Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Exkluzivně z Mosulu. Reportérka Lenka Klicperová doprovázela irácké vojáky

Exkluzivně z Mosulu. Reportérka Lenka Klicperová doprovázela irácké vojáky

Nad Mosulem se kupí černý dým neomylně označující místo, kde vybouchlo auto naplněné výbušninami. Nejoblíbenější zbraň takzvaného Islámského státu v posledních letech. 

Je to zvláštní pocit, být konečně ve městě, které je více než dva roky nervovým centrem Islámského státu v Iráku. Spolu se mnou a mými kolegyněmi Jarmilou Štukovou a Markétou Kutilovou sedí v autě také Lokman Ramzi, mladík, který pro nás pracuje jako překladatel. Je z Mosulu. Nebyl ve městě od chvíle, kdy město v červnu 2014 zabrali islamisté. „Je to hodně zvláštní pocit i pro mne, být zase tady. Ale musím říct, že mám strach,“ říká bez obalu Lokman. Je taky čeho se bát.

Projíždíme hlavní silnicí po mosulské čtvrti Gogjali, kde se ještě před několika dny odehrávaly střety mezi iráckými speciálními silami a ozbrojenci IS. Do Mosulu se irácká armáda probojovává od začátku operace 17. října. Jedné z největších bitev minimálně za posledních třicet let se účastní několik vojenských složek, hlavní silou je právě irácká federální armáda opírající se o tzv. Golden Division, speciálně vycvičenou jednotku dobře vybavenou zbraněmi. Na jejich nedostatek si naopak neustále stěžuje kurdská pešmerga (ozbrojené síly autonomního iráckého Kurdistánu). Ta měla za úkol dobývání vesnic ležících zejména na východním okraji města. Západní pláně za Mosulem mají na starosti šíitské milice Hašd aš-Šaabí.

„Je to hodně zvláštní pocit i pro mne, být zase tady. Ale musím říct, že mám strach.“
Lokman Ramzi, obyvatel Mosulu

Největším a nejdůležitějším centrem pešmergů je městečko Bašika.  Tady se několik dní tvrdě bojovalo. Na první frontové linii působili kromě vojáků také slovenští a američtí záchranáři z Academy of Emergency Medicine, kteří tu poskytovali první pomoc zraněným pešmergům. Tato nezisková organizace vznikla na Slovensku a její členové jsou jako jedni z mála schopni dostat se na první frontovou linii, kam se většina zdravotníků zdráhá.

„Poskytujeme první pomoc nejen vojákům, ale také civilistům, právě v Mosule to teď bylo aktuální."
Oliver Valentovič, zakladatel Academy of Emergency Medicine

Je to nebezpečná práce, zdravotníci jsou často pod palbou, mají základní vybavení, ale všechno je na první linii lepší než nic. Správně zaškrcené střelné zranění může zachránit život. Irácká i pešmergská armáda má v poskytování první pomoci velké mezery. Většinou vojáky pouze naloží do sanitky, kde velká část těžce raněných vykrvácí, než se jim dostane pomoci v týlu. „V současné době máme v Iráku stálý tým – tři Slováky a dva Američany a spolupracujeme s řadou dalších dobrovolníků. Na téhle práci je vlastně nejtěžší se na tu frontu dostat, vybudovat si vztahy s generály, aby nás pak nechali na místě pracovat. Poskytujeme první pomoc nejen vojákům, ale také civilistům, právě v Mosule to teď bylo aktuální,“ říká jeden ze zakladatelů organizace Oliver Valentovič.

V Mosulu se nyní odehrávají tvrdé střety, nicméně to nejhorší teprve přijde. Některé zdroje přímo na místě odhadují počet bojovníků IS na pouhých tisíc mužů, někteří mluví o čtyřech až pěti tisících. Je zřejmé, že s tak malým počtem ozbrojenců IS dvoumilionový Mosul neudrží. Okrajové čtvrti tedy raději opustí a stáhne se do centra. Odtud již pak nebude úniku. IS se na bitvu dobře připravil, ve městě funguje síť podzemních tunelů, útočí nejen auty plnými výbušnin, ale také drony.

Bombardovat lze jen omezeně kvůli množství civilistů. Ti už několik týdnů hledají cesty, jak se dostat ven z města. Na syrsko-irácké hranici táboří již několik týdnů asi čtyři tisíce lidí. Jsou uvězněni v poušti, protože syrští Kurdové je pro změnu nechtějí vpustit na své území. Mohou mezi nimi být lidé stále loajální IS a potenciální sebevražední atentátníci. A to peklo zvané Mosul teprve začíná…

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232