Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

EU nesplnila jediný slib, hřímá turecká diplomacie. Země znovu hrozí, že do Evropy pustí uprchlíky

EU nesplnila jediný slib, hřímá turecká diplomacie. Země znovu hrozí, že do Evropy pustí uprchlíky

Turecko splnilo své závazky vyplývající z migrační dohody s Evropskou unií, unie ale nedodržela jediný slib. V rozhovoru, který zveřejnila agentura Reuters, to uvedl turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik. Snažil se zároveň uklidnit nizozemské investory, kterých se podle něj současné napětí v turecko-nizozemských vztazích nijak nedotkne.

Podle Çelika je načase, aby Ankara přehodnotila migrační dohodu, kterou před rokem uzavřela s evropskou osmadvacítkou. Nevidím jediný důvod, proč by mělo Turecko dál dohodu dodržovat, prohlásil Çelik. Je totiž podle něj zcela jasné, že se unijní státy nehodlají postavit čelem ke svému slibu umožnit Turecku bezvízový styk.

Současná diplomatická roztržka s Nizozemskem podle Çelika nijak neohrozí investice nizozemských podnikatelů v Turecku. Hněv turecké vlády se týká nizozemské vlády, nikoli nizozemského lidu, uvedl. Ankara v úterý mimo jiné ohlásila, že zmrazí diplomatické styky s Haagem na nejvyšší úrovni a že si nepřeje návrat nizozemského velvyslance, který je na dovolené.

Někteří turečtí politici v uplynulých dnech hrozili Nizozemsku i hospodářskými sankcemi. Podle Çelika ale k jejich uvalení nedojde. Nizozemští podnikatelé ani turisté „určitě nejsou součástí této krize“, řekl ministr.

Diplomatická roztržka mezi Tureckem a Nizozemskem se rozhořela o víkendu poté, co nizozemské úřady vyhostily tureckou ministryni pro záležitosti rodiny. Před tím Nizozemsko zakázalo přistát v Rotterdamu šéfovi turecké diplomacie Mevlütu Çavuşogluovi. Oba členové vlády chtěli v Rotterdamu vystoupit na shromážděních členů místní turecké komunity, které hodlali přesvědčovat, aby v dubnovém referendu o změnách turecké ústavy hlasovali pro posílení pravomocí hlavy státu.

Lidové hlasování se v Turecku koná 16. dubna. V Nizozemsku se už dnes konají parlamentní volby.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1