Dva proti sultánovi. Erdoğana ohrožuje turecká lira a žena, které přezdívají „vlčice“ | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dva proti sultánovi. Erdoğana ohrožuje turecká lira a žena, které přezdívají „vlčice“

Dva proti sultánovi. Erdoğana ohrožuje turecká lira a žena, které přezdívají „vlčice“

Turecko čekají tento měsíc nejdůležitější volby v jeho novodobé historii. Pokud v nich zvítězí současný islamistický prezident Erdoğan, změní turecký politický systém a Turecko se přestane inspirovat Evropou. Erdoğanovu pozici ale ohrožuje inflace, bývalá ministryně kdysi napojená na extremisty spojené s teroristy a vše zřejmě nakonec rozhodne Turky neoblíbená kurdská menšina.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, kterému se občas přezdívá sultán, vidí letošní volby jako svého druhu konec nenáboženské prozápadní turecké republiky. Tu založil v 1923 Mustafa Kemal zvaný Atatürk, tedy otec Turků. Erdoğan raději než Atatürk říká Mustafovi starým osmanským titulem gazi a alkoholik a milovník psů Atatürk pro něj není jako pro zbožného muslima zrovna vzorem. Erdoğan namísto západního vzdělání propagovaného zakladatelem turecké republiky podporuje náboženské školy, zakázal vyučování evoluční teorie a odvrací se od Západu.

Po volbách má nyní zmizet současný turecký parlamentní systém a má být nahrazen prezidentským systémem, kde bude mít Erdoğan větší pravomoci, než měli poslední turečtí sultáni. Turecký prezident už se vyjádřil, že si pak jmenuje vládu z osob mimo politiku a plánuje, jak bude fakticky řídit všechny úřady. K tomu, aby uskutečnil své plány, zbývá Erdoğanovi jediné: Vyhrát prezidentské volby a získat pro svoji Stranu spravedlnosti a rozvoje většinu v parlamentu.

V dubnu, když Erdoğan vyhlašoval předčasné volby na červen, se zdálo, že je to celkem snadný úkol. Turci byli přesvědčeni, že právě díky Erdoganově vládě roste turecká ekonomika a jejich platy. Veřejnou podporu vládnoucí strany i prezidenta zvedla vojenská akce v Sýrii proti Kurdům spojeným s tureckými kurdskými separatisty. Opozice byla roztříštěná a zastrašená. Od předloňského pokusu o puč platí výjimečný stav, ve vězení skončilo téměř 80 tisíc údajných spiklenců, teroristů a politických nepřátel současného režimu včetně několika poslanců a dalších 150 tisíc lidí přišlo o místo.

Nyní je vše jinak. Vysoká inflace a pád hodnoty turecké liry začíná vyvolávat u Turků vzpomínky na éru pře Erdoğanem, éru relativní chudoby a zmatků. V Turecku koluje vtip, že prezidentovým největším politickým oponentem je právě turecká lira. I podle politologů by mohla zabránit prezidentovi a jeho straně v hladkém vítězství ve volbách. Erdoğan sice slibuje, že jeho zvolení přinese Turkům zpátky prosperitu a pevnou měnu, a že už na tom pracuje, skutečnost je ale jiná. Inflace je oficiálně okolo 11 procent ročně, ve skutečnosti je to ale spíše okolo 40 procent, uvádí server Al-Monitor.

Prezident blokuje nutné ekonomické reformy a tlačí na centrální banku, aby nezvyšovala úrokové sazby, což by mohlo inflaci zkrotit. Zdůvodňuje to tím, že jako muslim je proti úrokům a značně obskurní neofisherovskou ekonomickou teorií, kterou ještě navíc překrucuje. Akademičtí ekonomové teď říkají, že Turecko se brzy může dostat do učebnic ekonomie jako příklad, jak nedělat ekonomickou politiku. Navíc se zdá, že se proti Erdoğanovi začíná sjednocovat opozice. Největší opoziční strany se snaží spolupracovat v parlamentních volbách tak, aby zabránily vítězství vládní strany. Slibují návrat k parlamentnímu politickému systému a zachování demokracie.

