Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

EXKLUZIVNĚ: Trump dosazuje do agentur popírače klimatické změny, říká americká vědkyně

EXKLUZIVNĚ: Trump dosazuje do agentur popírače klimatické změny, říká americká vědkyně

Camille Parmesan patří mezi nejvlivnější vědce, kteří se věnují klimatické změně. Po nástupu Donalda Trumpa do funkce si už ale nemyslí, že se svému výzkumu může dál věnovat v domovských Spojených státech. Přijala proto nabídku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v rámci výzvy Make Our Planet Great Again. „Vědci, které zaměstnávají vládní agentury, nemohou žádat o financování výzkumů na toto téma. Nemohou mluvit s médii. Jde o velmi špatné prostředí. Já osobně nepotřebuji mnoho peněz, mohu svůj výzkum dělat levně. Ale nechci pracovat v tak negativní atmosféře,“ popisuje v rozhovoru pro magazín InfoLab podmínky v USA vědkyně.

Dopad klimatické změny na divoké rostliny a zvířata tak nyní bude zkoumat z Pyrenejí. Dosavadní bádaní vědců je podle ní alarmující. „Zhruba padesát procent druhů se posunuje na sever nebo do vyšších poloh. To je obrovské číslo, když vezmeme v potaz, že zažíváme pouze velmi mírné ohřívání. Ve svém výzkumu ale přicházím na to, že i ty druhy, které se nehýbají, přichází s velmi komplexní reakcí na klimatickou změnu,“ vysvětluje Parmesan.

Rozhodla jste se opustit Spojené státy a Velkou Británii a vyslyšet nabídku Emmanuela Macrona pro vědce, kteří se zabývají klimatickými změnami. Co vás k tomu vedlo?

Do Velké Británie jsme se odstěhovali především z rodinných důvodů, abychom se postarali o manželovu matku. Po její smrti jsem se připravovala na návrat do Spojených států. Rozhlížela jsem se po možných pozicích, mluvila jsem s kolegy. Už kvůli brexitu se mi v Británii příliš nechtělo zůstávat. Jenže poté došlo ke zvolení Donalda Trumpa, což mě odradilo od návratu do USA. Kladla jsem si tedy otázku, kam půjdu. Přihlásila jsem se na pozici v Kanadě. A poté přišel Emmanuel Macron se svou iniciativou Make Our Planet Great Again (francouzský prezident formuloval výzvu poté, co se USA stáhly z Pařížské dohody o změně klimatu, jedná se o narážku na Trumpovo heslo Make America Great Again – pozn. red.). A já si řekla: to je perfektní řešení.

Kdo je Camille Parmesan?
Camille Parmesan působí jako profesorka biologie na University of Texas (USA) a University of Plymouth (VB). Ve svém výzkumu se soustředí na dopady klimatické změny na divoké rostliny a zvířata. Konkrétně zkoumala vliv na komunity motýlů. V současnosti se zabývá i šířením nemocí společně s pohybem živočichů. Přijala nabídku prezidenta E. Macronem a na příští roky se přemístí do Francie. Patří mezi nejvlivnější vědce, kteří se věnují klimatické změně.

Opravdu se situace za Trumpovy administrativy zhoršila natolik, že je například těžké sehnat peníze na financování vědy?

Je zajímavé, že se neustále mluví o financování. To ale není ten důvod, proč většina z nás USA odmítá. Francouzskou podporu získalo osmnáct vědců, já jsem se setkala se třinácti z nich. Pro nás všechny je samozřejmě příjemné, když máme k dispozici finanční zdroje, je to nutná součást, ale ne ta hlavní. Nikdo z nás nechce působit v prostředí, kde máte mnoho popíračů klimatických změn v Kongresu a najednou také prezidenta s totožnými názory. Do čela vládních agentur jmenuje lidi, kteří klimatické změny také popírají. Ty přitom financují výzkum a zaměstnávají vědce. Ve Spojených státech vznikala většina výzkumů v rámci agentur, ne na univerzitách. Pokud to převedeme na čísla, tak se podle mě jedná o poměr 70 ku 30.

Co vědci konkrétně zažívají?

Nadřízení jim říkají, že musí ze svých studií vymazat spojení klimatická změna. Nemohou žádat o financování výzkumů na toto téma. Nemohou mluvit s médii. Jde o velmi špatné prostředí. Já osobně nepotřebuji mnoho peněz, mohu svůj výzkum dělat levně. Ale nechci pracovat v tak negativní atmosféře. I moji kolegové to pociťují velmi silně. Vědci nám na konferencích říkají, že nemohou veřejně mluvit, nemohou se podepisovat pod studie, jinak jim hrozí vyhazov.

Jaká je podle vás Trumpova motivace pro takovéto kroky?

Nevím. Podporuje ho zhruba třicet procent veřejnosti. Myslím, že prostě řekne cokoliv, co tyto lidí potěší. Nejde o jeho osobní názor.

Takže je to vykalkulovaný postoj?

Ano. V obou komorách Kongresu jsou lidé, kteří popírají klimatickou změnu. Bílému domu neodporují, naopak jeho postup schvalují.

Jaký to může mít dopad na Spojené státy?

Jasným důsledkem je odliv mozků. Ukazuje to i příklad Macronova grantu. Problém je to ale i v mnohem větším měřítku, protože se ukazuje, že se Trump snaží umlčet některé názory. To má obrovský dopad.

Myslíte tedy, že se dnes v USA výzkum klimatické změny prostě dělat nedá?

Pokud jste zaměstnancem vládní agentury, tak je to pro vás opravdu téměř nemožné. Pokud působíte na univerzitě, tak si ale můžete dělat, co chcete. Univerzity vám dají svobodu. I jim ale samozřejmě klesají finance.  

Může se situace zhoršit i tam?

Ne, to ne. Univerzity se brání. Trumpa nepodporuje většina společnosti, jen menšina. Stále se objevují nějaké protesty. Za poslední rok jsem zažila nejvíce demonstrací proti Bílému domu od Vietnamské války. Jsem velmi pyšná na to, že tolik Američanů – a především mladých lidí – protestuje. Některé z protestů se týkaly přímo klimatické změny.

Proti Trumpovu stažení z Pařížské dohody se postavily i některé americké státy.

Ano, někteří guvernéři odmítají vládní politiku. Například Kalifornie pokračuje ve své vlastní politice nezávisle na Bílém domě. Jednotlivé státy mají silné pravomoce. Republikáni to tradičně podporovali, chtěli slabou federální vládu. Kvůli současnému vývoji si ale stěžují, že mají státy až moc nezávislosti. Mění svůj názor.

Boj proti klimatickým změnám berou do rukou i američtí byznysmeni. Jak jejich snahu vnímáte?

Jejich podporu vidím velmi pozitivně. Warren Buffett, Bill Gates, Michael Bloomberg… Ti všichni to podpořili nejen slovně, ale i svou ekonomickou silou. Usilují o redukci emisí. Chtějí, aby jejich vlastní byznys směřoval k zelené politice. Když byla podepsaná Pařížská dohoda, zformovali koalici, aby ji podpořili co nejvýrazněji. Nejde o nic nového. V reakci na současné kroky Bílého domu se ovšem stávají čím dál více organizovanějšími.

Nevidíte ale v tom, že přebírají povinnosti státu, i nějaké riziko?

Nevidím, velkou mocí už disponují. Možná větší než jakýkoliv stát.

Jak vy osobně vnímáte Macronovu nabídku? Překvapila vás?

Bylo to obrovské překvapení, ale úžasné. Celému světu se dalo najevo, že USA jde špatným směrem. Myslím, že se jednalo o velmi odvážné rozhodnutí, když Macron deklaroval, že jakýkoliv vědec, který se věnuje klimatické změně, bude ve Francii vítaný. To má nejen praktický, ale i emocionální dopad. I kdybych se nepřestěhovala do Francie, tak by mi psychicky pomohlo, kdybych věděla, že lídr velmi mocné země je ochotný riskovat problémy s USA.

Paradoxní byl fakt, že se Trump s Macronem ve Francii setkal a pak si pochvaloval, jak jsou skvělí „kámoši“. Macron tedy zvládl pozvat vědce a ještě si zachovat dobré vztahy s Bílým domem. Jeho příklad navíc následují i další země: Německo odstartoval stejný projekt o několik měsíců později, Kanada také. Je skvělé, že zbytek světa říká: to, co se snaží Trump dělat, je nepřijatelné a musíme vědcům pomoci v pokračování jejich výzkumů.

Před Vánoci jste se potkala s dalšími vědci, které francouzská vláda vybrala. Je vás necelá dvacítka. Jaké to bylo setkání?

Byly jsme jako malí školáci, kteří dostali velký dárek. Všichni jsme byli nadšení. Bylo skvělé potkat prezidenta Macrona osobně. Neměla jsem pocit, že vidím politika, ale normálního člověka, který je zaujat tím, co se děje. Děkovali jsme mu a on nám na to řekl: to je ta lehká část, vy se teď musíte postarat o to, aby to fungovalo.

Čemu přesně se tedy budete věnovat v rámci vašeho výzkumu?

Budu pokračovat v tom, čím jsem se zabývala doposud, tedy dopady klimatické změny na divoké rostliny a zvířata. Zaměřím se ale více na to, jak přesně dochází k jejich pohybu po světě a jaké to má dopady na společnost. Rozšiřuji pilotní projekt, který mapoval, jak se kvůli pohybu komárů šíří nemoci ze severní Afriky do Evropy nebo z Mexika do USA. Zabývám se také konzervační biologií. Nevíme přesně, jaké změny přijdou během padesáti nebo sto let, můžeme ale už dnes přijít s návrhy různých politik. Zaměřím se v současnosti více na praktickou stránku a využití výzkumu, kterému se věnuji už dvacet let.

Kde přesně ve Francii budete působit?

Můj výzkum probíhá v západní části Spojených států, která je velmi dobrým modelovým případem. Tam bude pokračovat. Také dělám průzkum v Alpách a Pyrenejích – ve Španělsku, Francii a Itálii. Ten nyní ještě rozšířím. Budu také více sledovat jak se šíří nemoci ze severní Afriky do jižní Evropy.

Jaké jsou nejdůležitější poznatky, k nimž jste v posledních letech došla?

Dlouho jsem se soustředila na makrodata, na globální obraz. Byla jsem schopná přijít s daty o dopadu na divoké rostliny a zvířata, která jsou důležitá pro tvůrce politik. Například můžeme vidět, že zhruba padesát procent druhů se posunuje na sever nebo do vyšších poloh. To je obrovské číslo, když vezmeme v potaz, že zažíváme pouze velmi mírné ohřívání. Ve svém výzkumu ale přicházím na to, že i ty druhy, které se nehýbají, přichází s velmi komplexní reakcí na klimatickou změnu. Dopadá tedy na ještě mnohem více než padesát procent druhů.

Jaká reakce by měla přijít? Měli by se připravit například lékaři?

Ano, přesně to radím. Co se týče nemocí, nemáme v rukou příliš mnoho tvrdých dat. Důvodem je způsob jejich sběru. Navíc pokud máte dobrý zdravotnický systém, tak nevidíte dopady přímo. My ovšem radíme, aby lékaři ze severněji položených zemí prošli minimálně tréninkem, jak poznat tropické nemoci. Čím dál více lidí totiž za nimi bude přicházet se symptomy, které doposud neznali. Němečtí nebo francouzští lékaři jsou připraveni na nemoci, které se v této oblasti historicky vyskytovaly, nyní ale mohou přicházet nové ze severní Afriky.

Ve svých studiích jste se zaměřovala na motýli. Konkrétně na jeden druh, u něhož vědci věřili, že vyhyne. On se ale nakonec na změny adaptoval. Není to naděje i pro další druhy?

Byla jsem vedoucím autorem této studie, která ale bývá často chybně interpretována. Na jednu stranu je pravda, že ukázala adaptaci, kterou jsme nečekali. Šlo o druh motýlů, který žil v jižní Kalifornii a části Mexika. Na mnoha místech vyhynul, protože přišel o přirozený habitat. Města jako San Diego a Los Angeles se velmi rozrostla a zničila ho. Proto bylo důležité, že se tito motýli mohli přemístit do blízkého Mexika. Jenže i tam začali vymírat. To byl znak klimatické změny.

Když spojíte vymizení habitatu na severu a klimatické změny na jihu, nejevily se výhledy tohoto druhu nadějně. Motýli se ale přesunuli do hor za San Diegem. To nás překvapilo, protože kvůli tomu museli změnit i hostitelské rostliny. V krátkodobém výhledu je tedy studii nadějná.

Jedná se ale o poměrně nízké hory. Za posledních deset let se motýli posunuli až na jejich vrcholky, nemají kam se přesunout dál. Klimatická změna ale pokračuje. Podle našeho modelu do roku 2050 úplně zmizí z jižní Kalifornie. Museli by se přemístit o 800 kilometrů, a to tito drobní motýli nezvládnou. V dlouhodobém výhledu tedy vyhynou. Jen to zabere padesát let místo dvaceti. Lidé studii špatně rozumí. Chtějí vidět jen tu nadějnou stránku. Pro možnosti konzervace je ale potřeba vnímat, že na přemístění některých druhů máme málo času.

Navrhujete proto něco jako moderní Noemovu archu. Máme na to čas?

Nemůžeme přemístit mnoho druhů. Je to nákladné a zabere to čas i sílu. Ale můžeme to udělat pro ty, které jsou speciální: bud se na ně rádi díváme nebo jsou velmi důležití pro fungování přírodního systému. A lidí to dělají. Britové přesunuli jeden druh pstruhů z jezer ve střední Anglii do severněji položených. Čtyřem druhům motýlů vědci pomohli přes oblasti, které by sami nepřekonali. A těmto populacím se daří. Musíme přemýšlet o dalších, možná o celých komunitách rostlin – za nimi se přesune i hmyz, ptáci a tak dále.

Jaké období bude podle vašich odhadů kritické?

Klimatické modely s výhledem do dalších let už jsou celkem spolehlivé. Můžete se podívat na stav v roce 2030 versus 2050 nebo 2070. K velkému posunu by mělo dojít právě v posledně jmenovaném roce. To je ale zobecnění, je potřeba se dívat na předpovědi pro jednotlivé regiony.

Rozhovor původně vyšel v časopise serveru INFO.CZ InfoLab.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1