Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Facebook přiznal, že Rusové před americkými volbami hromadně nakupovali reklamu na sociální síti

Reklamní prostor za zhruba 100.000 dolarů (2,5 milionu korun) koupili na sociální síti facebook v uplynulých dvou letech ruské skupiny či jednotlivci ve snaze ovlivnit americkou vnitřní politiku. V příspěvku na blogu o tom ve středu informoval šéf bezpečnosti společnosti provozující sociální síť Alex Stamos. Odborníkům Facebooku se podařilo identifikovat 470 "neautentických" účtů a stránek, které stály mezi červnem 2015 a letošním květnem za třemi tisíci reklam.

Valná většina reklam nijak nezmiňovala americké prezidentské volby či konkrétní kandidáty, uvedl Facebook. Sdělení se týkala většinou kontroverzních témat, která rozdělují společnost, jako jsou například migrace, rasové napětí, práva homosexuálů či držení zbraní. Zhruba čtvrtina reklamním sdělení byla zveřejněna v určitých vybraných regionech. Řada z falešných účtů, které Facebook mezitím smazal, byla nějakým způsobem propojená.

Za dalších asi 50.000 dolarů (1,2 milionu korun) nakoupil kdosi zřejmě napojený na Rusko 2200 reklam "potenciálně souvisejících s politikou", uvedl Stamos na blogu. O svých zjištěních podle něj společnost informovala americké úřady.

Sociální síť už v dubnu informovala, že byla zneužita k politickému ovlivňování, nyní se podle ní nashromáždily důkazy, že za nákupem reklam stojí skupiny či jednotlivci z Ruska.

Objasňování ruské role v amerických prezidentských volbách, z nichž loni v listopadu vzešel jako vítěz Donald Trump, se v současnosti věnuje zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller a rovněž čtyři výbory Kongresu USA. Moskva jakékoli zásahy do volebního procesu odmítá.

Kritici společnosti Facebook vyčítali, že toho během předvolební kampaně dělala málo, aby zabránila šíření falešných a manipulativních zpráv. Zakladatel firmy Mark Zuckerberg odmítl, že by falešné zprávy na facebooku měly na výsledek prezidentských voleb nějaký vliv. Firma nicméně od té doby zesílila boj proti falešným zprávám a propagandě šířené prostřednictvím falešných účtů.

Během prezidentské kampaně v loňském roce se za politickou reklamu na internetu utratila celkem asi miliarda dolarů (25 miliard korun), tedy asi desettisíckrát více, než kolik se Facebooku podařilo identifikovat v rámci pátrání po nekalých účtech řízených z Ruska, poznamenala agentura Reuters.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1