Dva obři a houf trpaslíků. Izrael čeká po letech napínavý volební souboj | info.cz

Články odjinud

Dva obři a houf trpaslíků. Izrael čeká po letech napínavý volební souboj

ANALÝZA | Dvě velká hnutí plus řada menších i nejmenších stran. Izraelská politická mapa je před úterními volbami do Knesetu tradičně mnohotvárná. K favoritům patří Likud, dominantní strana nynější koalice vedená premiérem Benjaminem Netanjahuem. Proti němu se spojili tři ex-generálové s centristickým programem a názvem Modrobílá. Jak je v Izraeli zvykem, i letos zřejmě o vládě rozhodnou političtí trpaslíci. Analytici se každopádně shodují: konečně jde o opravdový souboj!

Průzkum z 2. dubna tvrdí, že Likud má šanci získat 29 křesel (ze 120členného parlamentu). Generály stvořená Modrobílá je v těsném závěsu s 28 mandáty. Menší pravicové (a radikální) partaje mají dohromady šanci zabrat 18 sněmovních postů. Strany zastupující ortodoxní věřící aspirují na 11 zákonodárců. Ekonomicky liberální partaj Kulanu si mne odřené uši, přesto si zatím chová naději na 4 poslance. Reprezentaci izraelských Arabů by tvořilo 11 zástupců. Klasická labouristická levice by zkraje dubna brala 14 míst, její levicovější konkurenti z Merecu by pak měli v Knesetu pět vyslanců.

Izraelské volby: Kdo usiluje o hlasy voličů?Izraelské volby: Kdo usiluje o hlasy voličů?autor: INFO.CZ

Jistě tři formace se pohybují na hraně 4 křesel, tedy na hraně (v mezinárodním srovnání nízké) uzavírací klauzule stanovené na 3,25 procenta odevzdaných hlasů. Pro srovnání: v ČR je stanovena na 5 procent. Reálný výsledek proto může být nakonec odlišný, neboť zvláště v případě malých hnutí záleží na každé desetině procenta.

Zmatek? Pro Izrael typické. Kdo se tedy o moc reálně uchází?

Netanjahu: Napravo od pravice

Benjamin Netanjahu a jeho Likud jsou u vlády deset roků v kuse. Poprvé ale politik přezdívaný Bibi vedl kabinet židovského státu už v letech 1996 až 1999, v mezidobí načas (2003 až 2005) řídil resort financí. Postupně se vypracoval ve vůdce nového typu, který svoji zemi rozděluje, jakkoli se zaklíná teoreticky všeobjímajícím, byť v praxi neliberálním nacionalismem. Podobně jako třeba americký prezident Donald Trump, nebo maďarský premiér Viktor Orbán – s oběma si, mimochodem, dobře rozumí.

Bibi už před volbami mobilizoval spřátelené pravicové partaje. A dosáhl třeba toho, že se do nově zformované Sjednocené pravice integrovali žáci zesnulého rasistického rabína Meira Kahaneho. Ostatní politici jsou zděšeni, nebo to alespoň předstírají. „Pokud se na pravici nespojíme, zbytečně prohrajeme,“ obhajoval tento krok pro INFO.CZ Eli Hazan, ředitel zahraničního odboru strany Likud. Podle něj by radikálové neměli mít v případné koalici velký vliv, i když média spekulují o odměně v podobě jednoho ministerstva.

Likud se tedy po volbách zjevně chystá vytvořit blok pravicových a ještě pravicovějších sil. Otázkou zůstává, zda všechna hnutí, které se na tuto stranu politického spektra sama umisťují, vyslyší volání stále pravicovější strany. „Likud už nelze označit za stranu zastávající liberální principy. Jde mnohem více o pro-národní, místy nacionalistickou stranu,“ uvedl v rozhovoru pro INFO.CZ Dan Meridor, dlouholetý poslanec Likudu a někdejší vicepremiér Netanjahuova kabinetu, který se teď stal premiérovým kritikem.

Váhat mohou ekonomičtí liberálové z Kulanu, kteří však balancují nad hranicí vstupu do Knesetu. Důležitějším hráčem se jeví černý kůň letošních voleb Moše Feiglin, odpadlík od Netanjahuovy partaje, který nevyloučil, že se přidá k opozici.

Obě strany zastupující ortodoxní věřící prosluly nebetyčným pragmatismem a jakkoli je lze řadit spíše doprava, půjdou do takového spolku, který jejím voličům zaručí dosavadní benefity. Muži ze silně věřících rodin obvykle (a na rozdíl od sekulárních vrstevníků) nenastupují do armády a veškerý čas věnují náboženskému studiu, pročež se spolu s početnými rodinami spoléhají na sociální podporu státu.

Zdecimovaná levice a obsazený střed

„Naším strategickým cílem je zvítězit nad Likudem o nejméně pět křesel. Poté prezident pověří Bennyho Gance sestavením vlády. Vše začne nanovo. Byl jsem posledních šest let šéfem sněmovního klubu strany Ješ atid, Kneset znám velmi dobře. A věřím, že pokud dostaneme mandát k sestavení vlády, dokážeme to,“ uvedl pro INFO.CZ Ofer Šelach. Jeho jméno je kandidátce centristické formace Modrobílá na osmém místě. Na prvním je pak uveden někdejší šéf generálního štábu Ganc, kromě něj se tu ale sešli i další vysocí důstojníci, v Izraeli tradičně mocní i uctívaní. Doplňují je politici ze strany Ješ Atid, kteří už mají parlamentní zkušenosti.

Z dosavadních průzkumů lze dovozovat, že představa o náskoku pěti mandátů je značně optimistická. Koncem března jedno ze statistických šetření zaznamenalo rozdíl čtyř křesel, jindy jsou však Likudu a Modrobílé vyrovnané. A občas dominantní síla pravice nad pragmatickými, ideologicky nevyhraněnými centristy vede.

Co se umírněné levice týče, ta z izraelské politické mapy když ne zmizela, tak se krčí v koutě. Průzkum z 2. dubna přisoudil Straně práce 14 křesel, což se ale jeví jako výkyv – v posledních dvou týdnech se její potenciál stabilně pohybuje mezi 8 a 10 mandáty. Socialisté přitom byli po dlouhé tři dekády (do roku 1977) dominantní silou nově vzniklé země a i poté byli labouristé klíčovou partají židovského státu. V Izraeli se má všeobecně za to, že Strana práce ztratila na oblibě poté, co ztroskotal mírový proces s Palestinci, ve kterém se angažovala. A hlasy jí odebírají i stále nově centristické projekty.

Spolu s levicovým Merecem, který žádá mír s Palestinou, se labouristé zdají být možnými vládními partnery Modrobílých. Na rozdíl od stran izraelských Arabů, kteří se kabinetních spolčení zpravidla nezúčastní. Centristé jim ovšem zřejmě jsou sympatičtější než stále autokratičtější a nacionalističtější Bibi. Je tak hypoteticky možné, že by nepravicové koalici poskytli tichou a nepřímou, přesto podporu. Pravděpodobně však zůstanou mimo – jako doposud.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud