Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Erdogan seje strach. Do Německa chce kvůli obavám dvakrát víc Turků

Erdogan seje strach. Do Německa chce kvůli obavám dvakrát víc Turků

Ve většině případů se jedná o odpůrce prezidenta Erdogana. O azyl požádalo také několik tureckých vojáků ze základny NATO v Ramsteinu i s rodinami. I oni mají obavy z návratu do vlasti, kde úřady po zmařeném pokusu o převrat „utahují šrouby“.

Přímo raketový nárůst – do Německa by se chtěly přesunout další tisíce Turků. Především se má jednat o politické odpůrce tamního prezidenta, který neúspěšný červencový puč obratem využil k tvrdému postupu vůči všem, kdo s ním byť jen náznakem nesouhlasí. Ke konci října se jednalo o 4337 tureckých občanů, což je víc než dvojnásobek žádostí za celý loňský rok. Na základě vlastní statistiky to uvádí německá mediální skupina Funke Mediengruppe.

Odpůrci Recepa Erdogana se obávají o svou bezpečnost.Odpůrci Recepa Erdogana se obávají o svou bezpečnost.autor: ČTK

Mluvčí poslanecké frakce CDU/CSU pro otázky vnitřní bezpečnosti Stephan Mayer kritizoval nedávné prohlášení německého ministerstva zahraničí, že země je připravena pomoci oponentům tureckého prezidenta Erdogana. „Nemůžeme vyřešit problémy Turecka tím, že sem pozveme všechny kritiky tamního režimu, aby žádali o azyl,“ řekl Mayer. A dodal, že to je přesně to, co si Erdogan přeje – „aby zmizela opozice“.

O azyl zažádalo také několik vojáků ze základny NATO v Ramsteinu.O azyl zažádalo také několik vojáků ze základny NATO v Ramsteinu.autor: profimedia.cz

V polovině července provedla část armády v Turecku neúspěšný pokus o převrat, po kterém turecké úřady začaly s rozsáhlými čistkami. O práci přišlo přes 100 tisíc lidí, včetně soudců, policistů, prokurátorů a učitelů. Víc než 30 tisíc lidí skončilo ve vězení. Zveřejnění statistiky mediální skupinou Funke Mediengruppe přichází jen dva dny poté, co se v tisku objevila informace, že o azyl v Německu požádalo několik tureckých vojáků ze základny NATO v Ramsteinu.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1