Eurokomisař chce nová pravidla pro minimální mzdu. Co by to znamenalo pro Čechy? | info.cz

Články odjinud

Eurokomisař chce nová pravidla pro minimální mzdu. Co by to znamenalo pro Čechy?

Eurokomisař chce nová pravidla pro minimální mzdu. Co by to znamenalo pro Čechy?
 

Eurokomisař pro zaměstnanost Nicolas Schmit chce přepsat pravidla pro výpočet minimální mzdy napříč Evropou. Bez výjimky by měla dosahovat 60 % mediánu, tedy středního platu v dané zemi. V případě Česka by to znamenalo zvýšení minimální mzdy až o 3000 korun.

Každý pes, jiná ves. Tak by se s trochou nadsázky dala popsat legislativa v oblasti minimální mzdy v jednotlivých státech Evropské unie. Zatímco některé (třeba Rakousko) takový institut vůbec nemají, jinde se jedná o běžný nástroj sociální politiky, který si ale upravuje každá země podle sebe. Proto se také výpočet a výše minimální mzdy v různých státech výrazně liší.

S tím by měl být do budoucna konec. Eurokomisař Nicolas Schmit, který je v nové komisi zodpovědný za sociální a zaměstnaneckou politiku se od začátku netají tím, že by pravidla rád sjednotil. V rozhovoru pro německý list Süddeutsche Zeitung se teď k tématu vrátil, ačkoli s vědomím, že jde o citlivou otázku, našlapuje opatrně. „Nebudeme říkat, že minimální mzda v Evropě musí nyní být všude 750 eur. Nebudeme říkat ani to, že státy musejí svou minimální mzdu zvýšit přes noc o 50 %,“ uvedl. 

Schmit místo striktních nařízení navrhuje, že by jedním z parametrů výpočtu zaručené mzdy měl být její poměr (konkrétně 60 %) vůči celostátnímu mzdovému mediánu, tedy částce představující prostřední hodnotu. V případě České republiky byl loni medián 29 127 korun. Pokud by začalo platit Schmitem navrhované pravidlo, minimální mzda v Česku by se musela zvýšit z nedávno schválených 14 600 korun na 17 476 korun.

Podobně by si například polepšili i nejhůře placení zaměstnanci v Německu. Dnes musejí na základě zákona brát nejméně 9,35 eura (zhruba 240 korun) na hodinu, nově by jejich minimální hodinová mzda vzrostla na 12 eur (přes 300 korun). Schmitův návrh na sjednocení pravidel pro výpočet minimální mzdy má proto velkou podporu ze strany německých odborů i sociální demokracie.

Chudé Bulharsko, bohaté Lucembursko

O jak složitou otázku se ale jedná, ukazuje fakt, že případné zvýšení na oněch 60 % mediánu neznamená automaticky výhodu pro nízkopříjmové skupiny v celé Evropě. Příkladem může být třeba srovnání Bulharska a Lucemburska. Minimální mzda zaměstnanců v Lucembursku sice nedosahuje 60 % středního platu v zemi, přitom je ale zdaleka nejvyšší v celé unii. Lucemburčané nesměli brát loni méně než 2 071 eur (53 000 korun) měsíčně, tedy 11,97 eura (přes 300 korun) na hodinu.

Naproti tomu Bulhaři šedesátiprocentní hranice při výpočtu své minimální mzdy dosahují, i když je jejich nejnižší zaručená mzda vůbec nejmenší v celé EU. Zaměstnanci v Bulharsku si nesmějí vydělat méně než 286,37 eura měsíčně, tedy zhruba 1,62 eura na hodinu. A pokud se v zemi nezvedne mediánová mzda, Schmitův návrh jim nepomůže.

To si údajně uvědomuje i sám autor záměru, a proto počítá s tím, že hranice 60 % mediánu by neměla být jediným kritériem. Velkým problémem je podle něj také obrovský rozdíl v průměrných mzdách napříč celou EU, který je vyšší než rozdíly v produktivitě. Proto by měla být minimální mzda svázána také s „produktivitou“.

Argument, že zvýšením platů a minimální mzdy by některé, zejména východoevropské země ztratily svou konkurenční výhodu při lákání investorů, komisař neuznává. Nízké platy mohou být podle něj pro zemi výhodou pouze krátkodobě. „Podnikatelé si totiž řeknou: práce nestojí takřka nic, tak proč bych měl více investovat do inovací?“ uvedl Schmit. K tomu se pak přidává problém odchodu mladší generace za lepšími výdělky do zahraničí, což místní ekonomiku dlouhodobě poškozuje. „My prostě musíme mzdy v mnoha zemích EU pozvednout na vyšší úroveň,“ uvedl eurokomisař.

Je lepší minimální, nebo tarifní mzda?

Schmitův návrh na sjednocení pravidel pro výpočet minimální mzdy v EU chce už na konci ledna Evropská komise začít projednávat se zástupci všech dotčených svazů a organizací. Podle německých novinářů si přitom může už dnes být jistá podporou naprosté většiny odborových svazů. Naproti tomu podnikatelské svazy se návrhu brání. 

Podle Markuse Beyerera, generálního ředitele svazu „Business-Europe“, se o spravedlivé platy nejlépe postarají sociální partneři v každé konkrétní zemi. Beyerer tvrdí, že v mnoha zemích EU se stalo z určování mzdy nikoliv sociální, ale spíše politické téma.

Proti návrhu na sjednocení pravidel pro výpočet minimální mzdy se už dnes staví také někteří poslanci Evropského parlamentu. A to především z těch šesti zemí EU, které institut minimální mzdy vůbec nemají. Místo něj používají systém tarifních dohod, které v rámci kolektivních smluv uzavírají s odbory jednotlivé cechy a profesní organizace.

Například v Rakousku sice neexistuje státem zaručená minimální mzda, ovšem silné odbory se každý rok dohadují se zaměstnavateli o tom, jakou nejmenší mzdu musí dostat zástupci každé konkrétní profese od číšníků až třeba ke stavebním inženýrům. Aktuálně tak v Rakousku nesmí žádný pracovník na základě kolektivních smluv brát méně než 10,09 eura, což je více než v Německu, kde institut státem zaručené minimální mzdy existuje. Zástupci zemí s tarifním systémem se tak obávají, že z Bruselu nařízené sjednocení pravidel by mohlo jejich roky fungující systém poškodit, a to i v neprospěch zaměstnanců.

Schmit, který byl dříve ministrem práce a sociálních věcí v Lucembursku, připouští, že debata o evropské minimální mzdě může být složitá a dlouhá. „Nebude to snadné, ale je to nezbytný krok k tomu, abychom snížili rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. A to je důležité pro soudržnost v celé Evropě,“ uvedl. Nelze podle něj spoléhat na trh, místo toho volá po aktivní politice, která pomůže problémy řešit okamžitě.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud