Globální pakt o migraci je nezávazný, Evropané se ale bojí, že jim vnutí migranty | info.cz

Články odjinud

Globální pakt o migraci je nezávazný, Evropané se ale bojí, že jim vnutí migranty

Kompromisní dokument odmítla řada států střední a východní Evropy, v Belgii kvůli němu málem padla vláda. Francouzští stoupenci hnutí žlutých vest šíří falešné zprávy, podle nichž zemi zaplaví migranti a prezident Emmanuel Macron prodává svoji vlast OSN.

Když se letos v červenci 193 států světa dohodlo na globálním paktu o migraci, zdálo se, že mezinárodní společenství konečně míří ke spolupráci vedoucí ke kontrole migrace. Před pondělní ratifikací smlouvy v marocké Marrákeši se ale ukazuje, že i její kompromisní text dokáže v éře stoupajícího nacionalismu otřásat vládami.

Pád kabinetu kvůli migračnímu paktu hrozil tento týden v Belgii. Jedna ze čtyř koaličních stran, vlámští nacionalisté (N-VA), sice ještě v září s ratifikací smlouvy souhlasila, v posledních týdnech ale změnila názor. V pondělí strana oznámila, že bude při čtvrtečním parlamentním hlasování o paktu proti a že pokud pojede premiér Charles Michel příští týden do Marrákeše, nebude jako koaliční partner jeho cestu podporovat.

Premiér Michel, jenž varoval před poškozením kreditu země v zahraničí, se v parlamentu mohl opřít i o podporu většiny opozice, a poslanci tak migrační pakt schválili.

Nacionalisté, kteří jsou nejsilnější stranou ve sněmu, podle posledních zpráv ve vládě zůstávají, spor ale trvá. Šéf parlamentní frakce P-VD Peter De Roover tvrdí, že stanovisko, zda země podpoří globální pakt, musí učinit vláda jako celek: „Ústava říká, že je to vládní rozhodnutí,“ citoval De Roovera server Politico. Vlámského politika v jeho stanovisku podpořilo několik ústavně právních expertů.

Další zemí, v níž se v posledních dnech stal migrační pakt OSN výbušným tématem, je Francie. Zatímco v Belgii se jeho přijetí řešilo především v poslaneckých lavicích, v sousední Francii spíše v ulicích a na sociálních sítích. Krátce poté, co proti paktu vystoupila na tiskové konference šéfka krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penová, jež mluvila o „národní zradě“, se toto téma začalo šířit i mezi takzvanými žlutými vestami, tedy lidmi protestujícími po celé zemi proti vládní politice.

„Totální chaos, velké přemísťování, tisíce přicházejících migrantů“. Takové slogany se rychle šíří na účtech spravovaných stoupenci hnutí žlutých vest. Mnozí z nich sdílejí výzvu krajně pravicového webu Riposte laique, který „žluté vesty“ požádal, aby pomocí blokád zabránily prezidentovi Emmanuelu Macronovi odjet do Marrákeše pakt podepsat. Francouzský prezident nakonec k velkému zklamání Maročanů na sever Afriky nepřijede – podpisem pověřil diplomata z ministerstva zahraničí.

Dokument přitom není právně závazný a svým signatářům – tedy jednotlivým státům – nevnucuje žádné specifické politiky, jen je vyzývá ke „zlepšení spolupráce v oblasti mezinárodní migrace“. Výslovně se v něm píše o tom, že „je suverénním právem členských států určovat si svoji migrační politiku“. Text také propaguje „vzájemný respekt kultur, tradicí a zvyků mezi migranty a komunitami, které je přijímají“.

Pakt o migraci nicméně odmítli už na začátku představitelé americké administrativy, postupně se k nim připojili zástupci Austrálie, Izraele, Maďarska, Śvýcarska, České republiky, Slovenska, Bulharska, Estonska, Chorvatska a také Rakouska, které tak učinilo v době, kdy předsedá Evropské unii.

Právě po odmítnutí paktu kancléřem Sebastianem Kurzem se začali bouřit i výše zmínění vlámští nacionalisté. Itálie, v níž sedí ve vládě protiimigrační Liga, se zachovala jako chytrá horákyně – pakt má schválit parlament, ten se ale k ratifikaci sejde až po marrákešském summitu. Před týdnem podal kvůli odmítnutí paktu slovenskou vládou ministr zahraničí Miroslav Lajčák, který se na přípravě dokumentu během svého působení ve světové organizaci podílel, včera si však svůj krok rozmyslel a slovenskou diplomacii povede i nadále.

Česká republika se vzhledem ke svému odmítnutí paktu pondělního migračního summitu vůbec nezúčastní. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud