Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Francii povede "muž odnikud", který budí pozornost o 24 let starší ženou

Francii povede "muž odnikud", který budí pozornost o 24 let starší ženou

Před pár lety ho nikdo neznal a dnes se bývalý bankéř Emmanuel Macron (39) podle odhadů volebních výsledků stane nejmladším francouzským prezidentem v historii země. Působí téměř dokonale - je bohatý, krásný, inteligentní, vystudoval nejlepší vysokou školu ve Francii a má za sebou skvělou kariéru. Reprezentuje vše potřebné - nového ducha, energii, modernost, opuštění zastaralých metod. A také kompromis mezi pravicí a levicí. Jediné, co mu schází, jsou politické zkušenosti.


Do popředí se Macron dostal teprve jako ministr hospodářství ve vládě Françoise Hollandea, z níž vloni v srpnu odešel, a s nově založeným hnutím Vpřed! (En Marche!) zahájil své vítězné tažení.

Zpočátku mu nikdo moc šancí nedával, ale okolnosti mu přály. Francouzi byli hodně nespokojení s exekutivou dosluhujícího prezidenta Hollandea, k níž Macron sice dva roky patřil, ale z níž dostatečně dlouho před volbami utekl, když s reformními plány narážel na nevoli jiných členů vlády.

Za svého působení ve vládě se proslavil hlavně ochranářským zákonem, namířeným proti levnější pracovní síle ze střední a východní Evropy.

Takzvaný loi Macron, který omezuje volné podnikání evropských dopravců ve Francii, začal platit od léta 2016. Zahraniční dopravci musejí řidičům za pracovní dobu strávenou na území Francie platit tamní minimální mzdu, která aktuálně činí 9,76 eur na hodinu.

V úřadu ministra hospodářství Macron dále kritizoval francouzský sociální model v podobě 35tihodinového pracovního týdne a záruky doživotního zaměstnání ve veřejném sektoru.

Také zaujal knihou Révolution, ve které představil své vize a prohlásil, že Francii je potřeba "odblokovat" a reformovat. To vše z něj učinilo jednoho z nejpopulárnějších francouzských politiků.

Coby bývalý investiční bankéř je Macron novou tváří v politickém světě a nabízí centristický kompromis voličům unaveným dosavadní politickou elitou.

Chce oživit ekonomiku prostřednictvím reformy pracovního práva. Hodlá změnit zákony týkající se pracovních podmínek a omezit státní aparát.

Sází na povzbuzení růstu středních vrstev jako hlavní opory demokracie, a to podporou individuální podnikavosti a osobní občanské odpovědnosti. Za základ bere kvalitní školství, rovnost příležitostí a klade důraz na soběstačnost a individuální iniciativu.

Chce udržet deficit rozpočtu pod hranicí stanovenou EU, což jsou tři procenta HDP, snížit nezaměstnanost na sedm procent ze současných zhruba deseti do konce jeho prezidentského mandátu, a také snížit veřejné výdaje.

Od roku 2007 je ženatý s bývalou učitelkou francouzštiny Brigitte, která je o 25 let starší než on. Poznali se na střední škole, když bylo Macronovi teprve patnáct let.

Právě vztah s výrazně starší ženou se po prvním kole prezidentských voleb stal vděčným tématem světových médií. Francouzský tisk v tom vidí hlavně nekonvenčnost a vytrvalost, jež platí i pro jeho rozhodnutí bez velkých zkušeností kandidovat v prezidentských volbách.

Macron se narodil 21. prosince 1977 v Amiens, studoval filozofii na pařížské univerzitě Nanterre a v roce 2004 absolvoval prestižní Národní školu pro správní úředníky (ENA). Začal pracovat jako investiční bankéř v bance Rothschild & Cie. V letech 2006 - 2009 byl členem Socialistické strany (PS).


 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744