Výzkumy veřejného mínění ukazují, že Erdoğan navíc nemusí získat nadpoloviční většinu ani v souběžně konaných prezidentských volbách a že se bude konat jejich druhé kolo v červenci. V tom by pak mohla opozice postavit jednotného kandidáta či spíše kandidátku. Jedním z důvodů, proč Erdoğan vyhlásil předčasné volby, byla totiž i rostoucí popularita Meral Akşenerové, šéfky opoziční Dobré strany. Akşenerová může sebrat Erdoğanovi hlasy nacionalistických Turků. Ostatně i kvůli této obavě se spojila před letošními volbami Erdoğanova Strana spravedlnosti a rozvoje s menší Stranou nacionalistického ruchu, ve které původně Akşenerová působila.

Akşenerová stejně jako Erdoğan není žádná demokratka a zřejmě by donedávna souhlasila s prezidentovým tvrzením, že demokracie je tramvaj, která vás doveze tam, kam chcete, a pak vystoupíte. Žena přezdívaná vlčice je tvrdá nacionalistka, nyní když potřebuje hlasy věřících muslimů prý i zbožná muslimka, a byla v kontaktu s organizací Šedí vlci, tedy skupinou označovanou za polofašisty a teroristy namočené do atentátu na papeže Jana Pavla II. Právě proto má ale proti prezidentovi šanci.

Paradoxní přitom je, že přes růst tureckého nacionalismu ve všech politických stranách podle mnoha expertů rozhodnout o výsledku voleb nakonec turečtí Kurdové. Příslušníci dlouho utlačované národnostní menšiny, kterých žije v Turecku 11 - 15 milionů, a kteří by se mohli stát ve volbách jazýčkem na vahách. Dosud s jedinou výjimkou v roce 2015 volila důležitá konzervativní nábožensky založená část Kurdů Erdoğanovu stranu. Imponoval jim její islamismus a také to, že právě za Erdoğana získali například povolení mluvit na veřejnosti vlastním jazykem či si psát na hroby svá jména, což bylo do té doby zakázáno.

720p 360p
Stovky teroristů Islámského státu se vrací do Evropy. Kde jich je nejvíc?

Současný Erdoğanův otevřený nacionalismus by je od toho mohl odradit. Konzervativní Kurdové ale těžko přejdou k Akşenerové, za jejíhož krátkého působení jako ministryně vnitra v letech 1996 až 1997 docházelo v tureckém Kurdistánu k největšímu porušování lidských práv v historii – tedy k zabíjení a mučení civilistů vojáky a hlavně policisty. Stejně tak budou mít problém volit kandidáta opoziční Republikánské strany a průzkumy veřejného mínění ukazují, že nechtějí podpořit prokurdskou stranu HDP, která je výrazně levicová a feministická. I když popularita jejího prezidentského kandidáta Selahattina Demirtaşe, který je v tureckém vězení a je označován za tureckého Nelsona Mandelu, také v posledních týdnech roste.

Stačí ale, aby konzervativní Kurdové nešli k volbám či rozdělili své hlasy mezi několik stran, a Erdoğan nemusí získat většinu ani v parlamentních ani v prezidentských volbách. Pokud k tomu dojde, výsledkem pak bude již zmíněné druhé kolo prezidentských voleb a také opakování těch parlamentních, protože nepůjde sestavit vládu. V tom případě ovšem pravděpodobně prezident Erdoğan posílí represe proti svým politickým konkurentům, zhorší vztahy Ankary s Evropskou unií, aby ukázal, že Turecko je velmoc, která si může dupnout. Možná zahájí i další ozbrojenou akci armády v Sýrii nebo přímo v Turecku proti odbojným Kurdům. Evropa se pak bude muset připravit na proud tureckých uprchlíků a občanskou válku u svých hranic.

 

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.