Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Francouzi Macronovi poprvé připomněli, že umí stávkovat. Proč tisíce lidí protestují a co chtějí?

Francouzi Macronovi poprvé připomněli, že umí stávkovat. Proč tisíce lidí protestují a co chtějí?

Tisíce železničářů, pracovníků MHD, aerolinek, ale také učitelů a dalších státních zaměstnanců stávkovaly po celé Francii na protest proti vládním reformám veřejného sektoru. Kvůli protestu nejely dvě pětiny vlaků TGV, zrušené jsou i letecké spoje. Odborářské organizace chtějí dneškem odstartovat tříměsíční vlnu stávek, během níž by jejich členové nepracovali každý týden dva dny. Prezident Emmanuel Macron chce v reformních snahách navzdory tomuto odporu pokračovat. Kdo a proč se bouří? Vše podstatné v přehledu INFO.CZ.

Státní úředníci obecně

Státní úředníci se bojí rušení až 120 tisíc míst, které Macron oznámil krátce po svém nástupu do funkce. Plán chce uskutečnit do roku 2022. Změny zákoníku práce by mimo jiné měly vést ke zmrazení platů zaměstnanců nebo zrušení náhrad za první den pracovní neschopnosti.

Železničáři

Bojují za „národní bohatství“ - státní dráhy SNCF, kde pracuje víc než 260 tisíc lidí. Firma má dluh přes 40 miliard eur, zaměstnanci se ale těší v historicky nejvyšší míře nejrůznějším výhodám – od doživotní jistoty práce až po štědré důchody. Reformovat toto výsadní postavení už se snažil například Alain Juppé v roce 1995, ale bez úspěchu.

Emmanuel Macron se teď snaží omezit privilegia alespoň pro nově nastupující zaměstnance. Francouzi se také bojí případné privatizace podniku a rušení méně vytížených vlakových spojů v regionech.

Důchodci

Kvůli růstu obecného sociálního příspěvku (tzv. CSG) se některým obyvatelům snížily důchody. Například Chantal Ginoux, bývalé ředitelce jeslí, která dnes přišla na manifestaci v Marseille. „Francouzské důchody už vůbec nejsou jako dřív, mně teď navíc od nového roku klesl o 20 eur, takže mám necelých 1100 eur (zhruba 28 tisíc korun). To není ani minimální mzda. Pracovala jsem poctivě celý život a teď v důchodu budu ještě chodit na brigády, abych mohla pořádně žít,“ řekla INFO.CZ.

Učitelé a studenti středních škol

Brojí proti reformě maturity a změně přijímacího řízení na vysoké školy. Program nazývaný Parcoursup má být mnohem více selektivní než dosavadní systém přijímání na univerzitu. Učitelé si stěžují na nízké platy a status takzvaných smluvních úředníků, kteří nemají stejná práva jako statutární úředníci.

„Macron vede ultraliberální politiku, chce řídit Francii jako start-up, všechno chce hned a bez rozmyslu a myslí jen na růst. Ale společnost přece nejsou jen peníze, úplně zapomíná na sociální služby a další potřebné oblasti,“ stěžuje si bývalý učitel Jean.

Kdo dál protestuje?

Sociální pracovníci v domovech důchodců, v nemocnicích, věznicích, případně zařízeních pro mládež. Ke stávce se také připojili někteří letečtí kontroloři nebo zaměstnanci veřejné dopravy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1