Experti varují: krize bydlení může spustit novou revoluci, Němcům bude za 10 let chybět milion bytů | info.cz

Články odjinud

Experti varují: krize bydlení může spustit novou revoluci, Němcům bude za 10 let chybět milion bytů

Řada velkých revolucí i společenských změn v minulosti vycházela z nerovnoměrného vlastnictví půdy. Někteří němečtí ekonomové tvrdí, že pokud s tím politici něco neudělají, hrozí nyní podobná revoluce kvůli přístupu lidí k bydlení. Rostoucí ceny nemovitostí i výše nájmů totiž údajně vracejí společnost do dob feudalismu.

Tak by se alespoň s trochu nadsázky daly nazvat majetkové přesuny v Německu v posledních deseti letech. Studie Univerzity v Bonnu (Uni Bonn) dospěla k závěru, že za posledních deset let stouply ceny nemovitostí ve velkých německých městech, jakými jsou Berlín, Hamburk či Mnichov o 90 %. Tento nárůst zároveň přispěl k tomu, že se od roku 2011 zvedla celková hodnota majetku všech Němců o 3 biliony EUR (76 bilionů korun). Má to ale háček.

Protože chudší polovina obyvatel Německa vlastní jen 3 % nemovitostí v zemi, profituje ze stavebního boomu a zvyšujících se cen domů deset procent těch nejmovitějších. Desetině nejbohatších Němců totiž patří 60 % nemovitého majetku. „Boom nemovitostí prostě dělá z bohatých ještě bohatší,“ napsali v závěru studie její autoři Moritz Schularick, Till Baldenius a Sebastian Kohl. Také vyšší střední třída si kvůli růstu cen polepšila. Její celkový majetek stoupl na posledních deset let o zhruba polovinu na takřka 400 000 EUR (10,3 milionu korun).

Úplně jinak ale zasáhl růst cen nemovitostí ty chudší obyvatele Německa, kteří z valné části dům nebo byt nevlastní a platí nájem. A nájmy rostou stejně jako ceny. „Domácnosti ze střední třídy tak nyní musejí platit za bydlení o pětinu víc než před deseti lety,“ píše se ve studii, jejíž část zveřejnily například noviny Süddeutsche Zeitung. Ještě mnohem tvrdší dopad však má boom nemovitostí na 20 % Němců s nejnižšími příjmy. „Tito lidé totiž žijí většinou ve městech, kde nájmy rostou nejvíc,“ píší autoři studie. Nejchudší pětina Němců, představující 16 milionů lidí, je tak největším prohrávajícím na trhu s nemovitostmi. Za bydlení totiž v průměru utrácí dnes až 40 % svého rozpočtu.

Moritz Schularick, který ve světě patří k vůbec nejuznávanějším německý ekonomům a expertům na finanční krize, se přitom obává, že narůstající sociální nerovnost kvůli dostupnosti bydlení zvýší napětí ve společnosti a povede k sociálním otřesům, podobným těm z 19. nebo 20. století. „Problém navíc může ještě umocnit nedostatek bytů. Pokud bude výstavba pokračovat současným tempem, v roce 2030 by mohlo v Německu chybět až milion bytových jednotek, z toho třetina v sedmi největších městech. A tam je sociální síla nejvýbušnější,“ tvrdí německý ekonom.

Už dnes proto dokonce i někteří němečtí politici ze středu politického spektra diskutují o takových možných opatřeních, jakými mohou být například stropy pro maximální nájem nebo vyvlastnění některých velkých realitních společností. S podobnými návrhy se v poslední době v Německu roztrhl pytel. Zastánci přísnější regulace bydlení nebo vyvlastňování přitom mimo jiné argumentují tím, že se nejedná o žádný návrat k socialismu, ale běžné opatření, které musí společnost zavést k udržení sociálnímu smíru. A srovnávají to například s takovými kroky, jakými byly v minulosti pozemkové reformy a vyvlastňování půdy.

I když otázkou zůstává, nakolik se v případě těchto návrhů jedná o populismus a nakolik o reálný záměr, jedna věc je jistá. Debata o tom, jak zastavit nebo alespoň zmírnit narůstající sociální nerovnost je v Německu stále významnější. Razantní zvyšování cen nájmu, které ještě více rozevírá nůžky mezi bohatstvím a chudobou, tuto debatu ještě zesílilo. „To, co dnes zažíváme, není totiž možné nazvat jinak než reufeudalizací společnosti. A ta v konečném důsledku může ublížit úplně všem,“ řekl už dříve autorovi tohoto článku berlínský psychiatr Dieter Lehmuhl, jeden ze zakladatelů spolku německých milionářů, žádajících paradoxně vyšší daně i odvody pro nejbohatší Němce.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud