Erdogan má problém. Jeho všemocné straně hrozí, že ve volbách ztratí velká turecká města | info.cz

Články odjinud

Erdogan má problém. Jeho všemocné straně hrozí, že ve volbách ztratí velká turecká města

ANALÝZA PAVLA NOVOTNÉHO | Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) autokraticky vládnoucího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana hrozí, že v místních volbách ztratí radnice velkých tureckých měst. V sázce je nejen Ankara, kde opoziční kandidát podle průzkumů vede, ale i Istanbul, Bursa nebo Antalya. Erdogana jeho příznivci opouštějí kvůli hospodářským těžkostem země a diktátorskému stylu, přesto lze očekávat, že venkov a malá města AKP ve volební den (31. března) opět podpoří.

V tureckém hlavním a druhém nejlidnatějším městě Ankaře šéfovala nábožensky konzervativní partaj AKP poslední čtvrtstoletí. A to navzdory bonmotu, že v tomto donedávna sekulárním městě chodí s šátkem na hlavě jen manželky arabských diplomatů. Teď se zdá, že má levicově nacionalistická konkurence šanci radnici obsadit.

Starostenský kandidát Mansur Yavas z opoziční Republikánské lidové strany (CHP) vede nad konkurentem z AKP o několik procentních bodů. Tedy, alespoň podle čtyř z pěti nedávno provedených průzkumů.

Těsný souboj se očekává rovněž v Istanbulu, suverénně největším tureckém městě, které je centrem byznysu. Zde naopak o tři až čtyři procentní vede Binali Yildirim, jinak poslední premiér země z vládnoucí strany. Byl to přitom loni právě jeho stranický šéf a prezident Erdogan, kdo post šéfa vlády nechal zrušit a řízení ministrů svěřil… hlavě státu, tedy sobě. Yildirimův konkurent Ekrem Imamoglu ze strany CHP možná i proto není bez šance. Uspěl jako starosta jedné z istanbulských části, v nejvyšší politice se ale neangažoval. Není jí tedy ani zatížen. „Obyvatelé města o něm mnoho nevědí. To mu může prospět. Má šanci na své image ještě pracovat,“ uvedl pro sever Middle East Eye bývalý předvolební stratég AKP, který si nepřál být jmenován.

Podle předvolebních odhadů jsou šance vyrovnané i v několika dalších městech, za všechny v Antalyi, Antiochii nebo Edesse, kde AKP nikdy neměla dominantní, či spíše jednoznačnou podporu. Erdoganova partaj se od svého vzniku opírá o venkov, menší vnitrozemská města osídlená převážně tureckým (nikoli kurdským) obyvatelstvem, případně chudší předměstí velkých přímořských sídel. Hlavně obyvatelé okrajových městských čtvrtí se ale začínají od AKP odklánět.

Důvod je prostý: hospodářská krize. Dvacetiprocentní inflace, rostoucí ceny potravin, oficiálně přiznaná míra nezaměstnanosti ve výši 12 procent, která je ale ve skutečnosti patrně vyšší. Ekonomika se v závěru loňského roku dostala do recese, HDP se v posledním čtvrtletí propadl (oproti předchozímu kvartálu) o 2,4 procenta. „Setkal jsem se s řadou lidí, kteří teď chtějí volit mě, i když minule dali hlas AKP. Cítím, že hlavním motivem pro tuto změnu jsou ekonomické problémy země,“ přiznal pro zpravodajský server Al–Monitor již zmíněný ankarský opoziční lídr Mansur Yavas.

Opozici může teoreticky prospět i netradiční krok pro-kurdské Lidově demokratické strany (HDP), která ve velkých, etnicky tureckých městech západního pobřeží nepostavila vlastní kandidáty. S tím, že tamní voliči tohoto levicového hnutí podpoří opozici. „Neuzavřeli jsme žádnou alianci, jen jsme napřeli síly stejným směrem,“ nechala se slyšet spolupředsedkyně HDP Pervin Buldanová. Toto gesto ale propagandisté AKP nenechali bez povšimnutí a použili jej jako mediální munici. Slušnější pro-erdoganovští komentátoři píší o tom, že se opozice s Kurdy prostě spojila, ti drsnější hovoří rovnou o zradě tureckých zájmů.

Samotný Erdogan už sedm týdnů objíždí Turecko, přičemž nehovoří o lokálních problémech, ale populisticky burcuje spoluobčany k „záchraně turecké identity“, ať už tím míní cokoli.

Letošní místní volby jistě nezpůsobí pád ankarského hegemona, naznačí ale, do jaké míry jsou turečtí venkované ochotni podpořit svého vládce i v časech nouze. Tím spíše, že druhdy ekonomicky úspěšný reformátor má na propadu tureckého hospodářství lví díl viny – nejistotu způsobily nejen jeho megalomanské, drahé projekty, ale i autoritářství a amatérské zásahy do měnové i jiné politiky.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud