Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Fotbal jako bitevní pole. Argentinci s Messim do Jeruzaléma nepřijedou, Palestina slaví, Izrael zuří

Fotbal jako bitevní pole. Argentinci s Messim do Jeruzaléma nepřijedou, Palestina slaví, Izrael zuří

Argentinská reprezentace definitivně zrušila poslední přípravný zápas před fotbalovým mistrovstvím světa s izraelským týmem, který se měl tuto sobotu hrát v Jeruzalémě. Důvodem jsou výhrůžky populárnímu argentinskému útočníkovi Lionelu Messimu i strach jeho spoluhráčů. Zájem o utkání přitom byl veliký, izraelští fanoušci vykoupili lístky za pouhých dvaceti minut.

 „Udělali jsme správnou věc. Zdraví je přednější a selský rozum nám říkal, že bude lepší nehrát,“ citoval argentinského útočníka Gonzala Higuaína sportovní kanál ESPN. „Hráči nastoupit nechtěli a i trenér požádal, abychom už žádné další utkání před šampionátem nehráli. Na internetu se objevily dresy potřísněné krví a výhrůžky hráčům stejně jako jejich rodinám,“ dodal k rozhodnutí argentinský ministr zahraniční Jorge Faurie.

Tolik latinskoamerická fotbalová velmoc, která se zamotala do nekončícího blízkovýchodního sporu, v jehož centru opět figuruje Jeruzalém. Jakkoli teď izraelští politici viní jeden druhého, světové antisemity i prý krvechtivé Palestince, na počátku posledního dějství arabsko-izraelského sporu stálo rozhodnutí přemístit zápas z Haify do Jeruzaléma. Po něm ovšem následoval nevybíravý i velmi nebezpečný nátlak palestinského fotbalového svazu a výhružky arabských militantů.

Kopaná? Ne, další dějství války o Jeruzalém!

Příběh zrušeného utkání se v jistém smyslu začal psát rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa přestěhovat své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Což se v polovině května stalo. USA tímto symbolickým krokem uznaly celé Svaté město za jedinou a nedělitelnou metropoli Izraele. Což odmítají Palestinci, kteří by ve východní, převážně arabské části Jeruzaléma chtěli v budoucnu zřídit hlavní město svého státu.

Přesun ambasády provázely srážky a celá planeta si opět připomněla, že Jeruzalém není jen náboženským středem západního světa, ale i jádrem izraelsko-palestinského sporu. V této atmosféře se izraelská ministryně kultury a sportu Miri Regevová rozhodla přemístit plánovaný zápas ze severoizraelské Haify do Jeruzaléma.

Palestinci měli jasno. Šéf palestinského fotbalového svazu Džibríl Radžúb napsal už minulý měsíc argentinskému kolegovi dopis, ve kterém ho žádá o zrušení zápasu. Podle Radžúba se Izrael snaží přesunutím utkání legitimizovat anexi východního Jeruzaléma. „Stadión, na kterém se zápas odehraje, stojí na místě jedné ze 418 palestinských vesnic, kterou Izrael před sedmdesáti roky srovnal se zemí,“ píše politik, který má (mimochodem) reálnou šanci nahradit ve funkci palestinského prezidenta churavějícího Mahmúda Abbáse.

Samotné sportoviště se přitom nachází v západní, židovské části města. Květnové gesto Donalda Trumpa, bouřlivě oslavované izraelskou vládou, ale změnilo palestinské vnímání Jeruzaléma. I Arabové jej nyní vnímají jako celek, jakkoli v jiném smyslu než jejich izraelští sousedé.

Rozhodl krvavý dres argentinské hvězdy? 

Palestinský fotbalový prezident navíc později přitvrdil, když vyzval arabské fanoušky k protestům proti zápasu i hráčům. Arabové jeho výzvu vyslyšeli: pálili plakáty a zřejmě také dresy Lionela Messiho, internet registroval výhružky rovněž dalším argentinským fotbalistům i jejich příbuzným. Latinskoamerický tým se tedy nakonec rozhodli do Izraele nejet.

Předseda palestinského fotbalového svazu (a mimochodem i národního olympijského výboru) slaví. A tvrdí, že kdyby se sportovní akce konala v Haifě, žádný z Palestinců by nic nenamítal. Domácí kritici vlády viní ministry premiéra Benjamina Netanjahua z amatérismu a netaktické zpupnosti, která nahrává stoupencům mezinárodního bojkotu Izraele. Šéf parlamentní opozice Jicchak Herzog pak dokonce mluví o „vlastním gólu“.

Předseda nevládní Strany práce Avi Gabbay dokonce obvinil zodpovědnou ministryni Regevovou z korupčního chování. Pořadatelům prý za přesun sportovní akce do Jeruzaléma vyplatila v přepočtu téměř 16 milionů korun a vymínila si údajně i společnou fotografii s Messim pořízenou přímo na trávníku.

Izraelský fotbalový svaz na poslední vývoj reagoval stížností zaslanou mezinárodní organizaci FIFA, ve které odsuzuje „brutální hrozbu fyzickým násilím“ z palestinské strany. Ministr obrany židovského státu Avigdor Lieberman pak veřejně vyjádřil zklamání: Argentinci podle něj podlehli těm, co nenávidí Izrael, odepírají mu právo na obranu a chtějí jej zničit. Prezident židovského státu Reuven Rivlin pak hovořil také o smutku svých vnoučat, která se prý na kousky svých latinskoamerických idolů opravdu těšila.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1