Francie schválila kontroverzní definici antisemitismu, navzdory odporu židovských intelektuálů | info.cz

Články odjinud

Francie schválila kontroverzní definici antisemitismu, navzdory odporu židovských intelektuálů

Nutné opatření v boji proti sílícímu antisemitismu, nebo nástroj k umlčení těch, kteří kritizují izraelskou vládu a okupaci palestinských území? Tuto otázku si v úterý kladli mnozí francouzští poslanci při hlasování o rezoluci poslance Sylvaina Maillarda z vládního hnutí Republika vpřed!. Ten Národnímu shromáždění navrhl, aby přijalo definici antisemitismu ve znění Mezinárodní aliance pro připomínání holokaustu (IHRA).

Kritici této definice tvrdí, že kombinuje antisionismus, který pokládají za legitimní politický názor, se všeobecně nepřijatelným antisemitismem. Schválení definice však už v únoru při schůzce se zástupci asociace židovských organizací ve Francii (CRIF) podpořil prezident Emmanuel Macron, který řekl, že antisionismus je jednou z forem antisemitismu.

Slovo antisionismus v definici není

V samotné definici se však slovo antisionismus přímo nevyskytuje: „Antisemitismus je takový způsob nazírání na Židy, který vyústí v nenávist vůči nim. Slovní a fyzický antisemitismus je namířen proti Židům i nežidovským osobám, případně jejich majetku, proti židovským společnostem, institucím a náboženským komunitám.“

Kontroverze vychází z příkladů, které mají tuto poněkud neurčitou definici konkretizovat. Za antisemitské chování se zde pokládá i „nerovné zacházení se státem Izrael, který je žádán, aby přijal chování, která se neočekávají ani nevyžadují od jakéhokoli jiného demokratického státu“.

Fakt, že se slova, jako sionista nebo antisionista v textu definice neobjevují, připomněl ministr vnitra Christophe Castaner. „Text říká pouze jednu věc: hlasitě a jasně potvrzuje postoj Francie a je jednoznačným odsouzením všech antisemitských slov, činů a gest,“ citoval ministra deník Le Monde.

Navzdory postoji ministra vnitra i prezidenta se ale klub vládních poslanců při hlasování nezvykle rozdělil. Usnesení nakonec prošlo díky pouhým 154 hlasům převážně macronovců a pravicových Republikánů, proti hlasovalo 72 poslanců levicových stran. V Národním shromáždění v tu chvíli ale sedělo na 550 poslanců – značná část z nich se kvůli kontroverzní povaze tématu hlasování nezúčastnila.

Z 303 přítomných poslanců Republiky vpřed! Zvedlo pro rezoluci ruku jen 84, tedy méně než třetina. Šestadvacet macronovců bylo naopak proti, což až dosud dolní komora francouzského parlamentu nezažila. Předchozí případ, kdy se Macronovo hnutí rozdělilo, bylo hlasování o smlouvě CETA (smlouva mezi EU a Kanadou o volném obchodu, pozn. red.), tehdy ale proti hlasovalo pouhých devět poslanců.

„Myslím, že je výborné, že Francie tuto definici schválila, my jako Česká republika jsme to udělali už v lednu,“ připomněl pro INFO.CZ tajemník Federace židovských obcí ČR Tomáš Kraus. „Každý říká, jak je antisemitismus škodlivý, nikdo ale neví, co se pod tím skrývá,“ vysvětluje potřebu definice muž, který byl u zrodu jejího původního návrhu v roce 2004. „Kritické hlasy, které nyní zaznívají, nejsou překvapivé, byly tu od samého počátku. Většinou je to jen záminka, aby definice přijata nebyla,“ myslí si.

„Důležité ale je, aby se dokument nejen přijal, ale také implementoval,“ dodává Kraus. I v České republice se podle něj statistiky antisemitských činů liší podle toho, kdo je vypracovává. Jiné statistiky má policie, jiné federace židovských obcí – právě zde je vidět nesoulad, protože každý může antisemitismus vidět v něčem jiném.

Kriminalizace kritických názorů na Izrael

Zatímco obhájci rezoluce argumentovali stoupajícím výskytem antisemitských útoků v Evropě – například zhanobení židovského hřbitova v alsaském Westhoffenu – odpůrci se našli i mezi Židy. Výzvu k poslancům, aby rezoluci nepřijímali, podepsalo v pondělí hned 127 židovských intelektuálů. Ti tvrdí, že rezoluce povede jen ke kriminalizaci kritických názorů. Připomněli také, že mezi obětmi holokaustu byli i mnozí lidé, které lze označit za antisionisty.

„Antisionismus je legitimní postoj v historii Židů, a má dlouhou tradici, a to i v Izraeli. Někteří Židé jsou proti sionismu z náboženských důvodů, jiní z politických nebo kulturních. Antisionisty byly i mnohé oběti holokaustu. Rezoluce je hanobí a útočí na jejich památku tím, že je zpětně považuje za antisemity,“ píší signatáři výzvy.

Tu podepsali nejen Židé žijící ve Francii, ale i v jiných zemích. Mezi 127 osobnostmi figuruje například Jane Caplanová, emeritní profesorka evropské historie na univerzitě v Oxfordu, profesorka historie Tamar Garbová z univerzity College v Londýně nebo profesor David Shulman z oddělení asijských studií na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.

Úterní rezoluce je výsledkem několikaměsíčních diskuzí. Schválena byla pouze jako tzv. deklaratorní, nejde tedy o součást francouzského trestního zákoníku. Definici antisemitismu z dílny IHRA schválilo už 20 států světa včetně 16 členských zemí Evropské unie. Rozhodnutí francouzských poslanců pochválil šéf izraelské diplomacie Jisrael Kac i ministr pro veřejnou bezpečnost Gilad Erdan (oba jsou členy pravicové strany Likud Benjamina Netanjahua).

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud