Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dva proti sultánovi. Erdoğana ohrožuje turecká lira a žena, které přezdívají „vlčice“

Dva proti sultánovi. Erdoğana ohrožuje turecká lira a žena, které přezdívají „vlčice“

Turecko čekají tento měsíc nejdůležitější volby v jeho novodobé historii. Pokud v nich zvítězí současný islamistický prezident Erdoğan, změní turecký politický systém a Turecko se přestane inspirovat Evropou. Erdoğanovu pozici ale ohrožuje inflace, bývalá ministryně kdysi napojená na extremisty spojené s teroristy a vše zřejmě nakonec rozhodne Turky neoblíbená kurdská menšina.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, kterému se občas přezdívá sultán, vidí letošní volby jako svého druhu konec nenáboženské prozápadní turecké republiky. Tu založil v 1923 Mustafa Kemal zvaný Atatürk, tedy otec Turků. Erdoğan raději než Atatürk říká Mustafovi starým osmanským titulem gazi a alkoholik a milovník psů Atatürk pro něj není jako pro zbožného muslima zrovna vzorem. Erdoğan namísto západního vzdělání propagovaného zakladatelem turecké republiky podporuje náboženské školy, zakázal vyučování evoluční teorie a odvrací se od Západu.

Po volbách má nyní zmizet současný turecký parlamentní systém a má být nahrazen prezidentským systémem, kde bude mít Erdoğan větší pravomoci, než měli poslední turečtí sultáni. Turecký prezident už se vyjádřil, že si pak jmenuje vládu z osob mimo politiku a plánuje, jak bude fakticky řídit všechny úřady. K tomu, aby uskutečnil své plány, zbývá Erdoğanovi jediné: Vyhrát prezidentské volby a získat pro svoji Stranu spravedlnosti a rozvoje většinu v parlamentu.

V dubnu, když Erdoğan vyhlašoval předčasné volby na červen, se zdálo, že je to celkem snadný úkol. Turci byli přesvědčeni, že právě díky Erdoganově vládě roste turecká ekonomika a jejich platy. Veřejnou podporu vládnoucí strany i prezidenta zvedla vojenská akce v Sýrii proti Kurdům spojeným s tureckými kurdskými separatisty. Opozice byla roztříštěná a zastrašená. Od předloňského pokusu o puč platí výjimečný stav, ve vězení skončilo téměř 80 tisíc údajných spiklenců, teroristů a politických nepřátel současného režimu včetně několika poslanců a dalších 150 tisíc lidí přišlo o místo.

Nyní je vše jinak. Vysoká inflace a pád hodnoty turecké liry začíná vyvolávat u Turků vzpomínky na éru pře Erdoğanem, éru relativní chudoby a zmatků. V Turecku koluje vtip, že prezidentovým největším politickým oponentem je právě turecká lira. I podle politologů by mohla zabránit prezidentovi a jeho straně v hladkém vítězství ve volbách. Erdoğan sice slibuje, že jeho zvolení přinese Turkům zpátky prosperitu a pevnou měnu, a že už na tom pracuje, skutečnost je ale jiná. Inflace je oficiálně okolo 11 procent ročně, ve skutečnosti je to ale spíše okolo 40 procent, uvádí server Al-Monitor.

Prezident blokuje nutné ekonomické reformy a tlačí na centrální banku, aby nezvyšovala úrokové sazby, což by mohlo inflaci zkrotit. Zdůvodňuje to tím, že jako muslim je proti úrokům a značně obskurní neofisherovskou ekonomickou teorií, kterou ještě navíc překrucuje. Akademičtí ekonomové teď říkají, že Turecko se brzy může dostat do učebnic ekonomie jako příklad, jak nedělat ekonomickou politiku. Navíc se zdá, že se proti Erdoğanovi začíná sjednocovat opozice. Největší opoziční strany se snaží spolupracovat v parlamentních volbách tak, aby zabránily vítězství vládní strany. Slibují návrat k parlamentnímu politickému systému a zachování demokracie.

