Články odjinud

Francie připravuje přísnější imigrační pravidla. Jak zatím přitvrdily ostatní státy?

Francie připravuje přísnější imigrační pravidla. Jak zatím přitvrdily ostatní státy?

Francouzské Národní shromáždění v neděli večer schválilo přísný protiimigrační zákon, který počítá i s vězením pro nejzávažnější případy jeho porušení. Také zdvojnásobuje dobu, po kterou mohou být migranti, kteří žijí v zemi bez souhlasu úřadů, drženi v detenčních zařízeních, a to na 90 dnů. Naopak budou zkráceny lhůty pro vyřizování azylových žádostí a zjednodušeny procedury kolem vyhošťování odmítnutých cizinců. V červnu se textem bude zabývat ještě druhá komora parlamentu - Senát, který ovládá pravicová opozice. Ta podle agentury AFP již dala najevo, že v něm provede výrazné změny. Opatření kritizují i organizace hájící lidská práva. S přísnějšími změnami už dříve přišly i další evropské státy. Co přesně upravovaly?

Dánsko

Parlament zpřísnil v lednu 2016 azylové zákony, které umožňují dánským úřadům odebírat žadatelům o azyl cennosti a hotovost nad 10.000 dánských korun (34.000 Kč) v rámci spoluúčasti na financování péče o imigranty. Úřady také snížily migrantům podpory o 45 procent.

Maďarsko

 Parlament schválil v březnu 2017 zákon, který umožňuje systematicky omezovat svobodu pohybu migrantů. Ti jakmile vstoupí do země, jsou v pohraničí zadržováni v uprchlických táborech až do definitivního vyřízení jejich žádostí o azyl. Maďarská strana Fidesz po vítězství v letošních dubnových volbách hodlá prosadit zákon zvaný Stop Sorosovi, jehož cílem je omezit migraci. Tento předpis je součástí protiimigrační kampaně premiéra Viktora Orbána namířené právě proti finančníkovi Georgovi Sorosovi. Zákon má postihnout hlavně nevládní organizace, které s tvrdým tažením vlády proti migraci nesouhlasí, a to zdaněním darů přicházejících pro ně ze zahraničí, nebo i zákazem jejich činnosti.

Německo

V červnu 2017 byl v zemi schválen zákon zpřísňující pravidla pro deportaci odmítnutých žadatelů o azyl. Úřady mohou na základě zákona například kontrolovat jejich mobilní telefony či zadržovat migranty bez naděje na získání azylu. Zákon prodlužuje také dobu, po kterou budou moci zůstat v deportační vazbě ti migranti, kteří podle úřadů představují ohrožení pro bezpečnost země. Německé ministerstvo vnitra v současnosti připravuje návrh zákona, na základě kterého by džihádistům s dvojím občanstvím mohlo odebrat německé občanství.

Norsko

Vláda koncem roku 2015 oznámila zpřísnění azylových zákonů, v jehož rámci již neumožňuje vstup do země uprchlíkům bez schengenských víz, pokud z evropské zóny volného pohybu (Schengenu) přicházejí.

Rakousko

Vláda letos v dubnu schválila návrh zákona, na jehož základě budou příchozí uprchlíci napříště platit administrativní poplatek ve výši až 840 eur (přes 21.000 korun). Po spáchání trestného činu budou migranti bez prodlení umístěni do vyhošťovací vazby a poté vykázáni ze země. Rakouské úřady také budou nově moci na základě dat z mobilních telefonů a jiných datových nosičů uprchlíků zjišťovat rozhodující informace o jejich původu či trase, po níž se dostali do Rakouska a také o jejich případném zločinném jednání. Tento nástroj má být uplatňován v případech podezření, že uprchlík o sobě podává falešné údaje.

Švédsko

Země zpřísnila přistěhovalecké zákony již koncem roku 2015, kdy přestala zvládat nápor migrantů. Změny vedly ke zpřísnění hraničních kontrol, změnila se i pravidla pro slučování rodin při udělování povolení k pobytu. Vládní sociální demokraté před nedávnem představili přísnější verzi pracovních a imigračních zákonů, které chtějí prosadit, pokud uspějí v letošních zářijových parlamentních volbách.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud