Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Guatemalská sopka má na svědomí už takřka sto obětí, některá těla nikdy nenajdou

Guatemalská sopka má na svědomí už takřka sto obětí, některá těla nikdy nenajdou

Erupce sopky Volcán de Fuego v Guatemale má už na svědomí 99 lidských životů, informoval dnes guatemalský Národní forenzní ústav (Inacif). Tragická bilance zřejmě dál poroste. Stále se pohřešuje nejméně 197 osob. Podle záchranářů je jen mizivá šance, že bude nalezen někdo živý. Úřady vyhlásily kalamitní stav ve třech departementech. V nouzových evakuačních střediscích přebývá kolem 3500 lidí.

Pátrání po obětech a záchranné práce komplikoval ve středu déšť a další sopečná aktivita. Záchranáři proto museli nakrátko přerušit práci v obavách ze sesuvů půdy. Ohrožuje je také vroucí voda valící se z vulkánu a sopečný popel, napsala agentura AP.

Jeden z nejaktivnějších vulkánů ve Střední Americe, jehož jméno zní v překladu ohnivá sopka, explodoval v neděli a rychle začal do okolí chrlit lávu a kouř. Brzy se široká oblast, včetně části hlavního města Guatemaly, pokryla vrstvou těžkého popela. Nejvíce postižené jsou osady Los Lotes a El Rodeo.

Silná vrstva popela, která pokryla postiženou oblast, po dešti ještě zatvrdla a prokopat se vrstvou bahna, kamení a sutin, která dosahuje výšky střechy domů je o to těžší.

„Nikdo už je odtamtud nedostane. Nikdo nezjistí, kolik jich tam zůstalo,“ řekl agentuře AP 59letý řidič Efrain Suarez. Stojí uprostřed kouřících jam, jimiž je poseto místo, kde dříve stála osada Los Lotes. „Těla už jsou zuhelnatělá. Jestli sem budou nasazeny těžké stroje, rozdrtí je to,“ dodává.

Záchranáři podle agentury Reuters riskují své vlastní životy. „Můžeme pracovat jen v místech, kde můžeme stát na střechách domů, protože popel je velice horký. Když v některých místech zaberete krumpáčem, vyvalí se spousta kouře a oheň. Nemůžete dál kopat, zemřeli byste,“ řekl Reuters pětadvacetiletý záchranář Diego Lorenzana.

Guatemalská agentura pro zvládání přírodních katastrof CONRED uvedla, že celkem erupce sopky postihla 1,7 milionu lidí a přes 12 000 osob muselo být evakuováno.

V místě pomáhá také mnoho dobrovolníků, kteří obětem rozdávají humanitární pomoc, například pitnou vodu. Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce uvolnila na urgentní pomoc Guatemale 250.000 švýcarských franků (asi 5,5 milionu korun). Částka je určená na podporu záchranných prací. Mexická vláda ve středu oznámila, že do oblasti vyšle zdravotníky.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1