Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Extrémně vysoké teploty za polárním kruhem. V Arktidě je o 20 stupňů více než obvykle

Extrémně vysoké teploty za polárním kruhem. V Arktidě je o 20 stupňů více než obvykle

Na Arktidě se děje něco mimořádně neobvyklého. Za polárních nocí, jaké tam nyní panují, slunce nevychází. Měla by tam být obrovská zima. Jenže Dánský meteorologický institut zaznamenal teploty o 20 stupňů vyšší než je obvyklý průměr v tomto období.

Mořské ledy by se měly v tuto dobu zvětšovat a tloustnout. Jenže v Arktidě je letos teplo. Odborníci se shodují, že dochází k něčemu zvláštnímu.

Klima nad ArktidouKlima nad Arktidouautor: Climate Change Institute/University of Maine

Mořský led, který by měl pokrývat polární oceán, je mnohem menší. Sice začal zamrzat, ale nezamrzá tak rychle, jak by měl. „Led je na svém minimu, když vezmeme do úvahy v jakém ročním období se nacházíme. A u hladiny je teplo, led se nemůže ve vodě tvořit," domnívá se polární expert Mark Serreze.

Led v Severním ledovém oceánuLed v Severním ledovém oceánuautor: National Snow and Ice Data Center

Dánský meteorologický institut zaznamenal, že teploty jsou o 20 stupňů vyšší, než je na území nad 80. severní rovnoběžkou obvyklé. 

Mark Serreze tvrdí, že se děje něco neobvyklého. Teplejší je také oceán. „V některých lokalitách Severního ledového oceánu je teplota o 4 stupně vyšší než je obvyklé, to je docela šílené," míní.

Taková situace nastává už druhý rok za sebou. Loni teploty dosáhly bodu tání během bouře, která přivála do regionu teplý vzduch.

„Je asi o 20 stupňů tepleji, než je normální nad téměř celým Severním ledovým oceánem,“ vysvětluje Jennifer Francisová, specialistka na Arktidu z Rutgers University.

Průměrné teploty nad 80. severní rovnoběžkouPrůměrné teploty nad 80. severní rovnoběžkouautor: Danish Meteorological Institute

„Teplo je výsledkem kombinace několika faktorů – rekordně nízkým rozsahem ledovcům v tomto roce a teplým a vlhkým vzduchem z nižších zeměpisných šířek, který zaválo na sever zvlněné proudění,“ míní Francisová.

Rozsah ledovců na severní polokouliRozsah ledovců na severní polokouliautor: NSIDC

Teplé počasí by nastartovalo další tání arktického ledu, ten by dosáhl svého minima. Teploty v Arktidě se mohou měnit rychle, zaznamenané teploty ale zapadají do trendu minulých let a předpovídají do budoucích let další změny.  

Video mapující teplotní změny ve světě

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1