Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dva proti sultánovi. Erdoğana ohrožuje turecká lira a žena, které přezdívají „vlčice“

Dva proti sultánovi. Erdoğana ohrožuje turecká lira a žena, které přezdívají „vlčice“

Turecko čekají tento měsíc nejdůležitější volby v jeho novodobé historii. Pokud v nich zvítězí současný islamistický prezident Erdoğan, změní turecký politický systém a Turecko se přestane inspirovat Evropou. Erdoğanovu pozici ale ohrožuje inflace, bývalá ministryně kdysi napojená na extremisty spojené s teroristy a vše zřejmě nakonec rozhodne Turky neoblíbená kurdská menšina.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, kterému se občas přezdívá sultán, vidí letošní volby jako svého druhu konec nenáboženské prozápadní turecké republiky. Tu založil v 1923 Mustafa Kemal zvaný Atatürk, tedy otec Turků. Erdoğan raději než Atatürk říká Mustafovi starým osmanským titulem gazi a alkoholik a milovník psů Atatürk pro něj není jako pro zbožného muslima zrovna vzorem. Erdoğan namísto západního vzdělání propagovaného zakladatelem turecké republiky podporuje náboženské školy, zakázal vyučování evoluční teorie a odvrací se od Západu.

Po volbách má nyní zmizet současný turecký parlamentní systém a má být nahrazen prezidentským systémem, kde bude mít Erdoğan větší pravomoci, než měli poslední turečtí sultáni. Turecký prezident už se vyjádřil, že si pak jmenuje vládu z osob mimo politiku a plánuje, jak bude fakticky řídit všechny úřady. K tomu, aby uskutečnil své plány, zbývá Erdoğanovi jediné: Vyhrát prezidentské volby a získat pro svoji Stranu spravedlnosti a rozvoje většinu v parlamentu.

V dubnu, když Erdoğan vyhlašoval předčasné volby na červen, se zdálo, že je to celkem snadný úkol. Turci byli přesvědčeni, že právě díky Erdoganově vládě roste turecká ekonomika a jejich platy. Veřejnou podporu vládnoucí strany i prezidenta zvedla vojenská akce v Sýrii proti Kurdům spojeným s tureckými kurdskými separatisty. Opozice byla roztříštěná a zastrašená. Od předloňského pokusu o puč platí výjimečný stav, ve vězení skončilo téměř 80 tisíc údajných spiklenců, teroristů a politických nepřátel současného režimu včetně několika poslanců a dalších 150 tisíc lidí přišlo o místo.

Nyní je vše jinak. Vysoká inflace a pád hodnoty turecké liry začíná vyvolávat u Turků vzpomínky na éru pře Erdoğanem, éru relativní chudoby a zmatků. V Turecku koluje vtip, že prezidentovým největším politickým oponentem je právě turecká lira. I podle politologů by mohla zabránit prezidentovi a jeho straně v hladkém vítězství ve volbách. Erdoğan sice slibuje, že jeho zvolení přinese Turkům zpátky prosperitu a pevnou měnu, a že už na tom pracuje, skutečnost je ale jiná. Inflace je oficiálně okolo 11 procent ročně, ve skutečnosti je to ale spíše okolo 40 procent, uvádí server Al-Monitor.

Prezident blokuje nutné ekonomické reformy a tlačí na centrální banku, aby nezvyšovala úrokové sazby, což by mohlo inflaci zkrotit. Zdůvodňuje to tím, že jako muslim je proti úrokům a značně obskurní neofisherovskou ekonomickou teorií, kterou ještě navíc překrucuje. Akademičtí ekonomové teď říkají, že Turecko se brzy může dostat do učebnic ekonomie jako příklad, jak nedělat ekonomickou politiku. Navíc se zdá, že se proti Erdoğanovi začíná sjednocovat opozice. Největší opoziční strany se snaží spolupracovat v parlamentních volbách tak, aby zabránily vítězství vládní strany. Slibují návrat k parlamentnímu politickému systému a zachování demokracie.

Výzkumy veřejného mínění ukazují, že Erdoğan navíc nemusí získat nadpoloviční většinu ani v souběžně konaných prezidentských volbách a že se bude konat jejich druhé kolo v červenci. V tom by pak mohla opozice postavit jednotného kandidáta či spíše kandidátku. Jedním z důvodů, proč Erdoğan vyhlásil předčasné volby, byla totiž i rostoucí popularita Meral Akşenerové, šéfky opoziční Dobré strany. Akşenerová může sebrat Erdoğanovi hlasy nacionalistických Turků. Ostatně i kvůli této obavě se spojila před letošními volbami Erdoğanova Strana spravedlnosti a rozvoje s menší Stranou nacionalistického ruchu, ve které původně Akşenerová působila.

Akşenerová stejně jako Erdoğan není žádná demokratka a zřejmě by donedávna souhlasila s prezidentovým tvrzením, že demokracie je tramvaj, která vás doveze tam, kam chcete, a pak vystoupíte. Žena přezdívaná vlčice je tvrdá nacionalistka, nyní když potřebuje hlasy věřících muslimů prý i zbožná muslimka, a byla v kontaktu s organizací Šedí vlci, tedy skupinou označovanou za polofašisty a teroristy namočené do atentátu na papeže Jana Pavla II. Právě proto má ale proti prezidentovi šanci.

Paradoxní přitom je, že přes růst tureckého nacionalismu ve všech politických stranách podle mnoha expertů rozhodnout o výsledku voleb nakonec turečtí Kurdové. Příslušníci dlouho utlačované národnostní menšiny, kterých žije v Turecku 11 - 15 milionů, a kteří by se mohli stát ve volbách jazýčkem na vahách. Dosud s jedinou výjimkou v roce 2015 volila důležitá konzervativní nábožensky založená část Kurdů Erdoğanovu stranu. Imponoval jim její islamismus a také to, že právě za Erdoğana získali například povolení mluvit na veřejnosti vlastním jazykem či si psát na hroby svá jména, což bylo do té doby zakázáno.

720p 360p
Stovky teroristů Islámského státu se vrací do Evropy. Kde jich je nejvíc?

Současný Erdoğanův otevřený nacionalismus by je od toho mohl odradit. Konzervativní Kurdové ale těžko přejdou k Akşenerové, za jejíhož krátkého působení jako ministryně vnitra v letech 1996 až 1997 docházelo v tureckém Kurdistánu k největšímu porušování lidských práv v historii – tedy k zabíjení a mučení civilistů vojáky a hlavně policisty. Stejně tak budou mít problém volit kandidáta opoziční Republikánské strany a průzkumy veřejného mínění ukazují, že nechtějí podpořit prokurdskou stranu HDP, která je výrazně levicová a feministická. I když popularita jejího prezidentského kandidáta Selahattina Demirtaşe, který je v tureckém vězení a je označován za tureckého Nelsona Mandelu, také v posledních týdnech roste.

Stačí ale, aby konzervativní Kurdové nešli k volbám či rozdělili své hlasy mezi několik stran, a Erdoğan nemusí získat většinu ani v parlamentních ani v prezidentských volbách. Pokud k tomu dojde, výsledkem pak bude již zmíněné druhé kolo prezidentských voleb a také opakování těch parlamentních, protože nepůjde sestavit vládu. V tom případě ovšem pravděpodobně prezident Erdoğan posílí represe proti svým politickým konkurentům, zhorší vztahy Ankary s Evropskou unií, aby ukázal, že Turecko je velmoc, která si může dupnout. Možná zahájí i další ozbrojenou akci armády v Sýrii nebo přímo v Turecku proti odbojným Kurdům. Evropa se pak bude muset připravit na proud tureckých uprchlíků a občanskou válku u svých hranic.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1