Články odjinud

Genocida muslimů v Barmě dosáhla obludných rozměrů. OSN má stovky zdrcujících svědectví a volá po procesu s generály

Genocida muslimů v Barmě dosáhla obludných rozměrů. OSN má stovky zdrcujících svědectví a volá po procesu s generály

Vrchní velitel barmské armády a dalších pět generálů by mělo být stíháno za genocidu spáchanou na muslimském etniku Rohingů. Uvedli to vyšetřovatelé OSN, kteří obvinili barmské vojáky z masového vraždění a znásilňování menšinových Rohingů. Barmská vláda vedená nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij podle vyšetřovatelů nevyužila svého postavení, aby zločinům zabránila a aby ochránila civilní obyvatelstvo, a tak k páchání těchto zvěrstev přispěla.

Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. Poté co rohingští povstalci loni v srpnu zaútočili v barmském Arakanském státě na řadu policejních stanovišť, armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení. Od té doby z Barmy do sousedního Bangladéše uprchlo asi 700.000 Rohingů, kteří tam nyní žijí v uprchlických táborech.

Vyšetřovací mise OSN byla vytvořena loni a od té doby její členové vyslechli v Bangladéši i v dalších zemích 875 obětí a svědků násilností páchaných na Rohinzích a analyzovali satelitní snímky z Arakanského státu, dokumenty, videa a fotografie.

"Nejvyšší generálové Barmy, včetně vrchního velitele Min Aun Hlaina, musejí být vyšetřováni a stíháni za genocidu v Arakanském státě na severu země, jakož i za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny v Arakanském, Kačjinském a Šanském státě," uvedli u příležitosti zveřejnění své závěrečné dvacetistránkové zprávy vyšetřovatelé OSN.

"Barmská vůdkyně Su Ťij nevyužila svého postavení de facto v čele vlády, ani své morální autority, aby se postavila proti událostem v Arakanském státě či aby jim zabránila. Svým jednáním tak civilní úřady k páchání zvěrstev přispěly," konstatovali dále vyšetřovatelé.

Barmě vládne Su Ťijina Národní liga pro demokracii. Ústava přetrvávající z dob junty nicméně brání někdejší disidentce stát se prezidentkou. Díky ústavě si také v Barmě udržuje silný vliv na politické dění armáda, která má předem zaručených 25 procent parlamentních míst a jejíž vrchní velitel jmenuje ministry vnitra, obrany a bezpečnosti hranic.

Vyšetřovatelé OSN připustili, že civilní úřady měly jen malou možnost kontrolovat akce barmské armády a že "nic nenasvědčuje tomu, že se přímo podílely na plánování či realizaci bezpečnostních operací". Su Ťijina vláda nicméně podle vyšetřovatelů ničila dokumenty svědčící o násilnostech na Rohinzích a umožňovala šíření nenávistných projevů.

Členové vyšetřovatelské mise OSN jmenovali šest vysokých vojenských představitelů, které z řízení operací proti Rohingům obviňují a kteří by měli být zadrženi. Doporučili přitom, aby stanuli před Mezinárodním trestním soudem v Haagu nebo aby pro ně byl zřízen zvláštní mezinárodní tribunál. Vyšetřovatelé rovněž žádají, aby Rada bezpečnosti OSN uvalila na Barmu zbrojní embargo a vyhlásila cílené sankce proti jednotlivým představitelům, včetně zákazu cestování a zmrazení bankovních účtů.

Rada bezpečnosti OSN už dřív opakovaně vyzvala Barmu, aby zastavila vojenské operace proti Rohingům, její iniciativy ale brzdí Čína, která má v RB OSN právo veta a která je spojencem Barmy.

Su Ťijina vláda odmítá většinu obvinění z násilností, která byla vznesena uprchlíky vůči bezpečnostním složkám, a postavila tranzitní centra pro návrat Rohingů z Bangladéše. Podle organizací pro lidská práva ale pro Rohingy v Barmě stále není bezpečno.

Vše o senátních a komunálních volbách se dočtete zde>>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud