Francouzi Macronovi poprvé připomněli, že umí stávkovat. Proč tisíce lidí protestují a co chtějí?

Magdaléna Rejžková

Tisíce železničářů, pracovníků MHD, aerolinek, ale také učitelů a dalších státních zaměstnanců stávkovaly po celé Francii na protest proti vládním reformám veřejného sektoru. Kvůli protestu nejely dvě pětiny vlaků TGV, zrušené jsou i letecké spoje. Odborářské organizace chtějí dneškem odstartovat tříměsíční vlnu stávek, během níž by jejich členové nepracovali každý týden dva dny. Prezident Emmanuel Macron chce v reformních snahách navzdory tomuto odporu pokračovat. Kdo a proč se bouří? Vše podstatné v přehledu INFO.CZ.

Státní úředníci obecně

Státní úředníci se bojí rušení až 120 tisíc míst, které Macron oznámil krátce po svém nástupu do funkce. Plán chce uskutečnit do roku 2022. Změny zákoníku práce by mimo jiné měly vést ke zmrazení platů zaměstnanců nebo zrušení náhrad za první den pracovní neschopnosti.

Železničáři

Bojují za „národní bohatství“ - státní dráhy SNCF, kde pracuje víc než 260 tisíc lidí. Firma má dluh přes 40 miliard eur, zaměstnanci se ale těší v historicky nejvyšší míře nejrůznějším výhodám – od doživotní jistoty práce až po štědré důchody. Reformovat toto výsadní postavení už se snažil například Alain Juppé v roce 1995, ale bez úspěchu.

Průšvih kolem CEFC je zase o trochu větší: Obří nákup Rosněfti je pozastavený, Číňané se před Rusy schovávají

sinfin.digital