Emise z letecké dopravy rostou. Zachrání svět elektroletadla? | info.cz

Články odjinud

Emise z letecké dopravy rostou. Zachrání svět elektroletadla?

Pokud si chce někdo prohlédnout zprávu o konci světa, měl by se podívat na nebe. Tak lze s trochou nadsázky zhodnotit účinek narůstající letecké dopravy na život na zeměkouli. Letecká doprava, která patří k „největším znečišťovatelům klimatu“, totiž přes veškerou deklarovanou snahu razantně roste a zřejmě bude růst i nadále. Jedinou nadějí na změnu je údajně vývoj elektroletadel nebo strojů s jaderným pohonem.

Tvrdí to alespoň hned několik na sobě nezávislých studií z poslední doby. Podle zprávy Mezinárodního výboru pro čistou dopravu (ICCT) se sídlem v USA se mezi lety 2013 až 2018 zvedla produkce emisí z civilního letectví o 32 %, přičemž tento nárůst o celých 70 % překonal dřívější odhad Mezinárodní aviatické organizace OSN (ICAO). Ta před šesti lety předpokládala, že by v roce 2050 měly emise z letecké dopravy dosáhnout trojnásobku tehdejšího stavu. Pokud by ale růst pokračoval stejným tempem, jakým ve skutečnosti rostl v minulých letech, objem emisí by se na trojnásobek dostal mnohem dříve.

„Průměrné emise z letecké dopravy rostou tempem 5,7 % za rok, což nikdo nepředpokládal. Za 5 posledních let tak tento nárůst odpovídá emisní produkci zhruba 50 velkých uhelných elektráren,“ píše se ve zprávě ICCT. A bude (z hlediska emisí) údajně ještě hůř. Další z leteckých organizací, konkrétně Mezinárodní letecká dopravní asociace (IATA) předpokládá, že zhruba do dvaceti let se objem civilní letecké dopravy oproti současnému stavu zdvojnásobí a počet cestujících vzroste na celkových 8,2 miliardy ročně.

Všechny prognózy přitom počítají s tím, že se hlavní těžiště rozvoje civilního letectví bude stále více přesouvat na Východ. Zatímco dnes jsou za 55 % emisí z letecké dopravy zodpovědné USA, Čína a EU, už v blízké budoucnosti by se ale pořadí největších producentů mělo změnit. Do dvaceti let vystřídá podle IATA Spojené státy v čele žebříčku Čína a na třetí místo se dostane Indie. Ta by měla už v roce 2024 překonat objemem letecké dopravy Velkou Británii. Před Brity se na celkové čtvrté místo žebříčku posune i Indonésie. Tabulka zahrnuje emise z vnitrostátních i mezinárodních letů, startujících v konkrétní zemi.

„Letectví roste, a to přináší obrovské výhody pro svět. Zdvojnásobení počtu cestujících v příštích 20 letech by mohlo celosvětově podpořit 100 milionů pracovních míst,“ uvedl v prohlášení k výroční zprávě generální ředitel IATA Alexandre de Juniac. Zároveň ale potvrdil, že rozvoj letecké dopravy mohou výrazně ovlivnit restriktivní opatření v rámci celosvětového boje proti klimatickým změnám. Civilní letectví je totiž výrazným producentem skleníkových plynů. V přepočtu na hlavu „vyprodukuje“ jeden cestující, letící z Evropy do Ameriky, tolik emisí jako jeden průměrný obyvatel Česka za celý rok.

Bezemisní letadla?

Otázkou ale zůstává, zda nejrůznější „antiemisní opatření“ v letecké dopravě mohou kompenzovat nárůst jejího celkového objemu. Zatím se to totiž příliš nedaří. Podle IATA poklesla spotřeba paliva na jednoho cestujícího od roku 1990 o 50 %, protože se ale zároveň razantně zvýšil počet cestujících, využívajících zlevněných letenek, celkové emise vzrostly. „Lidé v rozvojových ekonomikách chtějí těžit z výhod létání stejně jako obyvatelé bohatých zemí. Proto je růst emisí v letecké dopravě v současné době rychlejší než zvýšení její účinnosti,“ napsala IATA.

