Edward Lucas: Čína je mnohem silnější než Rusko. Potřebuje nás víc, než my ji | info.cz

Články odjinud

Edward Lucas: Čína je mnohem silnější než Rusko. Potřebuje nás víc, než my ji

Rusko už nás nemá tak v hrsti jako kdysi, říká v rozhovoru pro INFO.CZ přední odborník na tuto zemi Edward Lucas. Teď je podle něj třeba dávat si pozor na Čínu, která chce změnit globální ekonomický a politický systém. „Evropa si musí vůči Číně vytvořit strategii. Časy, kdy jsme si mysleli, že budeme skvěle spolupracovat, a všichni na tom vyděláme, jsou pryč. S Čínou jsme ve stejné situaci, v jaké jsme byli s Ruskem v roce 2004,“ tvrdí britský spisovatel a novinář s tím, že vážná konfrontace s Pekingem bude trvat celá desetiletí. 

Jak byste zhodnotil současné vztahy mezi Západem a Ruskem? Je to nová studená válka, jak jste psal ve své knize z roku 2008, nebo je současný stav jiný?

Svoji knihu jsem psal jako varování, aby se Západ probudil. Kvůli zhoršující se situaci se tak skutečně z velké části stalo. NATO se opět zabývá teritoriální obranou, obranou Pobaltí. V této části Evropy se v podstatě vyřešily vojenské problémy, Švédsko a Finsko zvyšují své výdaje na obranu. Chápeme, jakým způsobem se informace (a dezinformace) používají jako zbraň proti Západu, a řeší se praní ruských špinavých peněz. Změnila se i situace s energiemi – nejsme na tom jako před patnácti lety, kdy nás Rusko mělo v hrsti, zejména pokud jde o dodávky plynu. Samozřejmě, stále bojujeme s projektem plynovodu Nord Stream (Pozn. red. plynovod z Ruska do Evropy obcházející Ukrajinu, který podle kritiků zvyšuje závislost Evropy na ruském plynu), ale situace se celkově změnila. Řešíme problém s Ruskem, ne skvěle, ale snažíme se mu porozumět a něco s tím dělat. Mnohem víc než Ruska se teď bojím čínského vlivu.

Kdo je Edward Lucas?
Novinář, spisovatel, bezpečnostní expert, jeden z předních odborníků na Rusko a východoevropské země. Působí v americkém thik-tanku Center for European Policy Analysis a pravidelně píše do britských novin The Times. Dlouhá léta pracoval v časopisu The Economist a byl zpravodajem v Rusku a ve východní Evropě, mimo jiné i v bývalém Československu. Je autorem několika knih, například „Nová studená válka. Kdo zvítězí v novém konfliktu mezi Východem a Západem?“ z roku 2008 o zhoršujících se vztazích Ruska a Západu či knihy o počítačové bezpečnosti a vývoji internetu „Cyberphobia: Identity, Trust, Security and the Internet“.

Čínského vlivu v Evropě? I když je Čína mnohem dál od Evropy než Rusko?

Ano, čínského vlivu v Evropě. Čína je sice dál, ale je mnohem větší a mnohem významnější země než Rusko. Před patnácti lety byl dalajláma, když přicestoval do Evropy, váženým hostem v úřadě jakéhokoliv evropského premiéra. Dnes se s ním setká možná pár odvážných českých poslanců a jeden polský starosta. Z toho vidíte, jak vzrostl čínský vliv.

Číňané, podle pravidla rozděl a panuj, iniciovali dohodu 16+1 (Pozn. red. Jde o platformu pro spolupráci Číny se zeměmi střední a východní Evropy. Kritici tvrdí, že má Pekingu pomoci rozdělit EU a získat pro Čínu různé výhody). A vy máte prezidenta, který řekl, že chce, aby Česká republika byla čínskou letadlovou lodí v Evropě. Čínský vliv rychle roste a potřebujeme s tím něco udělat.

A co vlastně Čína chce, jaké jsou její cíle? U Ruska to víme.

Je to stejné jako s Ruskem. Jde hlavně o přežití režimu. Zabezpečit přežití čínské komunistické strany, potlačit kritické hlasy a opozici doma, což jde Pekingu docela dobře, a ochromit kritiky v zahraničí. Vidíme proto tlak na Číňany žijící třeba v Austrálii nebo v Kanadě. Zároveň si čínský režim nepřeje, aby v zahraničí existovaly nezávislé organizace studující a analyzující vývoj v Číně a rozšiřování jejího vlivu prostřednictvím investic. Nechce, aby ho kritizovala nezávislá média, a tak se snaží využívat právní prostředky a žaluje novináře, kteří píší věci, které se Pekingu nelíbí. A vytváří silný ekonomický tlak na jednotlivé země. Je to snaha rozdělit a ovládnout (Evropu). Vlastně je to to samé, co dělá Rusko. Čína má ale mnohem větší sílu.

