jacques Charbonnier. „Lidé se nyní na ulicích perou o to, co zbylo.“

„Někteří lidé kradou v obchodech luxusní věci a alkohol, mnohem víc jich ale bere vodu a sušenky,“ popisuje Paul De Windt, vydavatel místních novin Daily Herald. Na francouzské straně ostrova údajně ozbrojenci pronikli do hotelu Flamboyant a turisty okrádali o cennosti. V duchu tradičních loupežníků, „peníze, nebo život.“

Žádná elektřina, omezený signál pro mobilní telefony, málo potravin i vody. Výbušný mix, který trhá sociální předivo, které obyvatelé místních komunit tkaly desítky let. Obyvatelé přiznávají rozpad práva a pořádku.

Svatý Martin, ostrov s 80 tisíci obyvateli je od 17. století rozdělený na francouzskou část Saint-Martin a nizozemskou polovinu Sint Maarten. Na obou částech je mix kultur, ale i barev pleti. Irma přispěla k tomu, že i na barvě kůže nyní začíná záležet. Místní si stěžují, že bílým turistům byla dána během evakuace přednost. Atmosféra houstne. 

„Podle mě je Irma pro Francouzské Antilly tím, čím byl hurikán Katrina pro Louisianu v USA – katalyzátorem rasových a sociálních nerovností,“ myslí si mluvčí francouzské asociace afroameričanů CBA Louis-Georges Tin.

Irma však nezanechala spoušť jen na rozděleném ostrově Svatého Martina. Na své cestě Karibikem zasáhla nejprve ostrůvky Antigua a Barbuda, pokračovala přes Britské Panenské ostrovy, Portoriko, Dominikánskou republiku a Haiti až na Kubu.

Všude za sebou Irma rozsévala smrt. Hurikánu v Karibiku podlehlo nejméně 38 lidí, reálná čísla však nejspíše budou ještě vyšší, mnoho lidí je stále pohřešovaných. „Některé části Karibiku jsou nyní naprosto neobyvatelné,“ uvedl premiér ostrovů Barbuda a Antigua Gaston Browne. Podle něj potrvá měsíce či roky, než se provoz ostrovů dostane zpět do vyjetých kolejí.

„Nikdy jsem neviděla něco tak strašlivého,“ vypráví Stevet Jeremiahová, která během řádění Irmy přišla o dvouletého syna. „Museli jsme se plazit do bezpečí. Ve svém životě jsem zažila už hodně hurikánů, ale žádný jako tento. Nezbylo mi vůbec nic. Ani dům, ani průkaz totožnosti, který by potvrdil moje jméno,“ smutní.

Hurikán tvrdě zasáhnul i Britské Panenské ostrovy. Ty jsou nyní zatopeny splašky, ve kterých se prohánějí krysy. Místo tropického ráje tak scenérie připomíná spíše apokalypsu. „Na ostrově se nyní nedá žít,“ popisuje Sarah Thompsonová stav největšího z ostrovů – Tortoly. „Je potřeba více lodí a letadel. Nějaká omezená evakuace proběhla včera, ale to odvezli jen ty raněné,“ popisuje pondělní situaci.

Na Britských panenských ostrovech má své sídlo i britský miliardář Richard Branson, který přečkal hurikán ve svém vinném sklípku. Když vichry ustaly Branson spatřil rozsah spoušťe, navrhnul, aby Evropa pro region vypracovala novodobý Marshallův plán. 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud