Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Exkluzivně z Mosulu: Na frontě v žabkách

Exkluzivně z Mosulu: Na frontě v žabkách

Kanas, kanas,“ ozývá se všude kolem nás. Kanas je jedno z mála arabských slov, které jsme se naučily od první chvíle, co jsme se ocitly na frontě. Znamená to odstřelovač, snajpr. Problém je, že v nastalém chaosu nikdo neví, odkud střílí. Je ale vidět, že arabským vojákům je to jedno. Pálí pro jistotu do všech směrů. Jsme pod palbou na přední linii jižně od Mosulu.

Vesnici Gamis al Ulya obsadila jednotka 17. divize irácké armády před třemi dny. Na první pohled je tu pusto a prázdno. Jen poničené domy dokládají, že tu probíhají boje. Civilisté odešli. Buď se stáhli do vzdálenějších vesnic, které jsou stále pod nadvládou Islámského státu nebo utekli do nedaleké Kajjáry a okolí. Prázdné domy jsou skvělou příležitostí pro snajpry. „Jsou všude kolem, nikdo nevíme, kde přesně. Nevíme ani, odkud na nás střílí. Nejsou dál, než pět set metrů,“ říká poručík Salam, který tu velí. Když jsme přijížděli na tyto pozice, ani nás nenapadlo, že zažijeme přímý střet. 

Naše auto zastavuje na plácku před zničeným domem. Vystupujeme a vojáci na nás zuřivě gestikulují. Bohužel jeden signalizuje, že máme jít k ním, druhý naopak, že se máme skrčit a zůstat na místě kvůli snajprům. V tom je opravdu těžké se vyznat. Nakonec si bereme balistickou vestu a rozhodneme se přeběhnout plácek a skrýt se u zdi jednoho z domů. Alespoň pro tu chvíli, než zjistíme, odkud se tady vlastně střílí. Vojáci kolem v nás nevzbuzují příliš důvěru. Spousta z nich nemá uniformu. Jen vytahané tepláky a žabky, do kterých si kvůli zimě berou ponožky. Porušují všechna pravidla, která by armáda na frontové linii měla dodržovat. Stále se shlukují na místech, kde jsou na dostřel. Nemají zbraně po ruce, nejsou připraveni odpovědět na útok.

Fronta jižně od MosuluFronta jižně od Mosuluautor: Lenka Klicperová, Jarmila Štuková

Samozvaný Islámský stát tady neútočí jen pomocí snajprů, ale střílí sem i minometné granáty. Jen za včerejšek na tomto místě přišlo o život pět vojáků. Večer si rozdělali oheň, sesedli se kolem něj, aby se najedli a v tu chvíli je zasáhli islamisté z minometu. Byli na místě mrtví. Neopatrnost tady stojí zbytečně hodně životů a ztrátám by se dalo předejít, kdyby vojáci měli lepší disciplínu a zkušenosti. „Irácká armáda na rozdíl od nás nemá tolik zkušeností a neprošla si tak dobrým výcvikem jako speciální síly,“ podotýká velitel speciální protiteroristické jednotky v Mosulu Abdulwahab Saadi. Speciální protiteroristické jednotky tvoří tři divize vojáků vycvičených Američany. Tito muži se účastnili dobývání všech důležitých měst v Iráku, například Ramádí, Fallúdži, Tikrítu či Salahadínu. Na jejich bedrech leží i získání kontroly nad důležitými a strategickými místy v Mosulu. Jejich úroveň je o poznání vyšší, než u ostatních divizí irácké armády. Tady je to vidět na první pohled.

Zatímco rozmlouváme s velitelem, zazní další výstřel. V okamžiku zavládne chaos. Vojáci si teprve běží pro zbraně. Jeden z nich zakopne o svou žabku a málem se napíchne na protitankovou střelu, kterou drží v ruce. Je vidět, že situaci absolutně nemají pod kontrolou. Snažíme se zjistit, čeho se máme bát a odkud to přijde. „Car bomb, car bomb,“ ukazuje na příjezdovou cestu několik vojáků a jejich výrazy nás nenechávají na pochybách, že vůbec netuší, jak si s následující situací poradit. Naštěstí se ukazuje, že islamisté útočí jen pomocí těžkého kulometu a samopalů. Za chvíli se ozvou i výstřely z kulometného hnízda na střeše našeho domu. Vůbec nevíme, kde se krýt, protože místo, odkud po nás střílejí, je šikmo proti nám. Jsme proto nejen na dohled, ale hlavně na dostřel. Po chvíli střelba ustává. Vojáci se opět shluknou před domem, radostně mávají samopaly nad hlavou a radostně pokřikují.

Zase to vypadá, jako že se tu nic neděje. Rozdělá se ohýnek, vykouří se několik krabiček cigaret a vypije několik šálků přeslazeného čaje. V nejbližší době je čeká další útok, kdy budou muset frontovou linii posunout zas o vesnici dál. Nejdřív se budou muset vypořádat s asi dvacítkou islamistů, kteří se schovávají v okolních domech. Bůh ví, jak se jim to podaří.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1