Extremisté v ukrajinských volbách propadnou. Přesto dostávají peníze ze státní kasy | info.cz

Články odjinud

Extremisté v ukrajinských volbách propadnou. Přesto dostávají peníze ze státní kasy

Nedělní ukrajinské parlamentní volby podle očekávání a s přehledem vyhrála strana prezidenta Zelenského. Předvolebním tématem byly i ambice krajně pravicových hnutí. Ta navzdory své mizivé popularitě získávají státní příspěvky na své akce.

Se zjištěním přišel investigativní server Bellingcat. Jeho redaktoři odhalili, že ukrajinská vláda vyplatila celkem osm milionů hřiven (asi 6,8 milionu korun) na tzv. národně-patriotické projekty. Z celkové částky šlo více než 700 tisíc korun programům provozovaným Národním sborem, politickým křídlem dobrovolnického praporu Azov, nebo organizacemi vedenými lidmi podezřelými z vraždy novináře Olese Buzyny, již jsou zároveň napojení na extremistickou skupinu C14.

Národní sbor i C14 popisuje jako „nenávistné nacionalistické skupiny“ březnová zpráva amerického ministerstva zahraničí o lidských právech. Nezisková organizace Freedom House je zase vede ve své loňské zprávě o pravicovém extremismu na Ukrajině.

Že Národní sbor a C14 pobírají státní příspěvky na své projekty, je v kontrastu s uváděnými cíly programu národně-patriotických projektů. Ministerstvo školství a vědy popsalo, že by měl „povzbuzovat k aktivnímu odporu vůči ukrajinofobii, nemorálnímu chování, separatismu, šovinismu a fašismu“.

Dokumenty, které měli žurnalisté z Bellingcat k dispozici, ukazují, že Národní sbor získal v přepočtu necelých 400 tisíc korun na aktivity pro děti a mládež. Na událostech Národního sboru se však objevovaly krajně pravicové nebo neonacistické prvky. Některé akce pořádala Aksyon and Khoma Leadership School, jejíž ředitel Valerij Gorišnij má na viditelných místech vytetovaný neonacistický symbol.

Nacistické symboliky jsou plné i Gorišného účty na sociálních sítích. Jeho jméno na Facebooku – Valerij Nachtigall – odkazuje na ukrajinskou jednotku, která za druhé světové války bojovala po boku nacistů. Adresa profilu navíc nese pojmenování „gorinich88“. Neonacisté číslovku používají jako kód pro pozdrav Heil Hitler.

Podporu ve výši necelých 350 tisíc korun dostaly i projekty Andrije Medvedka a Denyse Poliščuka, kteří jsou podezřelí ze čtyři roky staré vraždy ukrajinského novináře Olese Buzyny. Obvinění z vraždy odmítají. Oba prosluli jako aktivisté extremistické skupiny C14, která stojí například za loňským útokem na romský tábor v Kyjevě. Extremisté tehdy tábor zapálili a jeho obyvatele vyhnali z domovů.

Bellingcat upozorňuje, že za přerozdělováním peněz může stát šéf odboru pro Národně-pratriotické vzdělávání ministerstva mládeže a sportu Mykola Lyachovič. Ten nastoupil na ministerstvo v roce 2015. Předtím dvě desetiletí patřil k předním postavám krajně pravicové scény. Vedl například ultranacionalistické hnutí UNA-UNSO.

Lyachovič má mocného spojence v ministrovi mládeže a sportu Ihoru Ždanovi, který jej popsal jako „bratra z Majdanu“. Když jej před čtyřmi lety přiváděl na ministerstvo, prohlásil v rozhovoru pro Radio Svoboda, že Lyachovič „má skvělé nápady“. Za Lyachovičova působení vláda začala posílat do národně-patriotického vzdělávání daleko více peněz než dříve. Například letos zdvojnásobila rozpočet na tyto projekty.

Podpora krajně pravicové scény ale může vzít brzy za své. Podle průzkumů veřejného mínění extremistické strany v nedělních volbách propadnou a do parlamentu se nedostanou. Naopak bodovat by měl nový prezident Volodymyr Zelenský, jehož strana Sluha národa může získat až 50 procent všech hlasů. Na druhém místě by mělo skončit proruské uskupení Opoziční platforma – Pro život (zhruba 11 procent). O třetí pozici se na úrovni osmi procent přetahují strana Otčina Julie Tymošenkové a Evropská solidarita Zelenského předchůdce Petra Porošenka.

Volby se konají poté, co Zelenský po nástupu do úřadu rozpustil předchozí parlament. Věří, že v tom novém získá dostatečný mandát, aby mohl prosazovat své reformy. Pokud by se mu to nepodařilo, výrazně by to omezilo jeho šance na radikální změnu, kterou od něj Ukrajinci očekávají. Podle odhadů by se mohla změnit až polovina dosavadních poslanců.

Dosavadní průzkumy ale mohou být zavádějící. Značná část Ukrajinců se rozhoduje až v posledním týdnu před volbami. Poměrným systémem se navíc volí jen polovina členů parlamentu, o zbytku se rozhoduje většinovým systémem v jednomandátových obvodech. V nich mohou uspět kandidáti napojení na místní oligarchy.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud