Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Francii ochromila stávka státních zaměstnanců. Sto tisíc lidí demonstrovalo proti Macronově reformě

Francii ochromila stávka státních zaměstnanců. Sto tisíc lidí demonstrovalo proti Macronově reformě

Tisíce lidí dnes ve Francii vyšly do ulic. Protestovaly proti pracovní reformě premiéra Emmanuela Macrona, která má zvýšit pružnost firem při přijímání a propouštění zaměstnanců a snížit dlouhodobě vysokou nezaměstnanost. Státní sektor by kvůli ní mělo do roku 2022 opustit 120 000 zaměstnanců. 

Dnešní stávka francouzských státních zaměstnanců se dotkla škol, nemocnic, veřejných služeb i vnitrostátní letecké dopravy. Stávky v Paříži se podle policie zúčastnilo 26 000 lidí a v regionech dalších 55 000 až 100 000 lidí. Akce byla převážně poklidná, jen v Paříži policie zakročila slzným plynem a obušky proti malé skupině maskovaných demonstrantů, kteří rozbíjeli výlohy.

Stávku svolalo poprvé za posledních deset let společně všech devět odborových svazů sdružujících 5,4 milionu státních zaměstnanců. Prosazovaná reforma zhorší podle nich pracovní podmínky. Kontroverzní změny zákoníku práce by měly vést mimo jiné ke zmrazení platů státních zaměstnanců, zrušení náhrad za první den pracovní neschopnosti a propouštění.

Podle společnosti Air France bylo dnes kvůli stávce nutné zrušit asi 25 procent vnitrostátních letů. Letů do zahraničí se protest nedotkl a bez výrazných omezení fungovala železnice.

Ministerstvo školství v prohlášení uvedlo, že se do stávky zapojilo asi 17 procent učitelů po celé zemi. Podle odborářů jich ale do práce nepřišlo 35 až 50 procent.

Zavřené byly dnes i školní jídelny či mateřské školy. Například v jihofrancouzském přístavním městě Marseille zůstaly uzavřené tři čtvrtiny školních jídelen a 80 procent školek, uvedla AFP. Neučilo se také na některých středních školách v Paříži. Vchody do nich blokovali na znamení solidarity s odboráři sami středoškoláci.

"Ruší všechna sociální opatření, která by měla chránit ty nejslabší a dělníky," uvedla Sandrine Amoudová, jedna ze stávkujících učitelek v hlavním městě.

Jean-Claude Mailly, předseda odborů Force Ouvrière (FO), které často sledují tvrdou linii, vyzval dnes na shromáždění v Lyonu prezidenta Macrona, aby skončil s úspornými opatřeními na úkor státních zaměstnanců.

Proti reformě zákoníku práce se protestovalo ve Francii v uplynulých dnech již několikrát. K další stávce 19. října vyzval dnes odborový svaz CGT.

Reforma zákoníku práce, kterou na konci září Macron podepsal, je jednou z velkých zákonodárných iniciativ nového prezidenta od jeho nástupu do funkce letos na jaře. Vláda chce dát firmám větší pružnost ve snaze přizpůsobit pracovní dobu a finanční odměnu zaměstnanců aktuálním podmínkám na pracovním trhu.

Cílem je snížit dlouhodobě vysokou nezaměstnanost, která v červenci ve Francii činila 9,8 procenta a byla nad průměrem Evropské unie. Ten byl 7,7 procenta. Macron chce ale také získat důvěru Německa, které už dlouho naléhá na Paříž, aby se pustila do strukturálních změn.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1