Experti: Jaderné odzbrojení KLDR by mohlo trvat až 15 let. Jak by reálně probíhalo? | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Experti: Jaderné odzbrojení KLDR by mohlo trvat až 15 let. Jak by reálně probíhalo?

Experti: Jaderné odzbrojení KLDR by mohlo trvat až 15 let. Jak by reálně probíhalo?

Ukončení severokorejského jaderného programu by vzhledem k jeho rozsahu znamenalo jednu z nejnáročnějších operací svého druhu na světě, která by mohla trvat až 15 let. Podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa je právě denuklearizace cílem singapurského summitu. Toto slovo má ale jiný význam ve Washingtonu a jiný v Pchjongjangu, upozornil dnes list The New York Times.

V Severní Koreji je podle zprávy politologické společnosti Rand Corporation 141 míst spojených s výrobou nebo testováním zbraní hromadného ničení. V Jongbjonu, hlavním z nich, je podle analýz satelitních snímků 663 objektů. Jaderné středisko má rozlohu téměř osm čtverečních kilometrů.

Situaci komplikují nedostatečné informace o severokorejském jaderném arzenálu. Atomových bomb má KLDR podle odhadů dvacet až šedesát. Není také jasné, zda tunely vyhloubené v severokorejských horách obsahují zbrojní továrny nebo mobilní rakety.

1080p 720p 360p
KLDR: jak vznikl hrozivý režim a proč se (ne)bát jaderného konfliktu

Jakýkoli proces odzbrojení proto musí začít oznámením o všech armádních zařízeních a všech zbraních, aby je západní analytici mohli porovnat s vlastními informacemi. Zahraniční experti by nedokázali sami severokorejský jaderný program zlikvidovat, nejlepším postupem by podle odborníků bylo vyslání západních pozorovatelů, kteří by na likvidaci dohlíželi. Trvalo by to nejméně několik let, ale možná až půldruhé dekády.

Odzbrojení KLDR by mohlo být rozděleno do devíti kroků:

1) Rozebrat a odstranit jaderné zbraně, a to pod dohledem jaderných mocností, například USA, Ruska a Číny. Vyvézt komponenty mimo území KLDR.

2) Zastavit proces obohacování uranu, zrušit objekty s centrifugami, které vyrábějí palivo pro jaderné reaktory a atomové bomby.

3) Odstavit reaktory, které mění uran v plutonium, důležitý materiál pro výrobu jaderných zbraní. KLDR má jeden reaktor v Jongbjonu, další, větší, je před dokončením.

4) Uzavřít lokality pro testování jaderných zbraní. Potvrdit, že během nedávného ničení testovací infrastruktury bylo místo zkoušek skutečně zničeno, případně učinit další kroky k tomu, aby bylo nepoužitelné.

5) Zastavit výrobu materiálu pro vodíkovou bombu. Takové výrobní závody jsou v KLDR zřejmě dva.

6) Povolit inspekce kdekoli a navždy. Mezinárodní inspektoři by měli mít možnost cestovat po celé zemi a kontrolovat cokoli včetně vojenských objektů. Monitoring klíčových míst by byl automatický.

7) Zničit biologické zbraně včetně antraxu a povolit trvalou kontrolu. KLDR má zřejmě velká zařízení pro jejich výrobu, o jejichž existenci se nic neví.

8) Zničit chemické zbraně včetně zásob sarinu a paralytické látky VX, s jejíž pomocí byl loni v Kuala Lumpuru zabit Kim Čong-nam, bratr Kim Čong-una. KLDR tvrdí, že tyto látky nemá, podle expertů jich má tisíce tun.

9) Zastavit raketový program, ukončit výrobu raket dlouhého doletu ohrožujících USA a raket středního doletu namířených na Japonsko a Jižní Koreu.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.