Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Druhé výročí nepovedeného tureckého puče: Soud poslal na doživotí do vězení osm desítek lidí

Druhé výročí nepovedeného tureckého puče: Soud poslal na doživotí do vězení osm desítek lidí

Soud v Turecku dnes poslal na doživotí do vězení osm desítek lidí kvůli střetům na istanbulském mostě při pokusu části armády o převrat z července 2016. Na místě tehdy zemřelo 34 lidí, celkem si pokus o puč vyžádal na různých místech země na 250 obětí, uvedla agentura Anadolu.

Turecko si v těchto dnech připomíná druhé výročí pokusu o svržení vlády prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Místní média vysílají například záběry vojáků-pučistů, jak skládají zbraně, či obrázky zahalených muslimek, jak kráčí proti tankům. Řada lidí tehdy vyšla do ulic bránit Erdoganův režim.

Soud v Istanbulu dnes rozhodoval o 133 lidech, kteří jsou ve vazbě a které viní v souvislosti s událostmi na mostě v Istanbulu. Most spojující Evropu s Asií, který se dříve jmenoval Bosporský most, byl po pokusu o puč přejmenován na Most mučedníků z 15. července. Most obsadili tehdy pučisté a příznivci režimu ho vyšli bránit. Kromě 84 verdiktů doživotí vynesl dnes soud nad ostatními obžalovanými tresty vězení od 15 do 17 let.

Část armády se pokusila převzít moc v Turecku v noci z 15. na 16. července 2016. Pučisté se snažili obsadit páteřní místa režimu v Istanbulu a v Ankaře, mimo jiné bombardovali budovu tureckého parlamentu, ústředí speciálních jednotek policie či budovu tajné služby. Část pučistů se pokusila unést ve městě Marmaris prezidenta Erdogana, který tam byl na dovolené, ale včas místo opustil.

Když se začaly šířit zprávy o puči mezi veřejností, vyšli lidé do ulic, řada z nich bránit Erdoganův režim proti pučistům. Právě při střetech v ulicích zemřely desítky civilistů, mezi oběti převratu se dále počítají zabití pučisté a mrtví členové provládních jednotek.

Erdoganova vláda viní ze zosnování pokusu o puč hnutí, které nazývá teroristická organizace Fethullaha Gülena (FETÖ) - podle islámského duchovního Gülena (77). Ten žije dlouhodobě v USA, protože v Turecku je na něj už několik let vydán zatykač. Jeho hnutí je činné v Turecku i v dalších zemích, kde založilo školy, zdravotnické a finanční instituce či média. Ty, které Gülenovo hnutí založilo v Turecku, ale v posledních letech stát většinou zrušil či nad nimi převzal správu.

Příznivce Gülenova hnutí, i jen domnělé, Erdoganův režim dlouhodobě pronásleduje. Podle prokuratury se snažili svrhnout vládu už v roce 2013 tím, že rozpoutali korupční skandál. V něm figurovali ministři tehdejší vlády a například i syn nynějšího prezidenta a tehdy premiéra Erdogana.

Pronásledování Gülenových příznivců vláda zintenzivnila po pokusu o puč v červenci 2016. Od té doby se čistky ve státní správě dotkly více než 160.000 lidí, včetně soudců, policistů nebo učitelů. Na 50.000 lidí skončilo za mřížemi. Ve vězení je nyní v Turecku i na 150 novinářů. Režim po pokusu o puč uzavřel také další opoziční média.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744