Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Europoslanec Meszerics: Orbán roky dělá suverénně nejdražší a nejdelší kampaň v historii Maďarska

Europoslanec Meszerics: Orbán roky dělá suverénně nejdražší a nejdelší kampaň v historii Maďarska

Volební kampaň současného maďarského premiéra Viktora Orbána před nadcházejícími parlamentními volbami trvá již dva roky, tvrdí maďarský poslanec Evropského parlamentu Tamás Meszerics, který přijel do Prahy jako řečník na konferenci Forum 2000. „Jde tak o nejdelší a nejdražší kampaň v Maďarsku všech dob, lidé napojení na Orbánovu stranu Fidesz si navíc podmaňují i média," dodává Orbánův kritik v rozhovoru pro INFO.CZ. 

Příští rok na jaře Maďarsko čekají parlamentní volby. Je už v zemi patrná volební kampaň?

Jistě, a velmi výrazně. A jde jednoznačně o nejdražší a nejdelší politickou kampaň v historii Maďarska. Volební kampaň strany Maďarská občanská unie (Fidész) trvá už dva roky, od roku 2015. A od té doby stála dvakrát tolik peněz, než jejich volební kampaň pro parlamentní volby v roce 2014. A to ještě není konec, vždyť parlamentní volby se konají až příští rok.

Myslíte, že se Orbánova kampaň ještě zintenzivní?

Nevím, zda je to ještě vůbec možné, popravdě bych ani neřekl, že by to něco změnilo. Preference strany se nyní pohybují okolo 30 procent, a podle všeho se už nikterak výrazně nehnou. Protiuprchlická rétorika je však pro Fidesz velmi podstatná, nepředpokládám, že by v ní Orbán v budoucnu polevil.

Jaká je situace v Maďarsku ohledně svobody slova, když většina novin patří lidem napojeným právě na Orbána?

Je to těžké. Když všechna média, možná kromě tří týdeníků, jsou v rukou lidí, kteří jdou na ruku politikům Fideszu, tak je velmi obtížné doufat v nějakou nezaujatost médií. Zda je ale situace tak vážná, že už lze mluvit o konci svobodného tisku a naprosté závislosti médií, je jiná otázka. A část problému je i v tom, že se nenašel žádný vydavatel s dostatečným finančním zázemím, který by ony regionální noviny, které jsou v Maďarsku velmi populární, koupil a vydával.

Téma migrace rezonuje i v rámci celé Visegrádské skupiny. Neochabuje však podle vás význam V4?

Historie Visegradu předpokládala, že naše země budou schopné nalézt společnou řeč a v rámci určitých témat potáhnou za jeden provaz. A myslím, že tato idea je trvale udržitelná a je platná i dnes. Praktické naplňování této ideje bohužel zaostává, státy se nedokáží shodnout na artikulování nějaké jednotné politiky, kterou by společně zastávaly a prosadily jako alternativu v rámci Evropské unie. Podívejte se právě na krásný příklad migrace.

Myslíte, že by měl Visegrád přijít s vlastním konceptem?

Ano, myslím, že by bylo vhodné, kdyby tato skupina artikulovala společnou migrační politiku, kterou by následně prosazovala v rámci Evropské unie. Řekl bych, že by to následně i stmelilo celou skupinu opět trochu dohromady. Ale to se nyní neděje a to je problém.

Jak vnímáte téma migrace z pohledu europoslance? Jak se bude tento fenomén vyvíjet a jak by měla Evropa reagovat?

Nyní už samozřejmě víme, co nefunguje. Není funkční dublinský systém, který není nastaven k tomu, aby si dokázal poradit se situacemi, které zažíváme nyní. To, co se teď děje, je, že státy si do jisté míry hlídají hranice mezi sebou a Evropa se mezitím rozhoduje, jaká by její migrační politika měla být. Zatím je to ale tak, že se z 90 procent jedná o záležitost jednotlivých států. A to se bude měnit velmi pomalu. Jednou z možností, jak se vydat kupředu, je například i na základě nějakého dobrovolného transferu uprchlíků mezi jednotlivými státy.

To je vzhledem k protiimigračním náladám v některých patrech a oblastech Evropy možná příliš ambiciozní myšlenka...

Možná. Je jasné, že zde musejí být státy, které tomu půjdou příkladem, a zároveň i nějaké záruky, abyste na takové chování nedopláceli - například ekonomicky. Ale možný takový vývoj určitě je.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744