Podobně jako v jiných oborech, produkujících velké množství skleníkových plynů, ale i zástupci leteckých společností tvrdí, že jejich obor nakonec dosáhne „uhlíkové neutrality“. A to, jak doslova uvádí zpráva IATA, „pomocí kombinace udržitelných paliv a radikálních nových technologií“. Díky těmto opatřením by údajně měla údajně v roce 2050 být emisní zátěž z celosvětového provozu civilních letadel maximálně na úrovni roku 2005.

Politici i letečtí inženýři hledají spásu mimo jiné v rozvoji takzvaných elektroletadel, která by podobně jako auta poháněl místo spalovacích motorů elektropohon. Prototypy takových strojů už skutečně existují, unesou ale zatím jen jednotky cestujících. Firma Wright Electric však už před dvěma roky oznámila, že zahajuje vývoj stroje, který by dokázal unést 150 pasažérů a uletět s nimi 480 kilometrů. Jako u jiných projektů tohoto druhu však závisí i úspěch letecké „elektromobility“ na očekávaném pokroku ve vývoji baterií. A ten zatím v potřebné míře nepřichází.

Britský ministr dopravy Grant Shapps každopádně vyzval britský letecký průmysl, aby se tohoto úkolu ujal s maximálním možným nasazením. Jiná cesta v rozvoji letectví podle něj neexistuje. „Musíme se vyrovnat s emisemi skleníkových plynů z komerční letecké dopravy pro naše děti a naše křehké prostředí,“ uvedl Shapps podle deníku The Guardian ve svém projevu na Cranfield University v Bedfordu. Podle ministra je letectví důležité pro britskou ekonomiku, přispívá k prosperitě i tvorbě pracovních míst a pomáhá také prosazovat zájmy Velké Británie na celém světě. Aby to ale tak zůstalo, musí současné stroje nahradit elektroletadla, schopná uspět i v širokém komerčním provozu.

Atomové letadlo

Vedle elektroletadel se mezi některými odborníky občas v souvislosti se změnou leteckého pohonu opatrně mluví i o možném vývoji strojů s jaderným pohonem. O výrobu takového letadla se v době studené války pokoušely jak USA, tak tehdejší Sovětský svaz. Kromě technických problémů ale naráží projekt využití jaderných reaktorů v civilním letectví na strach z následků případné jaderné havárie.

Už dříve se přitom letecké společnosti pokoušely a i nadále pokoušejí snížit emise z leteckého provozu tím, že do klasického leteckého paliva přimíchávají takzvanou biosložku například v podobě palmového oleje. Toto opatření ale paradoxně vede k tomu, že se kvůli poptávce po palmovém oleji třeba v Indonésii kácejí a vypalují pralesy, na jejichž místě domorodci sázejí „výdělečné“ palmové plantáže. Podle některých vědců je tak využívání biosložky v leteckém palivu pro klima a životní prostředí v konečném důsledku mnohem škodlivější než spotřeba potravin, obsahující palmový olej.

„Potravinová spotřeba má totiž své meze, nelze ji zvyšovat donekonečna. Pokud ale budeme naopak přidávat palmový olej do paliva, můžeme zvyšovat poptávku po té komoditě neustále bez omezení,“ řekl zpravodaji INFO.CZ už dříve světoznámý tropický biolog Vojtěch Novotný. Používání biopaliva ve snaze zabránit klimatickým změnám představuje podle něj důkaz toho, jak se i vysoce odborná a vzdělaná komunita vědců a ekologů může mýlit. „Abychom zabránili klimatickým změnám, používáme méně škodlivou biosložku v palivu, kvůli níž ale nepřímo v Indonésii hoří pralesy a rašelina a do vzduchu unikají miliony tun emisí skleníkových plynů. A především mizí unikátní prales, který už nikdy nelze v původní podobě nahradit,“ míní Novotný.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud