Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Gabriel jede do Varšavy orodovat za Tuska. Podaří se mu probořit zeď nesouhlasu polské vlády?

Gabriel jede do Varšavy orodovat za Tuska. Podaří se mu probořit zeď nesouhlasu polské vlády?

Den před summitem Evropské unie, na kterém se má ve čtvrtek rozhodnout o případném setrvání bývalého polského premiéra Donalda Tuska v čele summitů EU, navštíví německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel Varšavu, kde bude jednat se svým polským protějškem Witoldem Waszczykowským.

Sám Gabriel v rozhovoru, který dnes zveřejnil polský list Gazeta Wyborcza, zdůraznil, že mu záleží na dobré spolupráci, založené na důvěře, a popřel, že by došlo k ochlazení vztahů mezi Varšavou a Berlínem.

„Větší členské státy EU, zejména Německo a Polsko, musí ukázat těm menším, že i ony jsou důležití. Důležité je navštívit Varšavu, než pojedu do Ruska,“ vysvětlil Gabriel, proč - na rozdíl od svých předchůdců - zamířil dříve do Pobaltí, než do polské metropole. „Nejsem s to ani spočítat, kolikrát jsem u vás byl. Začalo to ještě v 80. letech,“ připomněl a zdůraznil, že „polsko-německé vztahy nikdy nebyly tak dobré a blízké jako nyní“.

Na výtku, proč Berlín nereaguje na údajné porušování demokratických pravidel nynější polskou vládu, Gabriel připustil, že „některé věci budí znepokojení“. Ale správným místem pro dialog o právním státu je podle něj Brusel, protože jde o evropské hodnoty, a ne o vztahy mezi Berlínem a Varšavou.

Gabriel také popřel, že by pomýšlel na zmírnění sankcí proti Rusku, protože „bohužel nemůže být řeči o skutečném plnění“ dohod o urovnání ukrajinského konfliktu. A nikdo podle něj ani neuvažuje o zrušení sankcí, uloženými za ruskou anexi Krymu.

Na dotaz, zda nevidí rozpor mezi trestáním Ruska sankcemi a současným budováním druhé větve plynovodu Nord Stream po dně Baltu z Ruska právě do Německa, Gabriel podotkl, že jsou i plynovody, které ruský plyn dopravují i do Polska. Důležité je podle něj zajistit, aby plyn nebyl zneužíván jako politický nástroj proti Evropě, a aby se přihlíželo i k zájmům Ukrajiny, Slovenska, Česka či Polska.

Sám deník Gabrielovu dnešní misi okomentoval skepticky a připomněl, že německé přesvědčování ohledně udržení Tuska naráží ve Varšavě na zeď nesouhlasu vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Její šéf Jaroslaw Kaczyński, dlouholetý Tuskův rival, v únoru řekl kancléřce Angele Merkelové, že na Tuska by mohl být vydán zatykač.

Jde o případ jednoho z největších finančních podvodů v dějinách země, pyramidového fondu Amber Gold, který připravil tisíce Poláků o úspory. Nynější vláda obviňuje bývalého premiéra přinejmenším z liknavosti. Do aféry byl podle šéfky parlamentní vyšetřovací komise zapleten i Tuskův syn, který má být před komisi předvolán. Na expremiéra dojde řada později.

Polská vláda o víkendu navrhla do čela EU svého protikandidáta, europoslance Jacka Saryusze-Wolského. Premiérka Beata Szydlová v dopise premiérům unijních zemí vysvětlila tento krok tím, že Tusk „zneužíval autority šéfa Evropské rady v domácích sporech“ v Polsku, kde prý podporoval i „pokus opozice o svržení vlády mimoparlamentními metodami“, jak popsala loňský pokus opozice o okupaci sněmovního sálu během přijímání rozpočtu vládní většinou.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1