Výzkumy veřejného mínění ukazují, že Erdoğan navíc nemusí získat nadpoloviční většinu ani v souběžně konaných prezidentských volbách a že se bude konat jejich druhé kolo v červenci. V tom by pak mohla opozice postavit jednotného kandidáta či spíše kandidátku. Jedním z důvodů, proč Erdoğan vyhlásil předčasné volby, byla totiž i rostoucí popularita Meral Akşenerové, šéfky opoziční Dobré strany. Akşenerová může sebrat Erdoğanovi hlasy nacionalistických Turků. Ostatně i kvůli této obavě se spojila před letošními volbami Erdoğanova Strana spravedlnosti a rozvoje s menší Stranou nacionalistického ruchu, ve které původně Akşenerová působila.

Akşenerová stejně jako Erdoğan není žádná demokratka a zřejmě by donedávna souhlasila s prezidentovým tvrzením, že demokracie je tramvaj, která vás doveze tam, kam chcete, a pak vystoupíte. Žena přezdívaná vlčice je tvrdá nacionalistka, nyní když potřebuje hlasy věřících muslimů prý i zbožná muslimka, a byla v kontaktu s organizací Šedí vlci, tedy skupinou označovanou za polofašisty a teroristy namočené do atentátu na papeže Jana Pavla II. Právě proto má ale proti prezidentovi šanci.

Paradoxní přitom je, že přes růst tureckého nacionalismu ve všech politických stranách podle mnoha expertů rozhodnout o výsledku voleb nakonec turečtí Kurdové. Příslušníci dlouho utlačované národnostní menšiny, kterých žije v Turecku 11 - 15 milionů, a kteří by se mohli stát ve volbách jazýčkem na vahách. Dosud s jedinou výjimkou v roce 2015 volila důležitá konzervativní nábožensky založená část Kurdů Erdoğanovu stranu. Imponoval jim její islamismus a také to, že právě za Erdoğana získali například povolení mluvit na veřejnosti vlastním jazykem či si psát na hroby svá jména, což bylo do té doby zakázáno.

720p 360p
Stovky teroristů Islámského státu se vrací do Evropy. Kde jich je nejvíc?

Současný Erdoğanův otevřený nacionalismus by je od toho mohl odradit. Konzervativní Kurdové ale těžko přejdou k Akşenerové, za jejíhož krátkého působení jako ministryně vnitra v letech 1996 až 1997 docházelo v tureckém Kurdistánu k největšímu porušování lidských práv v historii – tedy k zabíjení a mučení civilistů vojáky a hlavně policisty. Stejně tak budou mít problém volit kandidáta opoziční Republikánské strany a průzkumy veřejného mínění ukazují, že nechtějí podpořit prokurdskou stranu HDP, která je výrazně levicová a feministická. I když popularita jejího prezidentského kandidáta Selahattina Demirtaşe, který je v tureckém vězení a je označován za tureckého Nelsona Mandelu, také v posledních týdnech roste.

Stačí ale, aby konzervativní Kurdové nešli k volbám či rozdělili své hlasy mezi několik stran, a Erdoğan nemusí získat většinu ani v parlamentních ani v prezidentských volbách. Pokud k tomu dojde, výsledkem pak bude již zmíněné druhé kolo prezidentských voleb a také opakování těch parlamentních, protože nepůjde sestavit vládu. V tom případě ovšem pravděpodobně prezident Erdoğan posílí represe proti svým politickým konkurentům, zhorší vztahy Ankary s Evropskou unií, aby ukázal, že Turecko je velmoc, která si může dupnout. Možná zahájí i další ozbrojenou akci armády v Sýrii nebo přímo v Turecku proti odbojným Kurdům. Evropa se pak bude muset připravit na proud tureckých uprchlíků a občanskou válku u svých hranic.

 

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1