Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Extrémní mrazy už v Evropě zabily přes 60 lidí, nejvíc v Polsku

Extrémní mrazy už v Evropě zabily přes 60 lidí, nejvíc v Polsku

Více než 60 lidí od začátku minulého týdne zemřelo napříč Evropou kvůli vlně silných mrazů. Třetina obětí přitom připadá na Polsko, kde jen během pondělí zemřelo šest lidí a od 1. listopadu se tak tragická bilance této země v letošní zimě zvýšila na více než 70 mrtvých. Následkům podchlazení podlehli od pátku také čtyři lidé na Slovensku, sdělilo dnes tamní Operační středisko záchranné zdravotní služby.

Nejméně dalších devět lidských životů si od víkendu vyžádalo mrazivé počasí a přívaly sněhu na západním Balkánu. Oběti hlásí Srbsko, Makedonie, Albánie a Bosna. Kvůli nebezpečnému ledu se zastavila lodní doprava na Dunaji od Maďarska po Rumunsko, ale i na Sávě. Podobné opatření přijaly také německé a polské úřady na Odře.

Zejména na jihu, ale i v centrální části Srbska je dál kvůli sněhovým závějím řada vesnic odříznutá od okolí. V obci Duga Poljana umrzli 88letý muž a jeho 64letý syn. Naproti tomu štěstí měl muž, který podle místních médií spadl v obci Smoljinac na východě země do vyschlé studny a dva a půl dne přežil v pětimetrové hloubce až dvacetistupňové mrazy, než ho náhodou objevil soused.

V Makedonii, kde rtuť teploměru rovněž klesla pod minus 20 stupňů Celsia, zemřeli za poslední tři dny tři lidé. Ve Skopji našli zmrzlého 68letého bezdomovce a ve městě Strumica na jihu země zemřel na prahu svého domu 60letý muž. Třetí obětí zimy je 80letá žena, kterou našli v jejím domě na východě Makedonie.

Silná sněhová peřina pokryla i Albánii a několik obcí zcela izolovala. V Sarandě podle médií napadl sníh poprvé po 32 letech. Ve městě Korča umrzl bezdomovec, který se tak v zemi stal již pátou obětí mrazivé zimy.

Také v odlehlých končinách Bosny a Hercegoviny mráz usmrtil tři lidi. Kromě toho v padesátitisícovém městě Zenica vypadlo dálkové vytápění domů kvůli havárii v místní ocelárně ArcelorMittal, která teplo pro město zajišťuje.

Kvůli ledovému krunýři či nebezpečné ledové tříšti zastavila lodní dopravu na svém 900 kilometrů dlouhém úseku Dunaje rumunská policie. Stejný krok učinily na druhém břehu tohoto evropského veletoku i bulharské úřady. Na svém úseku Dunaje se z téhož důvodu přidaly Maďarsko, Chorvatsko i Srbsko, které zastavilo dopravu také na Sávě.

Vyplouvat lodě nesmějí kvůli ledu ani na Odře. Z polské a německé strany se podle agentury DPA očekává nasazení 13 ledoborců. Zda a popřípadě kdy se tak stane, se má rozhodnout v nadcházejících dnech.

V Německu způsobily sníh a náledí i během dneška značné dopravní problémy v řadě spolkových zemích. V městečku Isny im Algau přimáčkl sypací vůz 60letého muže, který posléze podlehl utrpěným zraněním. Provoz na frankfurtském letišti zachraňovalo nepřetržité nasazení techniky k odstraňování ledu a k odklízení sněhu. Snížit rychlost musely i rychlovlaky, které zajišťují spojení s letištěm a za normálních podmínek dosahují až 300 kilometrů v hodině.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1