S obviněním z dvojí hry se musí vypořádat syrský prezident Bašár Asad. Podle náznaků z vrcholných pater tamní politiky by to měl být právě prezident a nikoliv teroristé, kdo stojí za bombovými útoky z roku 2011. Napomohla hlava státu i vzestupu teroristické organizace Islámský stát?
Proces tzv. arabského jara, který odstartoval před šesti lety v Tunisku, se nevyhnul ani Sýrii. Zpětně se ukazuje, že tamní prezident Bašár Asad proti povstalcům nejspíš už tehdy používal zákeřné metody boje. Hlava státu se podle mnohých indicií nerozpakovala ani inscenovat bombové teroristické útoky, ze kterých obvinila protistranu, informoval server Daily Beast.
Na nesrovnalosti poukazuje generál Awad Ali, který měl na starosti vyšetřování trestných činů v Damašku. Když série teroristických útoků v prosinci 2011 začala, opevnil vyšetřovatel svůj úřad a nechal uzavřít ulici, ve které se budova nacházela, ze strachu, že by se mohl stát dalším terčem útoku.
Zanedlouho jeho kancelář navštívil vysoce postavený vojenský poradce prezidenta Salim Ali a nařídil bariéry odstranit a uvolnit ulici. Odvolával se na přímý rozkaz prezidenta Asada. To Awad Ali ke svému štěstí neučinil. Úřady, které se zachovaly podle příkazu vojenského poradce, se totiž staly terčem dalšího útoku.
Závěry šetření Awada Aliho, ke kterým se v Sýrii hlásí mnozí, ale neuznávají Spojené státy. Ty se smířili s tvrzením Asada, že za útoky stojí teroristé. Potom, co Awad Ali přeběhl, si jej Američané pozvali jenom jednou. Co tento muž, který kdysi stál vysoko v syrské hierarchii, vlastně ví, nikdy nepřišlo na přetřes.
Ali dále upozorňuje, že k bombovým útokům docházelo v okamžicích, kdy byly v Damašku delegace ze zahraničí – ať už se jednalo o novináře, diplomaty, či politiky. O atentátech se navíc vědělo předem, počínaje tím prvním z 23. prosince 2011. Ohlašovaly je depeše z velitelství Asadovy tajné služby, která se nakonec stala terčem tohoto atentátu.
„V armádě Bašára Asada jsem byl v oddělení, které mělo na starosti bezpečnost. Ve čtvrtek jsme dostali zprávu, ve které se uvádělo, že v pátek nebo v sobotu dojde k teroristickému útoku proti prorežimním institucím. Dodnes si pamatuji číslo toho hlášení, bylo to 3018,“ vzpomínal v rozhovoru pro syrský list Deir el Zour v roce 2013 důstojník Abu Sajf.
K útoku, při kterém zemřelo 44 osob a dalších 166 bylo zraněno, skutečně došlo. Byl prvním v řadě. Kamion naložený trhavinami, který vybuchl před sídlem syrské tajné služby, se do rukou teroristů dostal pouze pár dní předtím. Prodal jim ho prorežimní člen bezpečnostního aparátu.
V rozporu s obvyklými zvyklostmi byl z vyšetřování vyloučen úřad Awada Aliho a vše si k internímu šetření převzaly státní složky. Televize ve stejný den krátce po útoku informovala o protiteroristických demonstracích v zemi a o Syřanech, kteří přišli darovat krev pro zraněné. Podle Aliho se jednalo o předem připravenou propagandu.
Bombové útoky, kvůli kterým situace v Sýrii eskalovala, přiměly řadu zemí, které se do té doby do konfliktu nezapojovaly, aby v regionu vojensky intervenovaly. Z Bašára Asada, který byl do té doby vnímán jako negativní postava konfliktu, se pro mnohé stal spojenec nebo alespoň zmírnili jeho kritiku.
Otázkou ovšem zůstává, nakolik se na vzestupu Islámského státu podílel sám prezident Sýrie. Mnozí tvrdí, že jeho vliv byl v tomto ohledu velký. Spolu s fingováním bombových útoků, ke kterému mělo docházet, také údajně nařídil propuštění islamistů obviněných z terorismu na svobodu. Stejní lidé potom ve městě Rakka pomáhali učinit z Islámského státu jednu z nejobávanějších teroristických organizací na světě.