Čínští představitelé ovšem vždy zdůrazňují, že Čína historicky nikdy nebyla agresivní velmocí, a že nepředstavuje hrozbu. Rusko naproti tomu zabíralo cizí území, zbrojí a na hranicích Evropy udržuje takzvané zamrzlé konflikty.

No, zkuste o neagresivitě Číny říci třeba Tibeťanům nebo Tchajwancům. Zkazky o mírumilovnosti Číny šíří tamní propaganda. Ve skutečnosti jsme ale svědky stále agresivnějšího čínského postoje. Sledujeme unášení lidí (opozičníků) včetně švédských občanů. Evropská unie už neodsuzuje porušování lidských práv v Číně tak jako dříve, protože je tu čínský tlak na Maďarsko a Řecko a velké čínské investice. Itálie se přihlásila k čínskému projektu Pás a stezka. A to je teprve začátek vážné konfrontace s Čínou, která bude trvat celá desetiletí.

Pokud jde o Rusko, jsou tu zamrzlé konflikty. Ale Podněstří (pozn. red. část Moldavska, kde s podporou Ruska existuje separatistická podněsterská republika)  není ohrožením evropské bezpečnosti, stejně jako není ohrožením evropské bezpečnosti Jižní Osetie a Abcházie (pozn. red. Jižní Osetie a Abcházie jsou separatistické útvary na území Gruzie, které vyhlásily nezávislost za pomoci ruské armády, která zůstává na jejich území). Ano, měli bychom tvrdě podporovat v této otázce Gruzii, stejně jako Ukrajinu pokud jde o Donbas nebo Krym. Ale je těžké si představit, že se Rusko snaží samo bez cizí pomoci změnit světový politický a ekonomický systém tak, jako to dělá Čína.

Hledá Čína spojence vůči Evropě, bude jím Rusko?

Ne, tam jde jen o taktickou spolupráci. Rusko a Čína jsou do určité míry také rivalové. Na obou stranách panuje rezervovanost a podezřívavost. Nemyslím si, že by Rusko například vítalo, že se Čína stává arktickou mocností. Podle mne nevzniká osa Moskva – Peking, stejně jako není žádnou geopolitickou jednotkou Šanghajská organizace pro spolupráci (pozn. red. mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou Rusko, Čína, Indie, Pákistán, Kazachstán, Uzbekistán, Tádžikistán a Kyrgyzstán). Tato organizace může být samozřejmě užitečná v některých dílčích oblastech, jako je spolupráce tajných služeb, ale neskrývá se za ní nějaký velký geopolitický plán.

Co by podle vás měla Evropa dělat proti rozšiřování čínského vlivu?

Vytvořit protitlak. Podporovat země, na které Čína útočí. Zejména Tchaj-wan. V této souvislosti je absolutně ostudné, jak se Česká republika zachovala k tchajwanskému velvyslanci (pozn. red.: Byl donucen odejít ze setkání s investory na českém ministerstvu obchodu a průmyslu, protože o jeho vyvedení požádal čínský velvyslanec). Je to skandál, který se nikdy neměl stát. Kromě Tchaj-wanu je třeba podporovat Tibet, Hongkong, Austrálii či Nový Zéland, jež jsou také pod čínským tlakem. Nebo Kanadu. Měli bychom podporovat vytváření regionálních spojenectví zemí, které chápou záměry Číny a čelí jí. Evropští politici mohou také oficiálně gratulovat dalajlámovi k narozeninám, jezdit na Tchaj-wan a tak dále.

Zároveň bychom měli vynucovat dodržování pravidel. Říci Číňanům, pokud máte veřejné infrastrukturní projekty, musíte mít průhledné financování i soutěž. Musíte transparentně uvést, jaké používáte dodavatele a nesmíte je využít jakou součást svého úsilí o kybernetickou špionáž. Pokud to bude takto průhledné, bude tu konkurence. A bude pravděpodobně levnější si na takové projekty půjčit u Evropské investiční banky než u Číňanů.

Evropa nyní nemá vůči Číně strategii, ale musí si ji vytvořit. Časy (devadesátá léta), kdy jsme si mysleli, že budeme skvěle spolupracovat, a všichni na tom vyděláme, jsou pryč. S Čínou jsme ve stejné situaci, v jaké jsme byli s Ruskem v roce 2004.

Častá námitka je, že potřebujeme, ať už jako Česká republika nebo jako celá Evropa, čínský trh. Že si proto nemůžeme Peking rozzlobit.

Číňané nás ale potřebují také, stejně jako my je. Oni nás dokonce potřebují více, protože my jsme jako Evropa větší a bohatší.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Články odjinud