Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Druhé výročí nepovedeného tureckého puče: Soud poslal na doživotí do vězení osm desítek lidí

Druhé výročí nepovedeného tureckého puče: Soud poslal na doživotí do vězení osm desítek lidí

Soud v Turecku dnes poslal na doživotí do vězení osm desítek lidí kvůli střetům na istanbulském mostě při pokusu části armády o převrat z července 2016. Na místě tehdy zemřelo 34 lidí, celkem si pokus o puč vyžádal na různých místech země na 250 obětí, uvedla agentura Anadolu.

Turecko si v těchto dnech připomíná druhé výročí pokusu o svržení vlády prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Místní média vysílají například záběry vojáků-pučistů, jak skládají zbraně, či obrázky zahalených muslimek, jak kráčí proti tankům. Řada lidí tehdy vyšla do ulic bránit Erdoganův režim.

Soud v Istanbulu dnes rozhodoval o 133 lidech, kteří jsou ve vazbě a které viní v souvislosti s událostmi na mostě v Istanbulu. Most spojující Evropu s Asií, který se dříve jmenoval Bosporský most, byl po pokusu o puč přejmenován na Most mučedníků z 15. července. Most obsadili tehdy pučisté a příznivci režimu ho vyšli bránit. Kromě 84 verdiktů doživotí vynesl dnes soud nad ostatními obžalovanými tresty vězení od 15 do 17 let.

Část armády se pokusila převzít moc v Turecku v noci z 15. na 16. července 2016. Pučisté se snažili obsadit páteřní místa režimu v Istanbulu a v Ankaře, mimo jiné bombardovali budovu tureckého parlamentu, ústředí speciálních jednotek policie či budovu tajné služby. Část pučistů se pokusila unést ve městě Marmaris prezidenta Erdogana, který tam byl na dovolené, ale včas místo opustil.

Když se začaly šířit zprávy o puči mezi veřejností, vyšli lidé do ulic, řada z nich bránit Erdoganův režim proti pučistům. Právě při střetech v ulicích zemřely desítky civilistů, mezi oběti převratu se dále počítají zabití pučisté a mrtví členové provládních jednotek.

Erdoganova vláda viní ze zosnování pokusu o puč hnutí, které nazývá teroristická organizace Fethullaha Gülena (FETÖ) - podle islámského duchovního Gülena (77). Ten žije dlouhodobě v USA, protože v Turecku je na něj už několik let vydán zatykač. Jeho hnutí je činné v Turecku i v dalších zemích, kde založilo školy, zdravotnické a finanční instituce či média. Ty, které Gülenovo hnutí založilo v Turecku, ale v posledních letech stát většinou zrušil či nad nimi převzal správu.

Příznivce Gülenova hnutí, i jen domnělé, Erdoganův režim dlouhodobě pronásleduje. Podle prokuratury se snažili svrhnout vládu už v roce 2013 tím, že rozpoutali korupční skandál. V něm figurovali ministři tehdejší vlády a například i syn nynějšího prezidenta a tehdy premiéra Erdogana.

Pronásledování Gülenových příznivců vláda zintenzivnila po pokusu o puč v červenci 2016. Od té doby se čistky ve státní správě dotkly více než 160.000 lidí, včetně soudců, policistů nebo učitelů. Na 50.000 lidí skončilo za mřížemi. Ve vězení je nyní v Turecku i na 150 novinářů. Režim po pokusu o puč uzavřel také další opoziční média.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1