Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

EU je slabá, pomalá a nevýkonná, opřel se do partnerů Macron. Chce reformu imigrační politiky

EU je slabá, pomalá a nevýkonná, opřel se do partnerů Macron. Chce reformu imigrační politiky

Ke sjednocení zahraniční politiky Evropské unie, užší spolupráci v oblasti bezpečnosti, obrany, tajných služeb a justice, ale i k reformě evropské migrační politiky vyzval dnes ve svém projevu o na pařížské univerzitě Sorbonně francouzský prezident Emmanuel Macron. Politiky kritizoval, že dopustili, aby se o EU začalo pochybovat.

Pro budoucnost unie, která je „odkazem našich předků", je podle Macrona důležité prohloubit spolupráci v mnoha oblastech. V současnosti podle něj v EU chybí "kultura spolupráce", unie je „příliš slabá, příliš pomalá a příliš nevýkonná".

V zahraniční politice je podle Macrona mimo jiné nutné stanovit si cíle v oblasti Středozemního moře a severní Afriky, odkud do Evropy přichází tisíce migrantů. Aby se dala migrace zvládnout, bude potřeba reformovat unijní imigrační politiku, vytvořit evropský azylový úřad, společnou databázi žadatelů o azyl či společnou pohraniční stráž, řekl francouzský prezident.

Macron navrhl také vznik evropské prokuratury pro boj proti kriminalitě a terorismu. Pro úspěšný boj s terorismem, jeho financováním i propagandou je podle něj nutné prohloubit také spolupráci tajných služeb, mimo jiné prostřednictvím vytvoření společné evropské akademie. Macron navrhl také vznik společné civilní obrany v mimořádných situacích. Klimatické změny ohrožují naši bezpečnost více než kdy dříve, zdůvodnil svůj záměr prezident.

Prohloubit je podle Macrona nutné také spolupráci členských zemí v obraně. Unie by měla vytvořit společné intervenční síly, společný obranný rozpočet a společnou doktrínu, navrhl. Evropská intervenční jednotka by podle jeho představ měla vzniknout kolem roku 2020. Možnost vstoupit do francouzské armády chce Macron otevřít i občanům jiných členských zemí Evropské unie. Ostatním unijním zemím navrhl, aby na dobrovolné bázi umožnily totéž.

Ve svém projevu se Macron věnoval také mladým lidem. Vyzval ke vzniku evropských univerzit. Do roku 2024 by jich podle něj měly být dvě desítky. Do stejného roku by chtěl dosáhnout toho, aby každý student v Evropské unii uměl alespoň dva evropské jazyky.

Ve svém projevu odsoudil francouzský prezident evropské politiky, kteří dopustili, aby se o EU začalo pochybovat a aby ji lidé začali vnímat jako bezmocnou byrokracii. Dopustili jsme, aby se uchytila myšlenka, že za všechno může Brusel, musíme si ale uvědomit, že my jsme Brusel, řekl Macron. Evropská unie je nyní podle něj křehčí, neboť je vystavena přeháňkám globalizace. „Evropa bude žít jen myšlenkou, kterou si o ni vytvoříme," řekl.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1