Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Filipínská sopka chrlí lávu a popel. Z okolí se musely evakuovat desetitisíce lidí, hrozí katastrofa

Filipínská sopka chrlí lávu a popel. Z okolí se musely evakuovat desetitisíce lidí, hrozí katastrofa

Sopka Mayon na Filipínách nadále chrlí lávu a oblaka popela. Asi 40 000 lidí bylo nuceno opustit své domovy ve vesnicích ležících v okolí vulkánu. Informovala o tom agentura AP. V pondělí měla sopka zatím největší erupci od chvíle, kdy její aktivita začala před týdnem stoupat. V následujících dnech podle úřadů hrozí ještě silnější erupce.

V noci na dnešek sopka v oblasti kráteru chrlila lávu do výšky asi 700 metrů a tři kilometry nad vulkánem se vznášel oblak sopečného popela. V nadcházejících dnech či hodinách může podle úřadů nastat další erupce, což naznačuje zejména pyroklastický proud, tedy horké sopečné plyny a úlomky magmatu a sopečného popela, které se po sopečném svahu pohybují vysokou rychlostí a ničí vše, co jim stojí v cestě.

Po pondělní mohutné erupci úřady vyhlásily druhý nejvyšší stupeň varování a bezpečná zóna v okolní oblasti byla rozšířena na osm kilometrů, což přimělo dalších několik tisíc lidí opustit své domovy.

Mnozí se však navzdory varování domů tajně vraceli, a úřady tak musely na jejich evakuaci přísně dohlížet. V některých oblastech byl vypnut přívod vody a elektřiny s cílem místní odradit od návratu.

PREZIDENTSKÉ VOLBY: NEJOBSÁHLEJŠÍ ZPRAVODAJSTVÍ NA INFO.CZ >>>

"Pokud člověka zasáhne pyroklastický proud, označovaný též jako žhavé mračno, nemá šanci to přežit," řekl místní expert Cedric Daep s tím, že v případě erupce by navrátivší se vesničané zaplatili za svou neuváženost životem.

Vesnice v okolí sopky pohltila v důsledku sopečného popela tma. Zatím podle úřadů nikdo nebyl zraněn. Letadla mají zákaz prolétávat v blízkosti kráteru a několik vnitrostátních letů bylo zrušeno. Do evakuačních center bylo dodáno více než 30.000 masek na ochranu před popelem, 5000 pytlů rýže, voda i léky.

Sopka Mayon se nachází asi 340 kilometrů jihovýchodně od filipínské metropole Manily v provincii Albay, která je známá pěstováním kokosů. Díky svému dokonalému kuželovitému tvaru přitahuje vulkán množství turistů, za posledních 500 let ale zhruba padesátkrát vybuchl. Jde o nejaktivnější z 22 činných vulkánů na Filipínách.

V roce 2013 zabila erupce popela pět horolezců, kteří se na sopku vydali přes varování. Při své největší erupci v roce 1814 sopka zabila 1200 lidí a zavalila lávou městečko Cagsawa.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1