Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Guatemala otevřela ambasádu v Jeruzalémě, nikdo neprotestoval. Raně odpolední dýchanek se povedl

Guatemala otevřela ambasádu v Jeruzalémě, nikdo neprotestoval. Raně odpolední dýchanek se povedl

V areálu Technologického parku na předměstí Jeruzaléma panoval ospalý klid. Zaměstnanci během blízkovýchodně dlouhých pauz posedávali venku, na trávě. Potud nic zvláštního. Hostující novinář by přesto očekával krapet vzruchu. Vždyť právě dnes tu Guatemala – jako teprve druhá země po USA – otevírala své velvyslanectví, které sem přestěhovala z Tel Avivu. Jak ale říká stará diplomatická pravda: není ambasáda jako ambasáda.

V pondělí to v jeruzalémské čtvrti Arnona vypadalo jako o manévrech. Ochranka nekompromisně odháněla kohokoli, kdo se jen přiblížil k prvnímu kontrolnímu stanovišti. Štáby světových televizí se ve snaze ulovit záběry houfovaly na kopci nad konzulátem, který se měl toho dne připevněním jiné tabulky a rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa proměnit ve velvyslanectví USA v Izraeli. V Gaze umírali protestující Palestinci, Západní břeh metal kameny a dýchal slzný plyn.

Je středa a nevelká, jakkoli sympatická středoamerická Guatemala učinila totéž co nedaleké Spojené státy. V Technologickém parku si pronajala prostory a pro slavný den kavárnu. Dokud byl na místě izraelský premiér Benjamin „Bibi“ Netanjahu s manželkou Sárou, profesionálně nervózní ochranka ještě pracovala. Či spíše akci předstírala, neboť otevření středoamerického zastupitelského úřadu příliš zájmu nevyvolalo.

Po odchodu Bibiho a Izraelců vůbec se oslava proměnila v bezstarostný, raně odpolední dýchanek, na který se se špetkou drzosti mohl vetřít každý. Sám jsem prostě vešel otočnými dveřmi, které donedávna strážila vojačka nepoznamenaná znalostí jazyků, nechal si od kolegy poradit, který z mužů je velvyslancem zámořské republiky… A za pár minut jsem už hovořil s guatemalským kongresmanem Fernandem Linares Beltranenem.

„S Izraelem sdílíme stejné hodnoty: úctu k ústavě, soukromému majetku, tradiční konzervativní hodnoty, svobodu a demokracii,“ říká pravicový, podle hlasů z okolí bohatý guatemalský zákonodárce. Pravda je, že mayskou kulturou obdařená země, která je asi jen o třetinu větší než Česko, stojí při Izraeli už od počátku, tedy sedmdesát roků. Její tehdejší vyslanec ve Washingtonu Garcia Granados za Izrael loboval dlouho před jejím vznikem. Fernando Beltranena si je i proto jistý, že většina jeho spoluobčanů s tímto krokem souhlasí.

Nejde ale spíše o to naklonit si z ekonomických důvodů Izrael a z politických Spojené státy? „Od Izraele jsme si vysloužili jen projevy vděčnosti, ovšem ve velkém množství,“ říká kongresman s tím, že všechny náklady na cestu do Svaté země si hradil sám. Na další otázku reaguje vážněji s tím, že Guatemala od Izraele přece jen očekává investice a zvýšení obchodní výměny. Co se vztahu s USA týče, guatemalský politik tvrdí, že kvůli zlepšení vztahů jeho země ambasádu nestěhovala: „Ano, jsme nyní zadobře s USA, ale to je důsledek, nikoli příčina našeho kroku.“

Ptal bych se i dále, kongresmana odvedla jeho velmi sličná manželka, či snad dcera. Jakkoli jsem netušil, že podobní politici existují, stačil se mi ještě na odchodu zmínit, že „se setkal s Václavem Klausem a četl jeho knihu“. Oslava už stejně skomírala a asertivní číšnice odnášely hostům zákusky takřka pod rukama.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744