Články odjinud

Francie se bojí miliardových škod a řeší „žluté vesty“: vláda chystá ústupky

Francie se bojí miliardových škod a řeší „žluté vesty“: vláda chystá ústupky

Rozbité výlohy, létající dlažební kostky a zapálená auta v Paříži odrazují turisty a obchodníkům způsobují milionové škody. Obnovit výjimečný stav se ale vláda zatím nechystá. Z úterní plánované schůzky představitelů "žlutých vest" s premiérem Philippem sešlo.

Francouzský prezident Emmanuel Macron zažívá nejtěžší krizi během svého mandátu. Statisíce Francouzů protestujících ve žlutých vestách proti vládě už začínají připomínat studentské bouře z roku 1968 a množící se násilné akce si vynucují rychlou akci. Dnes se proto premiér Édouard Philippe začal scházet se šéfy všech parlamentních stran, v úterý se měl setkat se zástupci takzvaného hnutí žlutých vest, jednání bylo ale nakonec zrušeno. Ve středu bude o krizi jednat parlament.

V Paříži se po sobotním rozbíjení výloh a zapalování aut začalo mluvit o obnovení výjimečného stavu, který v zemi platil od vlny teroristických útoků v roce 2015 až do listopadu loňského roku. Ve městě Puy-en-Velay dokonce demonstranti zapálili policejní prefekturu, jinde zase blokovali silnice a napadali symboly kapitálu, jako jsou banky nebo obchodní centra.

Obchodní svazy již odhadují, že se škody mohou pohybovat až v miliardách eur. Představitelé turistického průmyslu se zase obávají, že cizinci vyděšení ze záběrů na bulvár Champs-Elysées zruší naplánované předvánoční výlety do francouzské metropole.

K radikálnímu kroku se ale vláda, zdá se, zatím nechystá: „Návrat výjimečného stavu není na pořadu dne,“ nechal se slyšet tajemník na ministerstvu vnitra Laurent Nuñez. Vládní mluvčí Benjamin Griveaux pak demonstrantům vzkázal, že je kabinet otevřený dialogu. První schůzka „žlutých vest“ se zástupci vlády nicméně minulý týden skončila bez výsledku.

Kdo se ale s Philippem v úterý sejde, není zatím jasné – o setkání požádaly dvě skupiny „žlutých vest“. První, která žádala „okamžité zmražení daní“, vyzvala vládu k jednání v nedělníku Journal du dimanche, druhá, kterou už dříve přijal ministr pro ekologický přechod François de Rugy, se distancovala od sobotního násilí a ke schůzce se přihlásila prostřednictvím Facebooku.

Protesty v zemi pokračují i na začátku týdne, solidaritu se „žlutými vestami“ vyjádřili například blokádou studenti stovky francouzských lyceí. Organizátoři počítají s další masovou vlnou občanské nespokojenosti tuto sobotu.

Kdo patří ke „žlutým vestám“?

Kdo si vlastně ony žluté vesty obléká? Sociologové se shodují, že vytvořit portrét typického účastníka protestů není jednoduché. S hnutím žlutých vest se často ztotožňují manuálně pracující lidi z menších měst a venkova. Kromě pracujících se silně angažují i studenti, kteří mají obavy o budoucnost, a senioři, jež asi nejvíce pociťují pokles kupní síly. Velká většina z nich demonstruje pokojně, v sobotu se ale do Paříže sjeli i mnozí stoupenci krajní pravice i anarchisté, jež zneužili protesty k útokům na policisty i „symboly konzumu“.

Lidem nejvíce vadí zvyšování daní a s ním spojený pokles kupní síly, z něhož často viní prezidenta Macrona. „Za vše, co se nyní děje, nese odpovědnost Emmanuel Macron,“ prohlásil například krajně levicový politik Olivier Besancenot, který v minulosti kandidoval do Elysejského paláce. Sociolog Vincent Tiberj z Institutu politických studií v Bordeaux soudí, že „žluté vesty“ pracují, platí daně a vydělávají příliš moc na to, aby jim stát pomáhal, ale málo na to, aby si mohli dobře žít.

Silně zastoupené jsou ženy, jedna z nich ostatně stála u vzniku hnutí, kdy sepsala petici proti zvýšení daně na naftu. Dvaatřicetiletá Priscilla Ludoskyová je „v civilu“ podnikatelka, provozuje firmu na prodej bio kosmetiky a radí v oblasti aromaterapie. „Opatření, která vláda oznámila, jen vyostřily situaci, protože vůbec neodpovídají očekáváním lidí,“ citoval ji před časem deník Le Parisien.

Dalším z mluvčích hnutí je 33letý řidič Eric Drouet, jehož zpovídala televize BFMTV. Drouet patřil už od začátku k organizátorům manifestací a na svém facebooku pravidelně umisťuje masivně sdílená videa z protestů. Drouet je mezi osmi regionálními mluvčími nejstarším – některým jeho kolegům je pouhých 20 nebo 22 let.

Prezident Macron dal minulý týden najevo, že „ulici“ ustupovat nehodlá a na zvýšení cen pohonných hmot trvá. Současná krize ale dává zapomenout na problémy, kterým čelil v minulých měsících, jako byla aféra jeho osobního strážce Alexandra Benally nebo demise oblíbených ministrů. Bez nějakých hmatatelných ústupků se tak Macron zřejmě neobejde – už teď je jeho popularita nižší než u dříve vysmívaného Françoise Hollanda.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud