Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Francouzky brání muže před MeToo. Nadbíhání ženám je nutné pro sexuální svobodu, říká herečka Deneuveová

Francouzky brání muže před MeToo. Nadbíhání ženám je nutné pro sexuální svobodu, říká herečka Deneuveová

Stovka převážně francouzských umělkyň v čele se známou herečkou Catherine Deneuveovou se v otevřeném dopise ohradila proti tendenci ke kriminalizaci mužů, v niž údajně vyústila původně americká kampaň Metoo namířená proti sexuálnímu obtěžování žen zejména ve filmovém průmyslu.

V textu zveřejněném v odpoledníku Le Monde signatářky uvedly, že „brání svobodu nadbíhat, která je nepostradatelná pro sexuální svobodu“.

„Znásilnění je zločin. Ale neodbytné nebo nemotorné flirtování není zločin a ani galantnost není agresí mužského šovinismu,“ podotýkají umělkyně, mezi nimiž je i spisovatelka Catherine Milletová nebo německá herečka Ingrid Cavenová.

V textu se uvádí, že případ amerického producenta Harveyho Weinsteina, obviněného z obtěžování či dokonce znásilnění desítkami žen, přinesl legitimní povědomí o sexuálním násilí páchaném na ženách, a to zejména na pracovišti, kde někteří lidé zneužívají své moci.

„To bylo nutné. Ale tato nastalá svoboda projevu se dnes obrací ve svůj opak: jsme nuceny mluvit tak, jak se má, zamlčovat to, co dráždí, a ty, kdo se odmítají řídit takovými zákazy, jsou považovány za zrádkyně a spolupachatelky,“ upozorňují signatářky.

Varují přitom před novou formou puritánství, které argumentací na ochranu žen a posílení jejich postavení jim naopak nasazuje okovy věčných obětí, ubohých nebožaček pronásledovaných ďábelskými falokraty, jako v dobách honu na čarodějnice.

Kampaň veřejných výpovědí dospěla podle dopisu k obžalobě jednotlivců, kteří bez toho, aby měli příležitost reagovat nebo se bránit, jsou kladeni na stejnou úroveň jako skuteční pachatelé sexuálních zločinů. Tato zrychlená „spravedlnost“ již má své oběti: muži jsou trestáni při výkonu své profese, jsou nuceni vzdávat svých funkcí.

„Přitom jejich jediným nešvarem bylo, že se dotkli něčího kolena, pokusili se ukrást polibek, mluvili o 'intimních' záležitostech při obchodní večeři nebo posílali sexuálně explicitní zprávy ženě, která zájem neopětovala,“ podotýká se v textu.

„Posílání 'prasat' na porážku ale, spíše než aby pomáhalo ženám získávat sílu, ve skutečnosti slouží zájmům nepřátel sexuální svobody, náboženským extremistům a nejhorším reakcionářům,“ uvádí se také v dokumentu.

Weinsteinova aféra, která vypukla loni, vzedmula vlnu dalších obvinění mířících na politiky, představitele filmového průmyslu, novináře či manažery. Po USA se kampaň rozjela i v západní Evropě, zejména ve Francii a v Británii.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1