Erdogan se považuje za Che Guevaru, z médií jsou továrny na lži. Může za to i Evropa, říká novinářka | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Erdogan se považuje za Che Guevaru, z médií jsou továrny na lži. Může za to i Evropa, říká novinářka

Erdogan se považuje za Che Guevaru, z médií jsou továrny na lži. Může za to i Evropa, říká novinářka

Za současnou situaci v Turecku – kde setrvale rostou autoritářské tendence prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, jsou zavíráni novináři a nefunguje demokracie – může i Evropa. V rozhovoru pro INFO.CZ to říká turecká novinářka Nevşin Mengü pracující pro německou televizi Deutsche Welle. V Evropském parlamentu Nevşin Mengü kritizovala omezování svobody médií v zemi a růst islamismu.


Jaká je současná situace médií v Turecku?

Ve vězení je minimálně 179 novinářů. Mám tam některé kolegy a někteří z nich jsou dokonce mí přátelé. Od vyhlášení výjimečného stavu po předloňském pokusu o puč je ale těžké je navštívit. Každý den je někdo zatčen a nejde jen o novináře. Zároveň se změnila média, vládní média se stala továrnami na falešné zprávy, fake news. Dokonce i ta považovaná za představitele solidního hlavního proudu žurnalistiky. Například provládní list Yeni Şafak (Nový úsvit) zveřejnil šílené historky o tom, jak si opoziční strany vybírají svého kandidáta do voleb. Podle nich rozhodují o kandidátech v těchto stranách ilumináti a svobodní zednáři.

Znamená to, že už v Turecku neexistují svobodná média?

Je tu jen pár médií, které se věnují skutečné novinařině. Ostatní dělají jen propagandu. Například list Cumhuriyet, jehož 14 novinářů bylo nedávno odsouzeno za obvinění spojená s terorismem, se stále snaží dělat skutečnou žurnalistiku. Problém je ale v tom, že v autoritativním systému, který je nyní v Turecku, nefunguje volný trh. Například děláte dobré kvalitní zprávy, máte kvalitní noviny, ale na jejich financování potřebujete reklamu. Kvůli tlaku vlády ji zadavatele reklamy nedají do kvalitních novin. Můžete mít webový server s miliony návštěvníků, ale firmy se budou bát vlády a raději vám nedají žádnou reklamu. Navíc část médií přebírají lidé spojení se současným režimem prezidenta Erdoğana.

Turecké úřady tvrdí, že část novinářů je ve spojení s teroristy. Jak to vnímá veřejnost?

Minimálně polovina tureckého publika se domnívá, že jsme něco jako žoldáci imperialistů. Sám prezident Erdoğan se cítí jako revolucionář Che Guevara, který bojuje proti Západu, proti imperialismu. A terorismu.

Musím ale říci, že druhá polovina turecké veřejnosti zůstává stále racionální a nezávislá na vládní propagandě. Cítíme jako novináři velkou podporu od publika. Například když jsme na internetu cílem útoků takzvaných trollů, kteří jsou financováni vládou. Naši čtenáři nám v tom případě vyjadřují na sociálních sítích podporu.

Mnoho lidí bylo zatčeno třeba jen za poznámky na Twitteru nebo za sdílení kritických zpráv na síti. Dáváte si teď trochu víc pozor na to, co píšete na sociální sítě?

Nevím, funguje tu mechanismus sebecenzury. Už jsme to zřejmě přijali za vlastní a nevnímáme to.

V Turecku jsou z organizace předloňského nepovedeného vojenského puče proti prezidentu Erdoğanovi označováni příznivci duchovního Fettulláha Gülena, který žije v USA a jeho hnutí dlouhou spolupracovalo s prezidentem Erdoğanem. Pokračuje stále pronásledování skutečných i domnělých Gülenistů?

Turecko je v situaci v jaké nyní je kvůli Gülenistům. Gülenisté nemají právo si stěžovat. Pomáhali dostat Turecko do současné situace. Společně s Erdoğanem tlačili Turecko mimo demokratické země (a pomáhali islamizaci země) a pak se pohádali o rozdělování peněz. Víc za tím nehledejte. Gülenisté nejsou žádní demokraté, zabili tureckou demokracii a fungující turecké instituce.

Část viny za současnou situaci nese také Evropa. Viděla turecké sekularisty jako elitáře a mluvila o islamistické demokracii. Když si někdo stěžoval, Evropané tvrdili, že turečtí islamisté jsou něco jako evropští křesťanští demokraté. Jenže v Evropě je to jiné, už před staletími jste církev omezili a je pod kontrolou. V Turecku jsou u moci islamisté a nemůžete mít dohromady islámské fundamentalisty a demokracii.

Řekla jste, že čekáte na konkrétní kroky z Evropy, aby se situace v Turecku zlepšila. Co by to mělo být?

Jen mluvit a psát zprávy nepomůže nikomu. Jsou potřeba konkrétní koordinované kroky. Například v Turecku byl uvězněn německý novinář Deniz Yücel a soud ho odmítal propustit. Německo tlačilo na Turecko a na Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, která půjčuje Turecku peníze. A Deniz Yücel byl propuštěn. Možná by bylo možné použít podobný způsob.

Evropská unie si ale možná nechce popudit Turecko, protože EU má s Ankarou smlouvu o tom, že Turecko nebude pouštět do Evropy další uprchlíky. V Turecku jsou více než tři miliony Syřanů.

Na to, jak to je, byste se měli zeptat evropských byrokratů. Není to ale tak, že pokud Turecko otevře své hranice, tak tři miliony uprchlíků, kteří žijí v Turecku, zaplaví Evropskou unii. Tito lidé nejsou v Turecku jen dočasně, oni tam skutečně žijí své životy. Mají tam domy a mají tam rodiny. Nemají zájem jít do Evropy. Šli by tam, jen pokud by museli. Erdoğan využívá uprchlickou kartu pro vyjednávání s Evropskou unií. Ale není tu racionální důvod bát se přílivu uprchlíků. Že Evropa s Erdoğanem vyjednává je minimálně neetické.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.