Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hawking není spokojený s britským zdravotnictvím, z neutěšeného stavu viní vládu

Hawking není spokojený s britským zdravotnictvím, z neutěšeného stavu viní vládu

Krizi v britském státním zdravotnictví (NHS) způsobila konzervativní vláda premiérky Theresy Mayové, tvdí světoznámý britský astrofyzik Stephen Hawking, který je kvůli nervové degenerativní nemoci ochrnutý. Podle něj je třeba zabránit, aby se po vzoru USA stalo NHS systémem, v němž jde o podnikatelský zisk.

Hawking v deníku The Guardian označil NHS za „základní kámen britské společnosti“, který je v krizi kvůli politickým rozhodnutím. Rovnováha sil se prý vychýlila ve prospěch soukromých zdravotnických společností orientovaných na zisk. Británie tak podle Hawkinga směřuje k systému obdobnému tomu ve Spojených státech.

„V USA, kde ve zdravotním systému dominují, tyto korporace dosahují obrovských zisků, zdravotní péče (ale) není univerzální a je to mnohem dražší vzhledem k výsledkům pro pacienty než v Británii,“ uvedl vědec, jenž je příznivcem opoziční Labouristické strany.

NHS po svém založení v roce 1948 poskytuje přístup k bezplatné celoživotní péči. Systém se ale v posledních letech potýká s nedostatkem financí. Ten je podle Reuters způsoben omezenými rozpočty při současném růstu nákladů, jenž vyvolává stárnutí populace a komplexnější způsob léčby.

Hawking nicméně obvinil ministra zdravotnictví Jeremyho Hunta, že si účelově vybírá jen ta vědecká data, která podporují jeho snahu o reformu NHS. Hunt tuto kritiku odmítl. Ministerstvo zdravotnictví reagovalo tím, že do NHS se investují peníze navíc a že patří k nejlépe fungujícím zdravotnickým systémům.

„Péči, kterou jsem dostal od doby, kdy mi v roce 1962 jako studentovi diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu, mi umožnila žít život, jak chci a přispět k velkým pokrokům v našem chápání vesmíru,“ dodal Hawking, jenž proslul svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách.

Čtyřiasedmdesátiletý Hawking je kvůli nemoci ochrnutý a neschopný řeči. Hlas ztratil při tracheotomii v roce 1985, ale s pomocí počítače dokáže mluvit díky systému, který převádí do podoby mluveného slova pohyby jeho tváře.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1