Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dryjáčnická agitka, nebo dojemná podívaná? Ramadánová reklama hýbe muslimským světem

Dryjáčnická agitka, nebo dojemná podívaná? Ramadánová reklama hýbe muslimským světem

Dojemná reklama. Ideální způsob, jak potenciální dojné krávě, známé též jako zákazník, zahrát na city a přimět ji, aby si vás zapamatovala a nechala si od vás při první příležitosti řádně pustit žilou. Možná to zní cynicky, ale v byznysu jde o peníze přece až v první řadě. A vzhledem k tomu, že během ramadánu dosahuje v muslimském světě sledovanost televize rekordních čísel, je to také ideální doba vypustit do světa reklamy, o kterých se bude mluvit.

Přesně tak to dělá kuvajtský mobilní operátor Zain, jehož letošní reklama u příležitosti nejposvátnějšího měsíce muslimského roku se stala okamžitě virálem a vyvolala takový rozruch, že stačilo pár dní a už platí za jednu z nejkontroverznějších arabských reklam vůbec.

Od balónků po vážná témata

Nutno říci, že Zain není na poli kontroverze žádným nováčkem. Stejně jako celá řada jiných firem v muslimském světě přichází každý rok s novám reklamním spotem natočeným speciálně kvůli ramadánu. Jejich tón se ale postupem let značně změnil.Kuvajtský operátor ustoupil od veselých, roztančených reklam vybízejících k větší dobrotě, všímavosti, laskavosti a ochotě, k těm podstatně vážnějším. Chlapce, jenž nalákal zpěvem do opuštěné cukrárny návštěvníky trhu a dojímal diváky svým laskavým srdcem v roce 2008, nebo třeba populárního zpěváka Hamúda al-Chudara, jenž zpíval a vyráběl z balónků veselé předměty o čtyři roky později, vystřídali nejdřív populární umělci pomáhající v uprchlickém táboře dětem (2015).Vloni i letos zašel Zain ještě o krok dál a jeho reklamní spoty vzbudily vlnu zájmu i emocí. Publikum se na sociálních sítích rozdělilo na dva tábory: Jedna skupina je nadšená, druhá rozhořčená. Ti první velebí citlivé zpracování zásadních témat, ti druzí protestují, že tak zásadní témata, výjevy a obrazy nesmějí sloužit komerčním účelům, je to hanba a ostuda. Ale  jak známo i špatná reklama je reklama a čím víc se o něčem mluví, tím líp.

Vloni nesla reklama Zainu v době ramadánu silné poselství odsuzující tzv. islámský terorismus „Láskou proti teroru“.Kuvajtský zpěvák Husajn al-Džasmí v ní zpíval o tom, že Boha máme uctívat láskou a ne násilím. Ve tříminutovém klipu se sebevražednému atentátníkovi postavili věřící a přiměli jej, aby upustil od svého záměru. Vedle řady obětí skutečných teroristických akcí, případně těch, kteří při nich ztratili někoho blízkého, se v reklamě objevil i chlapeček, který ztvárňoval pětiletého Umrána Daqníše. Možná si vzpomenete na Umránovu fotografii, která obletěla svět: malé dítě celé od prachu a krve sedí vzadu v sanitce s rukama v klíně a jen – snad šokovaně, snad apaticky – kouká. Jenže Umrán utrpěl zranění během útoku Asadových vojáků v Aleppu, a reklama tvrdila, že všechny oběti v klipu zobrazené mají na svědomí teroristé z al-Káidy a Islámského státu. To bohatě stačilo k tomu, aby reklama kromě pozitivního ohlasu sklidila i pořádnou porci kritiky a vysloužila si hashtag #zaindestortsthetruth (zain překrucuje pravdu). Vyrojily se požadavky na oficiální omluvy syrskému lidu a na stažení „závadného“ spotu.

Pojďte přerušit půst

Loňské reakce jsou ale nic v porovnání s tím, jaký ohlas vyvolala reklama letošní. Malý, roztomilý chlapec v ní zpívá „Pane prezidente, pojďte se mnou přerušit půst, pokud v ruinách dokážete najít můj domov“ a postupně oslovuje Trumpa, Putina, Merkelovou, Trudeaua a Kim Čong-una, kterým vysvětluje, v jak zoufalé situaci jsou on a jeho krajané, jak umírají a jsou odsuzování kvůli své víře. Nechybí srdceryvné záběry na chatrné loďky, na nichž se snaží imigranti dostat do Evropy („země snů“, jak je v písni nazývána), na barmské Rohingy nebo na holčičku ve vězení představující Palestinku Ahed Tamímí, která za napadení izraelského policisty skončila za mřížemi. Celý videoklip vrcholí prohlášením, že letošní iftár, nebo-li přerušení půstu, se odehraje „v Jeruzalémě, hlavním městě Palestiny“, k němuž chlace doprovázejí dospělí muži v tradičních kuvajtských, zálivových a saúdskoarabských oděvech. Ti nejspíš symbolizují šestici členských zemí Rady pro spolupráci arabských zemí v Zálivu: Bahrajn, Kuvajt, Omán, Katar, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty.

Pro velkou část diváků je to dojemná, silná a krásná podívaná. Reklamu komentovala například i jordánská královna Ránija, podle níž „uděláme dobře, když budeme naslouchat dětským hlasům“, nebo bývalý viceprezident Poradního shromáždění Sultanátu OmánIsháq bin Sálima as-Sijábí: „Z jazyka úctyhodného arabského dítěte, nositele nevinnosti dětí a odvahy a síly mužů, splynula slova, jež otřesou sionisty a jejich stoupenci,“ komentoval as-Sijábíreklamu ve svém tweetu a dodal, že tato píseň povzbudí děti a po zoufalství dospělých přijde generace, která bude přerušovat půst v Jeruzalémě, hlavním městě Palestiny.

Kritici spot naopak vnímají jako nevkusný, sentimentální, šablonovitý a dryjáčnický.„Jestli jste si mysleli, že Zain nemůže v absolutním nedostatku vkusu překonat loňskou ramadánovou reklamu, počkejte, až uvidíte tu letošní,“ píše na Twitteru jeden z Kuvajťanů. Mnohým vadí, že jsou v klipu Arabové zobrazovaní jako oběti, což jen utvrzuje zažité stereotypy. „Od jedné nezdařilé ramadánové reklamy těžící z tragédií k ještě pitoresknějšímu zvěřinci katastrof,“ komentovala reklamu zakladatelka dubajské nezávislé filmové platformy Sínamá Akíl Buthajna Hámid Kazím a dodala, že podle ní jde o „prototyp komerčního oportunismu“.

Zainu ale může být kritika srdečně jedno. Za necelý týden od zveřejnění se totiž reklama dočkala pěti milionu zhlédnutí a má velkou šanci překonat čtrnáct a půl milionu diváků, kteří se podívali na tu loňskou, hrající na city s nic moc menší vervou. A o tom, stejně jako o publicitě, které se jí dostává v médiích po celém světě – tom skutečném i tom virtuálním – se většině obchodníků může jenom zdát. Takže účel je splněn, a jaký kalibr na nás kuvajtský operátor vytáhne příští rok?

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1