Exkluzivně: Za útěk z Mosulu hrozí smrt, přesto se o něj tisíce zoufalých lidí pokoušejí | info.cz

Články odjinud

Exkluzivně: Za útěk z Mosulu hrozí smrt, přesto se o něj tisíce zoufalých lidí pokoušejí

Změť těl na korbě vojenského náklaďáku připomíná transporty za druhé světové války. Vyděšené dětské oči. K smrti unavené ženy zahalené do černého nikábu třesoucí se zimou. Muži s vyhaslým pohledem kouřící opodál. Tak vypadají uprchlíci z válečného Mosulu. Mají za sebou většinou víc než dvanáct hodin pochodu o život. 

Na začátku operace se počítalo s tím, že Mosul opustí až 800 tisíc lidí, které bude potřeba ubytovat v uprchlických táborech. Zatím se odhaduje, že se to podařilo asi čtvrtině z nich. Baibokhet leží na severu Mosulu, právě tady armáda zřídila místo pro nově příchozí. Prašný plácek ohraničuje ostnatý drát. Za ním parkují velké nákladní vozy, na nichž armáda převáží Mosulany do uprchlického tábora Khazer. Je jich tam na dvacet sedm tisíc, každým dnem přibývají další.

„Islamisté přímo před jeho očima zapálili jeho dům. Dozvěděli se totiž, že chce odejít. To byla jejich pomsta. V domě ale zůstalo dvouměsíční dítě a jeho stará matka, která nedokázala sama utéct. Společně uhořely."
Nazar, velitel checkpointu

Jen za dnešek sem přišlo padesát rodin. Nemají s sebou většinou vůbec nic. Vojáci jim dávají vodu a potraviny z vlastních zásob. „Každý den tady slýcháme strašné příběhy. Dnes nám jeden uprchlík vyprávěl něco, z čeho mrazí. Islamisté přímo před jeho očima zapálili jeho dům. Dozvěděli se totiž, že chce odejít. To byla jejich pomsta. V domě ale zůstalo dvouměsíční dítě a jeho stará matka, která nedokázala sama utéct. Společně uhořely,” vypráví plynulou angličtinou velitel checkpointu plukovník Nazar.

Úkolem vojáků na tomto místě je prověřit utečence, zda nespolupracovali či sami nejsou příslušníky Islámského státu. To představuje téměř nadlidský úkol, ačkoli mají k dispozici databázi jmen vytvořenou tajnými službami. S vyšetřováním pomáhají příslušníci civilní a vojenské rozvědky i místní lidé. „Informace přímo z centra Mosulu získáváme od jedné pro mě velmi důvěryhodné osoby, která doposud žije v oblasti stále kontrolované IS,” říká irácký generál Alí Furadží. Právě domluvil s jedním z nově příchozích, od jiného zjistil informace o počtu džihádistů v budově, kterou se jeho vojáci chystají osvobodit.  

Před jedním z náklaďáků postává drobný muž s hlavou pečlivě zabalenou do červeno-bílého turbanu. Za jeho úzkými rameny se pokouší schovat tři ženské postavy zahalené do černých nikábů. U kolen se jim kolébá několik malých dětí. „Už jsem se dvakrát musel s rodinou přestěhovat z míst, kde se bojovalo. Už toho máme dost, chceme pryč. V Mosulu už nefunguje vůbec nic. Není jídlo a posledních deset dní jsme neměli vodu. Vůbec nevím, co s námi bude,” říká muž, který nechce sdělit své jméno, aby neohrozil dva bratry, kteří stále přežívají ve městě.

Způsoby, jak se dostat z Mosulu, jsou jen dva. Oba jsou nebezpečné. Někteří lidé IS nabídnou peníze jako výkupné za svůj život a ty je pak nechají odejít. Cestou ale samozřejmě riskují, že se ocitnou v místech bojů. Druhá možnost je ještě riskantnější. V případě, že se o útěku dozví džihádisté dopředu, znamená to jistou smrt. „Krutost IS nemá obdoby. Pokus o útěk se trestá většinou smrtí. Některé ukamenují, ubijí k smrti, některé shazují z vysokých domů, topí nebo upalují. Jsem třicet tři let v armádě a jsem si jist, že už nikdy neuvidím nic tak hrozného, jako je IS,” říká plukovník Nazar, zatímco jeden z jeho vojáků uzavírá železnou korbu náklaďáku, který odveze desítky uprchlíků vstříc životu v bídě uprchlického tábora. Ale aspoň budou v bezpečí. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud