Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Evropa je ztracená.“ Katalánský rabín po útocích vyzval židy k emigraci do Izraele

„Evropa je ztracená.“ Katalánský rabín po útocích vyzval židy k emigraci do Izraele

Vrchní katalánský rabín Meir Bar-Hen v reakci na teroristické útoky, při nichž zemřelo čtrnáct lidí a další desítky utrpěly zranění, vyzval židy k emigraci ze země. Podle předního židovského představitele je Španělsko částečně kvůli radikálnímu islámu ztraceným místem, a proto by tamní židé raději měli zvážit koupi nemovitosti v Izraeli. 

Rabín v rozhovoru pro JTA uvedl, že židovská komunita je ve Španělsku odsouzena k záhubě, dílem kvůli radikálnímu islámu a také údajné neochotě úřadů mu čelit.

Meir Bar-Hen proto vyzval židy, aby opustili Španělsko. Země byla dle jeho názoru „centrem islamistického teroru pro celou Evropu“ dlouho předtím, než atentátníci ve čtvrtek a v pátek spáchali v Katalánsku teroristické útoky.  

Rabín věřícím doporučil, aby zvážili koupi nemovitosti v Izraeli. „Řekl jsem jim: ‚Nemyslete si, že jsme tady nadobro. A vyzval jsem je, aby si koupili dům v Izraeli. Toto místo je ztracené. Neopakujte chybu alžírských či venezuelských židů. Raději odsud odejděte dříve než později‘,“ uvedl Meir Bar-Hen.  

720p 360p
Teror ve Španělsku

Součástí problému, který odkryly nedávné teroristické útoky v Katalánsku, je dle rabína přítomnost velké muslimské komunity s „radikálními okraji“. „Jakmile tito lidé žijí mezi vámi, je velmi těžké se jich zbavit. Mohou pouze zesílit,“ myslí si Meir Bar-Hen. Podle rabína se totéž dá říci o celém kontinentu. „Evropa je ztracená,“ tuší.

Za nastalou situaci nesou dle Meir Bar-Hena odpovědnost také úřady a někteří politici, kteří se dle něho zdráhají čelit islamistickému terorismu. Rabín poukázal na vládu, která v dubnu povolila vstup do země Leile Khaledové, palestinské teroristce usvědčené z pokusu o únos letadla v roce 1969. Podle Meir Bar-Hena úřady ukázaly, že „nerozumí povaze terorismu“.

Rabín zdůraznil, že mluví jako soukromá osoba a nikoliv jménem celé komunity. Federace židovských obcí ve Španělsku byla ve svém prohlášení smířlivější. Vyjádřila „plnou důvěru bezpečnostním složkám, které denně pracují na tom, aby zabránily fanatikům a radikálním muslimům působit bolest a chaos v našich městech“.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1