Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Erdogan před volbami burcoval Turky v zahraničí. V Sarajevu slíbil „osmanskou facku“ a kritizoval země EU

Erdogan před volbami burcoval Turky v zahraničí. V Sarajevu slíbil „osmanskou facku“ a kritizoval země EU

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes v Sarajevu na svém jediném předvolebním shromáždění v zahraničí vyzval Turky žijící mimo vlast, aby ho hromadně podpořili v červnových volbách, stejně jako jeho vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Zároveň kritizoval některé evropské země, které mu nedovolily uspořádat v nich podobné předvolební akce pro tamní silné turecké menšiny.

"Jste připraveni uštědřit jednu osmanskou facku teroristickým organizacím a jejich místním i zahraničním pomahačům? Jste připraveni podpořit mne rekordním počtem hlasů v prezidentských volbách?" obrátil se Erdogan na zhruba 10.000 Turků žijících v zahraničí, kteří se sešli v sarajevské hale, kde se setkání s ním konalo.

Parlamentní i prezidentské volby se v Turecku uskuteční 24. června. Autoritářský turecký vůdce v nich usiluje o znovuzvolení a o zachování AKP u moci s ještě výraznější převahou v zákonodárném sboru. V těchto volbách jde o rozhodnutí důležité "pro další století naší země", prohlásil dnes k tomu Erdogan.

Akce v Sarajevu, organizované jako kongres Unie evropských tureckých demokratů (UETD), se zúčastnili také bosenští Turci a Turci žijící v dalších balkánských zemích. Rakousko, Nizozemsko a Německo, kde jsou početné turecké menšiny, Erdoganovi ani jiným tureckým politikům vést volební kampaň neumožnily.

Podle webu sarajevského listu Dnevni avaz jim to Erdogan dnes neopomněl vyčíst. "Evropské země, které se považují za kolébku demokracie, propadly ve zkoušce," prohlásil. "Dnes jsme v Sarajevu a tímto činem Bosna a Hercegovina ukázala, že je demokratickým státem," ocenil turecký prezident možnost setkat se s tureckými voliči žijícími v zahraničí v bosenské metropoli.

Podle tureckého ministerstva zahraničí žije v cizině přes šest milionů Turků, z toho 5,5 milionu v západní Evropě. Hlasy turecké diaspory jsou tak pro turecké politiky velmi důležité. Právě tito voliči sehráli klíčovou roli v Erdoganově těsném vítězství v referendu, které upevnilo jeho moc. Turecko má 79,5 milionu obyvatel.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1