Erdogan má vysněné ruské střely, Trump obratem zarazil prodej F-35 | info.cz

Články odjinud

Erdogan má vysněné ruské střely, Trump obratem zarazil prodej F-35

ANALÝZA | Turecko se prozatím musí rozloučit s americkými letouny F-35. Trumpova administrativa naplnila hrozbu a prodej strojů aliančnímu spojenci pozastavuje. Důvod je jednoduchý: Turci nedbali varování a pořídili si od Ruska protiletadlové systémy S-400 Triumf. První části před pár dny dorazily na letiště u Ankary. Washington navrch hrozí Turecku sankcemi a na pozadí vyhrocených vztahů se nabízí otázka: odejde Ankara z NATO?

Na armádní základně Mürted u turecké metropole Ankary začaly koncem minulého týdne přistávat ruské nákladní stroje. Na ploše vojenského letiště, odkud vzbouřenci údajně řídili před třemi roky neúspěšný převrat, se to začalo hemžit kremelskými specialisty vykládajícími zbraně. Ty zbraně, které jsou dlouhodobě trnem v oku Američanům i dalším členům Severoatlantické aliance.

Zhruba stovka tureckých expertů už také odjela opačným směrem, aby se systém S-400 naučila ovládat. „Jejich počet poroste,“ slíbil ruské agentuře TASS další Turky mířící na školení prezident Erdogan. Vzápětí tento obchod s Kremlem se skromností sobě vlastní označil za „nejdůležitější dohodou uzavřenou v moderní historii země“.

Důvod nákupu? Ten oficiální, jak ho prezentuje Ankara, zní: Turecko v tuto chvíli není připraveno na válku. „Nakupujeme obranné systémy, abychom zajistili bezpečnost země. A budeme v tom pokračovat,“ vysvětlil Erdogan. Západ to sleduje od začátku s nelibostí, která jen tak neodezní. Podle stanice al-Džazíra totiž nejde jen o nákup, ale i společnou rusko-tureckou výrobu sestavy S-400, která je v podstatě již dohodnutá. Spolupráce tedy nabývá hlubších rozměrů.

Mimochodem, Erdogan opravdu stál i o sdílenou produkci modernějšího ruského systému S-500, který se teprve chystá k uvedení do provozu. K tomu se ale pro změnu neměl Kreml.

Turecká vláda to obecně vysvětluje snahou o dosažení co možná největší soběstačnosti ve zbrojní produkci a Moskva je viditelně spokojená. Považuje Turecko za ideální vstupní bod pro další pronikání na neklidný Blízký východ. „Ankara je jen první základnou na naší cestě do regionu. S-400 i pokročilejší zbraňové systémy se zcela jistě prosadí také jinde v regionu. S Tureckem budeme co nejintenzivněji spolupracovat,“ říká pro server al-Monitor šéf zahraničního výboru ruské Dumy (sněmovny) Leonid Sluckij. Mimochodem, tento člen Liberálně-demokratické strany Ruska, kterou založil a dosud řídí excentrický radikální nacionalista Vladimir Žirinovskij, je na Západě dobře znám – ocitl se na sankčním seznamu USA i EU v souvislosti s ruskou anexí ukrajinského Krymu.

Kreml považuje export zbraní za klíčové geopolitické beranidlo, kterým se chce vlomit do bran donedávna kontrolovaných Západem se Spojenými státy v čele. „Rusko se na mezinárodním poli snaží hrát roli alternativní velmoci. Dodávky podobných systémů i raket umožňují navázat a posléze udržovat dlouhodobou spolupráci se zákaznickými státy, kterými jsou Turecko, Čína nebo Indie,“ konstatoval ruský analytik Pavel Lužin „Další země jako Katar, Vietnam nebo Egypt, které nákup S-400 zvažují, se tímto zároveň otevírají vlivu ruské zahraniční politiky. Proto Moskva o spolupráci s těmito odběrateli opravdu stojí. Záleží ale také na tom, jak USA zareagují na turecké rozhodnutí. Pokud budou Američané na Ankaru významně tlačit, export dalších S-400 jistě nebude hladký,“ dodává.

Turecko si teď na toto riziko sáhlo v praxi. Spojené státy nákupem ruského systému nejsou nadšené a dlouhodobě kvůli tomu zemi hrozí sankcemi. Druhý závažný důsledek je pozastavení dodávek letounů F-35, ke kterému Američané po sérii varování skutečně přistoupili. Turecko mělo objednávku na šest strojů, do budoucna údajně uvažovalo až o stovce. Součástí dohody byla i kooperace Američanů s Turky při výrobě letounů. I ta se nyní zřejmě odkládá. „Můžete mít S-400, nebo můžete mít F-35. Nemůžete mít oboje,“ uvedl Mark Esper, který má být příštím šéfem Pentagonu.

Američané se bojí odůvodněně. Jak jsme na INFO.CZ psali před časem, USA nechtějí odkrýt karty. Obávají se, že se S-400 „naučí“ důležité údaje o F-35 a stroje se tak rychle dostanou do taktické nevýhody. Při zmíněném školení tureckých operátorů S-400 ze strany Rusů se cesta citlivých dat k nepříteli přímo nabízí.

Základny americké armády na Blízkém východě a Arabském poloostrověZákladny americké armády na Blízkém východě a Arabském poloostrověautor: Info.CZ

Média i experti spekulují kvůli přetrvávajícímu napětí i o možném odchodu Turecka z NATO, jakkoli se zatím jedná jen o teoretickou možnost. Ankara, která disponuje druhou největší alianční armádou (právě po Američanech) a v organizaci je už od roku 1952, by se pro to v zásadě musela rozhodnout sama. V článku 13 Severoatlantické smlouvy se píše: „Po dvaceti letech platnosti smlouvy může kterákoli smluvní strana odstoupit od této smlouvy rok poté, co podá vládě Spojených států amerických zprávu o vypovězení smlouvy a ta podá informaci vládám dalších smluvních stran o uložení každé výpovědi.“

Jinak je  vyloučení konkrétní země z organizace velmi složité vzhledem k právu veta, kterým každý člen v důležitých otázkách disponuje. Turecku lze naopak vcelku snadno omezit přístup na důležitá fóra aliance a zabránit mu tak třeba v přístupu k citlivým informacím. Což se nyní už děje. Pokud by se takový princip dovedl k dokonalosti, Turecko by zůstalo členem NATO vlastně jen formálně.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud